Dovolenka s Andělom

Film je natočen v době, kdy byl v Československu u moci Klement Gottwald, tudíž v době toho nejzarytějšího komunismu. Agitka (ať silná či slabá) se vetřela snad do každého filmu. "Dovolená s Andělem" je natočená přesně v tom duchu, avšak není to pouhopouhý propagandistický šrot. Je to oddechová zábava, dnes sice přijdou vtipné i věci, které v době natočení nepřišly (a ani možná přijít nesměly), s perfektním Jaroslavem Marvanem v hlavní roli. (01.04.2006)

Když sečtete návštěvnost Pyšné princezny a Dovolené s Andělem, zjistíte, že Bořivoj Zeman se v jediném roce postaral o 12 482 570 prodaných lístků do kina. To už se nikdy nikomu (u nás) nepodaří. Oba dva filmy dobře zapadaly do "výchovného" plánu barrandovské dramaturgie, ale narozdíl od jiných byla jejich návštěva dobrovolná. Nejen u Pyšné princezny, ale i u Dovolené to svědčí o dobrém řemesle. Ale málo se ví, že ten film byl sokonce ještě úspěšnější v zahraničí. Nejen v okolních socialistických zemích, ale pokud vím, tak i v Západním Německu, Itálii a Francii. Brigádám tam asi nevěnovali pozornost, zato plakát se zachmuřeným Marvanem s košíkem hub jukal z každého rohu a právě Marvan je musel bavit. Tak jako se my smějeme dejme tomu Četníku ze Saint Tropez, ačkoli přesně nerozumíme podivně vojenskému řádu francouzského četnictva, smáli se v zahraničí soudruhu revizorovi, postavě univerzálně přenosné a srozumitelné. To, že Anděl vyhrál i anketu "Hrdina filmového úsměvu", nás všechny překvapilo, ale zase - bylo to hodnocení nejoblíbenější postavy, ne filmu. Protože Marvan ten film přesahuje. Tak prosím vnímejte i mých 60% (12.09.2006)

Na oko to vypadá nádherně. Množství pracujících si jdou za krásného sluníčka odpočinout, a proč jezdit někam do Itálie, nedej bože do USA, vždyť tady máme také krásnou krajinu i bez kapitalismu. Soudruzi jsou mladí, plní síly a vydí krásnou budoucnost, která je na dosah ruky. Jen tam "páchne" jeden mrzout - což takhle mu ukázat, jaký je ten náš cíl krásný?.. A o tom to ve zkratce je. Z kraje padesátých let, kdy dunila cenzura a portréty Gottwalda se Stalinem "zdobily" snad všechna kulturní střediska vznikl i tento film, snad jediný (společně s pokračováním) tendenční, jenž vydržel dodnes. My se tomu dnes smějeme, ale mnozí tomu skutečně věřily. Je jasné, že bez nadčasových výkonů herecké elity by i tento film zapadl. (17.08.2005)

Řečeno slovy jednoho docenta z MU Brno: "Co slovo, to perla. Co věta, to soubor perel." Vše myšleno v tom nejméně pozitivním a nejvíce agitačním slova smyslu. Film je naplno poplatný své době a tomu, čeho měl dosáhnout. Snímek nás seznamuje s řadou postav: nakonec napraveným bručounem, workoholickým mechanikem, uvědomělou referentkou, které tolik leží na srdci, aby si tito "průkopníci nového řádu" opravdu odpočinuli... a vůbec úderníky ze všech koutů "naší milované vlasti", u kterých by i Stachanov vybledl závistí. Jakákoliv jejich nevinnější hláška měla a má svůj přesně míněný smysl. Shrnuto a podtrženo: Imho nemožno bodově hodnotit. Pokud bych to bral jako svěží komedii, tak jsem se nad všemi těmi agitačními frky fakt pobavil. Vzhledem k důvodu a smyslu tohoto snímku však toto "dílo" ztrácí na mnoha svých kvalitách. (05.06.2005)

Jistě, je těžké uvěřit těm šťastným tvářím i přehnaným projevům lásky k práci a vlasti, když v každém druhém interiérovém záběru hledí ze stěny obraz Stalina. Na druhou stranu by bylo trochu laciné odsoudit a odstřelit Anděla jako primitivní agitku, byť jí třeba i je. Takže co zůstane, když člověk odfiltruje onu naivně průhlednou, půl století starou ideovou manipulaci? Pohodová, úsměvná a výrazně pozitivní komedie o napravení starého mrzouta, s několika výbornými herci, několika nezapomenutelnými scénami, občas úsměvnými dialogy a výbornými hláškami, z nichž některé získaly navíc s léty a historickou zkušeností zcela nový rozměr. (03.02.2011)