Pilot: boj o prežitie

Nikde se to neuvádí, což je podivné, ale tento snímek v celé své dějové struktuře vypadá jako remake sovětského válečného, a tehdy velmi oslavovaného, filmového počinu Příběh opravdového člověka. Nelze samozřejmě také nezmínit snímek norský vzniklý později  Devět životů , od kterého remake vznikl Ten dvanáctý Těžko říct, co za tím vězí. Stejný námět, stejná dějová linka, jen jiná jména pilotů. Připomínání děje je tak nošením dříví do lesa. Zůstaneme-li pouze u ruské filmové tvorby, i tento snímek je připomínkou a hlavně poctou statečným sovětským pilotům za druhé světové války, kteří se vlivem svého silného vlastenectví neohlížejí na své životní zábrany, jako v tomto případě amputované nohy, a dál vyráží do boje s nepřítelem. Jejich seznam je nám před závěrečnými titulky prezentován. Na celém snímku je vidět ohromný důraz na letecké bitvy. Klobouk dolů, neb něco takového dlouho nebylo vidět. Dnes si tvůrci samozřejmě vypomohli CGI, ale to na věci nic nemění. Letecké scény s pevnými záběry z různých úhlů a pozic jsou prostě úžasné. Avšak jak už to většinou bývá, z dnešního pohledu na tehdejší dobu jsou diskutabilní některé válečné scény. Zabít dvě mouchy jednou ranou pomocí kouřové clony vypuštěné z letadla je vskutku téma pro historiky. Letecký hrdina má za úkol vyhodit do povětří most, ale je pronásledovaný nepřátelským letounem. Jak to vyřešil je vskutku šalamounské, což ve filmu funguje dobře, ale na svou dobu? K pousmání je také scéna, kdy velící důstojník považuje pilota, nevědíc že má protézy, za opilého po přistání z návratu z válečné vřavy. Po té, co se dozví o něm pravdu, vzdá mu vojenskou poctu. Ano, je to blbé, ale kdo dnes víme, jak se tehdy sovětští vojenští soudruzi důstojníci k vojákům chovali, že? Že je do příběhu naroubované také melodrama již nepřekvapí. To se stalo standardem a stále drženým. Ale zase je fakt, že se v tom tentokrát moc netlačí na pilu a tak třeba dojemně emoční scéna ke konci všeho dějství, vlivem toho, moc nefunguje. Scéna s kovářem ukrývajícího zraněného pilota pod podlahou, ke kterému přijde německý důstojník s vojáky a pátrá po něm, připomene film Quentina Tarantina Hanebný pancharti. Ruští tvůrci to však samozřejmě pojali po svém. Snímek je po filmové stránce dobře odvedený. jen je vlivem známého příběhu předvídatelný až hamba. To kazí danou dramatizaci a dobrodružství, což je škoda. Pomineme-li určité dějové nesrovnalosti, jedná se o další ruský válečný snímek do své ohromné válečné filmografie, který je ryze po filmové stránce přívětivý, (20.01.2022)

Ja si myslím, že keby film bol amerického pôvodu, hodnotenie by bolo bez váhania červené. Všetci by ospevovali, aký krásne silný survival bol natočený, aké krásne hrdinstvo bolo ukázané. Ale ten film je ruský. A to niekoho nepustí a bude riešiť nezmysly typu, aké malo to lietadlo šrubky. Ja nemám rád vojnové filmy a už vôbec nie ruské. Ale toto ma fakt prekvapilo. O to viac, že je to založené na skutočnom príbehu. Ten muž zažil a prežil toho tak veľa, že veľkolepý Revenant sa na neho ani zďaleka nechytá. Scény z lietadla, scény boja o prežitie v divočine, naháňanie nacistami, vlci, fyzické defekty... Všetko bolo natočené veľmi zaujímavo a hlavne napínavo. A zároveň je to pocta pre ľudí, ktorí to napriek nepriaznivému osudu nevzdávajú. Napriek technickým nedokonalostiam bol môj pocit z filmu po dlhom čase dokonalý. (17.12.2022)

Sice se o tom moc nepíše, ale bylo to natočeno na motivy skutečného příběhu Alexeje Maresjeva. Hlavní postava byla ale přejmenována, aby film mohl být "věnován všem", které potkal stejný osud (viz druhá polovina filmu). Každopádně. Prvních 20 minut doslova fenomenálních. Pak se z toho stal takový vlažnější ruský Revenant. Tedy první polovina. Oceňuji proto, že to nebylo celé o těch 18ti dnech "cesty zpět", ale film se věnuje i následkům (opět dle příběhu Alexeje odpovídá realitě). Tam to opět v tempu malinko drhne, kdy závěr samozřejmě opět dokonalý. Natočeno bez digi-bordelu, celkem naturalisticky, v reálné divočině se skutečnými vlky a dokonce jakéhokoliv patosu jsem si nevšiml (jako by to ani nebylo z Ruska). Takže za mě vše v pořádku. (26.01.2022)

Ted mam nesmirny odpor k cemukoliv ruskemu a pokladam za zazrak, ze jsem ten film dokoukal a ze jsem se do nej vlastne vubec pustil. Asi za to muze hlad po valecnych filmech. Film byl dobry, respektive vyborny tech trinact dni pilota, co se snazil zachranit sam v divocine. S prichodem do "civilizace" uz to zacalo pajdat a cesky dabing tomu vyrazne pritizil. A cim se blizil konec, tim vic tvurci ztraceli hlavu a tocili cim dal mene uveritelny sceny. A rusky patos. Takze 2,5, tady za prvni pulku se priklonim ke trem. (04.02.2023)

Technicky je to natočené dobre a pre oči veľmi príťažlivé. Ale ten ruský heroický exhibicionizmus vám začne určite vadiť (keď aj mne začal). Áno, my vieme a celý svet vie, že Rusko malo veľa takých hrdinov a že nacistov vyhnali aj odtiaľ, ale my vieme aj to, že Stalin bol Hitlerovým spojencom do kedy mohol a ešte bol prekvapený, keď ho Hitler podrazil a ak by ho nepodrazil, Rusko by nás chytalo a delilo by si nás s Hitlerom jak malé rybičky a žiadnych hrdinov by v tom prípade nemalo a ani nepotrebovalo. Na to Rusi v každom takom filme zabúdajú a zabúdajú na to vôbec. Tvorca tohto filmu tu vytvoril ruského hrdinu, letca za ktorého každý správny Rus obetuje život, aby tento zostrelený letec prežil a dostal sa do vytúženého cieľového bodu (späť do lietadla). Tento pilot je očividne akýmsi synonymom Ruska, ktorý vďaka obetavému národu prežije úplne VŠETKO. Až sa vám možno bude zdať, že ten film je politická objednávka. Neviem ako pre Rusa (hrdinu), ale pre Nerusa (nehrdinu) sa ten prehnaný heroizmus rovná strate dvoch bodov. A je úplne jedno z akého štátu by pochádzal. (18.04.2022)