Pyšná princezná

Těžce a okatě cílená komunistická propaganda, která je odpustitelná snad pouze v pohádce. Moc hezky soudruzi využili formát pohádky pro prosazování svých ideologických záměrů. Je to trošku nechutné, když se nad tím vším divák na chvíli pozastaví a zamyslí. Zřejmě daná doba ovšem neumožňovala točit moc jinak. Na druhou stranu je příjemný určitý nadhled, se kterým je pohádka servírováná a po letech z ní neprchal ani humor a ani hlášky a snad i nějaká poetika a záměr Boženy Němcové zůstal zachován. Tudíž na Vánoce se dají přimhouřit nad ledasčím oči a snažit se v tomto filmu spatřovat jen to hezké. Rudé barvy u hodnocení svítí zaslouženě. Jako zástupce nesnašečů pohádek tuhle zkrátka schvaluji. Slabší 4 kousky. (28.12.2019)

Jedna z těch pohádek bez kterých by snad neexistovaly Vánoce aneb klasika všech klasik. Dnes už sice řádně ohraná, ale sámo o sobě jde o opravdu skvělý počin. Jasně že ani Pyšná princezna se neobešla bez několika vět poplatných době (zejména ke konci), ale tak se už hold česko-slovenská tvorba musí brát. Ve výsledku moc pěkné 4 hvězdy. A osobně - každý rok sice Pyšnou princeznu vidět nemusím, ale jednou za dva už potěši. Odvolávám co jsem odvolal a slibuju co jsem slíbil (25.12.2009)

Pěkná pohádka, ale nemám k ní takový srdcový vztah jako většina, je to asi proto, že jsme se seznámili dost pozdě - poprvé jsem ji vcelku zhlédl snad o Vánocích léta páně dvou tisíc desátého, tedy po mém osmnáctém roku věku, čili ve věku, v němž už jsem nebyl cílovým divákem pohádek. Ale i tak se mi film líbil, nezapomenutelný je hlavně Stanislav Neumann v roli krále. 75% (05.05.2013)

Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové (provdané Kohoutové) a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let čs. kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování - leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. (01.01.2017)

Pohádka je to hezká, hezky natočená, plná skvělých herců. Vždycky se mi líbila ať už v knížkách či v této podobě. S odstupem času a narůstající otráveností jejím neustálým omíláním v TV je to však horší a hoší. Nejvíce mne ale na pohádce vadí její velmi dobře skrytý politický podtón. Rok 1952 byl rokem pokračujícícho komunistického běsnění. Většina sedláků, odpůrců rudého režimu a statečných lidí zejména ze západního odboje už živořila v komunistických kriminálech, mnoho lidí bylo popraveno (v roce 1952 se soudruzi začali mordovat i mezi sebou - viz.Slánský) a do smrti kreatur jménem Stalin a Gottwald scházel ještě jeden předlouhý rok.. Proto mne při závěrečné písni této lidem oblíbené pohádky - ,,Skončila se panská pýcha, lépe se nám dýchá... '' mírně mrazí. Ty hvězdy však dávám za pohádku. * * * (07.01.2015)