Bláznova kronika

Bohužel zde chybí takový ten typický sépiový nádech jako v jiných filmů a sem by se vážně hodil. Příběh je takový jednoduchý o lidské chamtivosti, malosti a zejména převlékání kabátů a to vše někdy v roce 1625 během 30ileté války, navíc se tak nějak vleče. Původně oráč Matěj (mladičký Petr Kostka) si tu najde novou holku Lenku (mladičká Emília Vašáryová). (15.01.2021)

Výtvarně a trikově dokonalý film. Děj je vlastně lehkou variací na pikareskní romány. Hrdina je příslovečnou rukou osudu vhozen do proudu „velké historie“, který s ním smýká nahoru a dolů, od paláců k žalářům a zpět, přičemž barvité osudy hrdinovy slouží autorovi k tomu aby ironizoval tu velkou historii, velkou politiku, a ušlechtilé mravy vládnoucí třídy. Libí se mi kultivované plebejství tohoto filmu. (05.02.2011)

I když se v obrazových orgiích maličko utápí příběh, nelze "Bláznovu kroniku" než chválit. Třicetiletá válka podaná s lehkostí, vtipem a satirou (převlékání kabátů, oboustanné prapory). Petr Kostka mi velice připomínal Fanfána Tulipána (není divu že si jej paní Blanka Nováková vybrala k nadabování Gérarda Philippa), Miroslav Holub možná v životní roli a ty ženské, ach, ty ženské (Emília Vášáryová, Valentina Thielová, Olga Schoberová) jsou všechny k sežrání. Už to zní jako klišé, ale Karel Zeman byl génius a obzvláště v tomto filmu je vidět, čím se jeho velký obdivovatel Terry Gilliam inspiroval (nepřehlédnutelná podoba stylů zdejších malůvek a Montypythonovských animací). 85%. (06.09.2009)

KRONIKA zapadá do Zemanovy kombinované řady filmů s animovanými a hranými prvky jako jeden z nosných prvků tohoto pojetí autorovy tvorby. Kvalitní herecké obsazení, nápadité animace a vůbec prostupování "něčeho-cosi", co lze označit jako obdobu latinskoamerického magického realismu, činí toto dílo ojedinělým nejen v Zemanově filmografii, ale v české kinematografii vůbec. Příběh prostých lidí na pozadí válečné zkázy, kterou jsou nejen smýkáni, ale do níž čas od času osudově vstupují jako nepotlačitelná mírotvorná dějinná síla, byl v našem hraném filmu zpracován v různých variantách vícekrát (DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU) a patří k nejsilnějším tématům éry našeho znárodněného filmu. Zdá-li se někomu spád díla jako neúnosně úmorný, lze to v době akčních filmů pochopit. Starobylá rytina a novodobá akční fotografie dnes totiž také představují dva poměrně vzdálené břehy, byť i odlišného žánru. Ale na původnosti a neopakovatelnosti jedinečného třpytu tohoto kinematografického démantu to nemění vůbec nic. (21.03.2011)

Zemanovská poetika vs. válečné kořistnictví v koláži o bohatství a lásce. "Doba je nejistá a umění trpí", ale válka erbů královské kuny a císařského kohouta skýtá vavříny. "Pluk padnul do posledního muže a dějiny jsou o něco bohatší." Korouhvičky se točí a výjimečné dějinné situace ospravedlňují změny v majetkových vztazích - "zamlouvám si stehno", "kořist není lup, kořist je právoplatně nabyté zboží, jehož ochranu na sebe bere císař." Jde o funkce - tvář nemá trvání. Kouzelně neobyčejná Vášáryová + Kostka, Holub, Řanda, Menšík, Kovářík. Proti Prášilovi slabší rozpracování postav, znatelná absence Brdečky a Kainara, kus k 5* chybí i v režijní lehkosti (leckde až povážlivě) a u hudby. Celkově 3-4* (01.03.2012)