Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl (viac)Obsahy(1)
Hlavným hrdinom príbehu je lekár Braun - "historický optimista", ktorý verí, že všetka tuposť a nenávisť totality sa historicky ukáže. Dej sa odohráva počas spoločenskej a politickej totality v atmosfére temnej a dusnej Prahy v roku 1941. Braunovi odobrali právo pracovať v jeho vlastnom odbore, bol presťahovaný z veľkého bytu do malého, bol zbavený výsad slobodného človeka, dostal sa "mimo zákon". Kladie si otázku, čie myslenie mu bolo ponechané: lekára, ktorým už nie je, alebo skladníka, ktorým ho urobili? Nezákonný lekársky zákrok pre záchranu človeka v ohrození života donúti Brauna opustiť svoju ulitu a korigovať celý svoj doterajší postoj i odpoveď na otázku, ktorú si kladie. (STV)
(viac)Diskusia
Film je zde dostupný v licenci Národního filmového archivu, respektive Státního fondu kinematografie.
Inu, tak si nejsem jistej, jestli tím správným výrazovým prostředkem pro navození tísnívý atmosféry okupace jsou nervydrásající zvuky a hluky, včetně takovejch skvostů jako je ladění rozladěnýho klavíru (fakt!) v roli úvodní melodie, a potom skřeky a výkřiky nejrůznějších vyšinutejch osob (vyšinutý jsou v tom filmu prakticky všichni, asi opět na dokreslení "vyšinutosti" doby). Mně to přijde takový laciný, aneb jak se rychle dobrat k "artovýmu" vyznění filmu. Na mě to nefunguje, naopak, odpuzuje mě to. No a náš hlavní hrdina postupuje svou "misí" tak šikovně, že by v reálným protektorátu skončil na gestapu už někdy v první třetině filmu. Je to divný. Chyby ve výpravě (auta z šedesátejch) vyčítaný některejma kolegama jsem nějak nenašel (snad na zlomek sekundy se mihla šestsettrojka?), ale ani tak nedokážu hodnotite vejš než za 2*.
Nenacházím slova. Fakt ne. Herecký koncert.
"Dvě minuty strachu za živý"...věru silnej film.
Film je zvláštní a dost jiný než většina filmů zabývající se válkou. Určitě stojí za pozornost. Jen je škoda, že atmosféra je místy rušená prvky typickými pro 60. léta (auta, účesy atd.).