Návrat do budúcnosti 2

Pokračování dokonale oživující a navíc upgradující koncept prvního filmu. Od prvních vteřin neskutečná jízda, která baví hravou interpretací budoucnosti (Čelisti 19 - Tentokrát je to hodně osobní!) a následně stanovuje silného MacGuffina, logicky podněcujícího postavy ke strhující a napínavé naháněné a schovávané před sebou samými - kolikrát jsem si říkal, jak bylo v osmdesátkách vůbec možné napsat něco na pohled tak jednoduchého, co ale zarazí do sedačky a až do konce nepustí. Každé povinné zdržení a zhacení plánů v závěrečné časové linii opakovaně prožívám více než drtivou většinou akčních spektáklů a epických dramat. Jestli zpět v čase, tak jedině do amerických osmdesátých let, pár let neopustit kinosál a do pokoje si pověsit plakát s Martym McFlyem a Emmettem Brownem. 90% (24.03.2020)

Rovnako dobré a možno najlepšie pokračovanie filmu, ktoré poznám. Myslel som že bude ťažké vymyslieť niečo, čím by nás autori prekvapili a ono tiež bolo ťažké, ale podarilo sa im to skvele V tomto diele, zažijeme taký časový slalom, ktorý nám len pomotá hlavu, ale pripadá mi, že i keď v prvom diele bola nasadená latka dosť vysoko, v druhej časti v tom pokračuje, je to pekné sledovanie. Michael J. Fox bol skvelý herec a Elisabeth Shue bola pekelne krásna a tiež nebola na zahodenie čo sa herectva týka. Doktorko (Christopher Lloyd), ktorý má všetko na svedomí, je ale najlepší. (03.02.2015)

Ve filmovém světě existuje "svatá Trojice", jakási "výjimka potvrzující pravidlo", kdy se pokračování vyrovná, ne-li předčí, svému předchůdci. Tyto pro mne jednoznačně představují Terminátor: Den zúčtování, Temný rytíř a právě druhý Návrat do budoucnosti (diskutovat bychom však mohli i o Star Trek Into Darkness...). Celá trilogie jakoby nestárla, s každým shlédnutím si divák všimne malých detailů, které možná při prvním shlédnutí opomenul, a především pak paralel mezi jednotlivými díly a náznaků toho, co nás čeká a nemine (za všechny jmenuje doktorovu košili s vláčky a pistolníky právě v Part II). Návrat do budoucnosti je jednoduše řečeno nestárnoucí klasika, kterou, přestože jsem ji již shlédla nesčetněkrát, rozhodně to nebylo naposledy! (A pro ty, co tu háží komentáře typu "režisér trochu přecenil technologie budoucnosti" - uvědomujete si, že sledujete science-fiction komedii, nikoli dokument,že? ;) ) (Back to the Future Day Screening; Vernon Hills, IL, 21/10/2015) (29.10.2015)

Dvojka, t.j pokračovanie sa urobilo narýchlo, nie je tu viditeľný ten zápal po veci, ako som to videl v jednotke, Bob Zemeckis sa pokazil, z roku 1985. sa presúvam do budúcnosti, do roku 2015., kde tvorcom nemožno uprieť snahu zachytiť dobu, ktorá je aktuálne dnes, bez tých lietajúcich áut, zato 3D je na mieste ! Niečo im vyšlo... Potom sa situácia vyhrotí, a opäť idem späť o 60. rokov, do roku 1955. , a potom ešte hlbšie, až na Divoký západ, ale to prichádza do úvahy v treťom pokračovaní, ktoré by malo vyvážiť rozkolísanú tendenciu - slabšieho pokračovania. Háčik spočíva v tom, že po príchode do budúcnosti, vidí Marty McFly sám seba, svoju ženu, i deti, ktoré mu komplikujú život, to je jedna realita. Budúcnosť, nie je podľa jeho gusta, v múzeu si kúpi časopis so športovými výsledkami, od roku 1950. - do roku 2000. Túto ročenku nájde a ukradne, istý Biff Tannen, ktorý sa vráti pomocou lietajúceho auta späť do roku 55., a to v starom vydaní, aby odovzdal ročenku svojmu mladšiemu JA, odvtedy sa zase realita zmenila na nepoznanie, i v roku 1985, kam sa vracajú Marty s doktorom Brownom, v tejto realite je veľký CHAOS, lebo Tannen vyhrával na týchto zápasoch a rozprávkovo zbohatol, čím má pod kontrolou mestečko, kde to je všetko HORE - NOHAMI !!! Tak, neostáva nič iné, ako sa vrátiť a zabrániť tomu, aby sa Tannen nezmocnil tejto ročenky, samozrejme sa to podarí, ale doktor pôjde časom do roku 1885, kam za ním musí ísť Marty, a to s pomocou, doktorovho - druhého JA. Je to komplikované, sám mám v tom guláš, ale každý asi rozumie o čom to je, lebo každý to videl - niekoľkokrát. Dvojka je síce výpravnejšia, ale zároveň chaotickejšia, keď sa skáče sem - i tam, potom sa divák pozerá na druhé Ja - postavy, keď sa na situáciu pozerá z iného uhľa, vlastne pozerá sa sám na seba, pritom nechce budiť pozornosť, aby nestretol svoje druhé Ja, tak jedným očkom je svedkom svojich vlastných zážitkov, taký pocit de - ja - vu... (16.11.2015)

Nemůžu odehnat myšlenku, že bych ráda takový Almanach sportovních výsledků sama uvítala. Bylo by fajn, kdyby za mnou přišla moje praprapra vnučka a dala mi do rukou budoucí bohatství. Je tomu hezkých pár let, co jsem tenhle film viděla naposled a úplně jsem zapomněla jak skvělá, akční a vtipná sci-fi to je. Zápletka je zapletená tak, že snad zapletenější už být nemůže. Nicméně jsem se bavila v každém záběru. Scéna v baru a následná honička na skejtovznášedlech, návštěva rodného domu nebo snaha dostat se ke zmíněnému Almanachu na studentské zábavě, nacházející se v kalhotách drsňáka Bíffa. Hlavní je nepotkat se se svým dvojitým já, jinak by mohlo dojít ke zhroucení celého vesmíru! (08.11.2014)