VOD (1)
Obsahy(1)
Manželia Joy a George Adamsovci (Nigel Davenport, Susan Hampshireová) žijú v 60. rokoch minulého storočia v Keni ako ochrancovia prírody a strážcovia národného parku. Osvojili si levíčatá, ktorým pytliaci zabili matku. Jedno z nich, levica Elsa, sa stala miláčikom Joy. Krotká Elsa nevie loviť, nebojí sa ľudí a ani nepozná iné levy. Aby neskončila v ZOO, Joy ju prevychová, aby znovu nadobudla základné inštinkty dravca a mohla žiť v divokej prírode. Elsa odišla za volaním divočiny. Na svoj vzťah k Joy však nezabudla a s dôverou jej jedného dňa príde ukázať svoje potomstvo. Elsine nezbedné mláďatá však začnú spôsobovať zmätok v susedných dedinách. Situácia sa vyostrí do takej miery, že by ich rozhnevaní obyvatelia mohli v sebaobrane obrane dokonca aj usmrtiť. Joy a jej manžel George sa preto rozhodnú presťahovať Elsinu rodinku do prírodnej rezervácie vzdialenej stovky míľ, aby všetci žili voľne a slobodne, no predovšetkým v bezpečí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Další pokračování Volání divočiny o kterém jsem ani netušil. A tentokrát mě to příliš nechytlo. Jsou tady opět tytéž věci jako v předchozích dílech - zvířátka, divočina, trošku humoru, trošku dokumentu, ale je to prostě potřetí to stejné. Navíc původní pár nahradili nějací nezajímaví herci, lvice Elsa zemřela... :( a osud jejich lvíčat mě v podstatě nechal chladným. Nekonečné chytání do klecí bylo dokonale otravné a nudné. 3* za slušné řemeslo. ()
Od krásného Volání divočiny se leccos změnilo. Pokračování se ujal jiný režisér, obměnili se i hlavní hrdinové. Už to nemá takovou atmosféru jako v prvním filmu. Manželé Adamsonovi už nepůsobí příliš věrohodně, film je hodně nudný, ačkoli se dá předpokládat, že lvíčata na konci opět zachráněna budou. Samozřejmě lvíčata sama o sobě působí dostatečně, ale tím víc snímek vyznívá jako dokumentární s nevýrazným a nezáživným dějem. ()
Před manžely Adamsonovými musím smeknout. Šíleně jsem jim držela palce, aby se jim podařilo Elsina mláďata odchytit. Když jim stanové ležení a klece zničila voda, myslela jsem, že je všemu konec, ale oni se nevzdávali. Bojovali dál, i když si mysleli, že už je všechno marné. Stejně mám radši příběh s lvicí Elsou, ale je dobré vědět, co s ní bylo dal a jaká byla její tři mláďata. ()
Tyhle příběhy by se měly na TV objevovat častěji. jasně, že mě vždycky rozbrečí, ale taky mě štve,že kvůli lidem těchto zvířat ubývá a ztrácejí své území, potravu a umírají díky pytlákům nebo dožívají v ZOO. Měli bychom na vztahu k matce Přírodě leccos změnit. připadá mi,že sedíme na větvi a pilujeme si pod sebou zdatně a rychle tu větev.... ()
Snímek se inspiroval druhou částí autobiografické knížky Joy Adamsonové "Příběh lvice Elsy" a je volným pokračováním filmu "Volání divočiny" z roku 1966. Ke škodě věci se narozdíl od něho drží předlohy pouze v těch nejzákladnějích rysech. Vcelku dosti zásadní úpravy patrně vycházejí ze snahy co nejvíc si zjednodušit natáčení - spolupráce se zvířátky bývá často náročná na čas a vyžaduje svatou trpělivost a pevné nervy všech zúčastněných. Povrchní scénář ale nedokáže navodit tu správnou atmosféru a ani změna v obsazení představitelů ústřední dvojice výsledný dojem nijak nevylepšuje. Především Susan Hampshire (Joy Adamsonová) působí spíš jako manekýna nežli jako zapálená ochránkyně Elsiných dětí a její přehnané, nepřirozené veselí je v některých situacích nepatřičné a hloupé. Nigel Davenport (George Adamson) je sice stoprocentně kladný, ale zároveň nevýrazný, nemastný-neslaný týpek, který se sice poctivě naučil svou roli, ale nevložil do ní téměř žádné opravdové emoce. Ve srovnání s původním filmem tak Divočina, která patří lvům, prostě a jednoduše neobstojí ... 2,5* ()
Galéria (9)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (1)
- Letadlo ve filmu je Cessna 182K Skylane / Wren 460 s imatrikulací 5Y-AEN. (sator)
Reklama