Forrest Gump

"Když se dostaneš do malérů, utíkej!" Jo jo. Forresta dostala schopnost rychle utíkat z postu místního blbečka do univerzitního fotbalového týmu a my jsme se s ním proutíkali tou zběsilou druhou polovinou dvacátého století s úsměvem na rtech, což by se nám v reálu nikdy nestalo. Kdo nikdy nesnil o tom, že beztrestně vystrčí zadek na prezidenta? (v případě prezidenta Kennedyho bych to ovšem té části lidstva, nosící sukně, dvakrát neradila). (22.06.2007)

Můj pocitově nejvíc naplněný film. U žádného jiného se mi nestalo, že čím častěji bych ho viděl, tím víckrát ve mně vyvolal slzy. Zemeckis tímhle veledílem navždy vystoupil ze škatulky "mistr filmů pro celou rodinu" a miliony lidí už budou mít navždy rádi Hankse jako neuchopitelnou osůbku. Jinými slovy, ať je divákem sentimentální človíček s vírou v životní lásku, skeptický melancholik, který už radost nevidí a nebo snad životem definitivně zklamaný nešťastník, všichni se ve Forrestovi najdou. Příliš dokonalý film? Věčné díky za něj.. (25.12.2005)

Forrest Gump jsem viděla poprvé dnes. (Je rok 2011). Velice jsem od něj očekávala a musím říct, že mě překvapil. Tom Hanks samozřejmě podává nepřekonatelné výkony. Vyprávění je samo o sobě geniální. A to nemluvím o hudbě, která tak nenuceně podpírá fantastický scénář. Myslím, že filmu nejsem schopna nic vytknout, protože, i kdyby bylo něco špatně, máte pocit, že to tak má být. Každé slovo, každý detail je poklad. Forrest prošel vším a všechno pochopil po svém, nikdy nezapoměl na to, co říkala maminka. A přestože měl v životě jen čtyři lidi (později pět), jeho život byl zajímavý a plnohodnotný. A teď v čem mě film překvapil...v ostatních dojemných filmech je jedna, dvě pásáže, které Vás rozpláčou. Tady jsem za celou dobu neplakala, ale od začátku do konce mě něco lechtalo u srdce a v duchu jsem jásala nad každým slovem, které Forrest řekl. To je možná důvod, proč se mi film tolik líbil. Ty emoce byly do filmu rozlity rovnoměrně a tak divák neměl šanci začít se nudit. Gump se mě hluboce dotknul. (13.02.2011)

O tom, že "život je jak bonboniéra, a tak nikdy nevíš co ochutnáš" jsem vcelku přesvědčen, ale za sebe dodávám, že spousta bonbónů bývá často zkažená, nebo jinak jetá... Každopádně i tak mi tohle dílo přineslo naprosto dokonalý zážitek a poučení. Mě osobně stačilo k duševnímu prozření tvrzení hlavního hrdiny o tom že: "Pro hlupáka každý hloupý". V téhle jednoduché větě se pro mě skrývá mnohem víc moudrosti a nadhledu, než v celých filozofických úvahách o bonboniérách a můj duševní klid byl díky téhle prosté větě rozvinutý víc, než u Demolition Mana při pletení... Zkrátka jsem díky Forrestovi získal více pochopení a porozumění pro ty, kteří o mě mají špatné mínění a krásně jsem se naučil se nad toto povznést. Skoro bych i řekl, že to ze mě udělalo lepšího člověka. Každopádně tento film je opravdový skvost - milý, vtipný, inteligentní s neskutečnou dávkou nadhledu, který vám i vážné věci dokáže podat tak, že vás sice zasáhnou, ale psychicky nezničí, spíš naopak posílí. Tohle se dá zkrátka vidět kdykoli a vždy je to nádhera. (02.04.2015)

Viděl jsem teď po dlouhý době a přišlo mi až neuvěřitelný, kolik Gump obsahuje kultovních scén, hlášek a obrázků, předně ale jak skvěle, vtipně a roztomile je provázaný s děním reálných událostí - a mapuje tak zlehka a jakoby bokem jedinečný dění v USA (Vietnamu) na rozmezí nějakých třiceti let. Absurdní válka, atentáty, boje za občanská práva, koláže osobností... Pět hvězd utvrzeno, nadčasovost veliká, nenapadá mě teď lepší devadesátkový film (snad krom svých oblíbených NATURAL BORN KILLERS a HEAT). (19.04.2018)