Na pravé poludnie

Spousta klasických westernů už dávno právem upadla v zapomnění, Zinnemannův snímek se ale dá označit za klasiku, která zaslouženě patří do zlatého fondu světové kinematografie. Western tady překračuje své žánrové mantinely a posouvá se spíš do roviny psychologického dramatu. Je studií lidských povah, strachu, odvahy a odpovědnosti. Nebezpečný zločinec je propuštěn z vězení, jeho kumpáni se radují a očekávají příchod starých pořádků, vlády násilí a zastrašování. "Slušní" občané se bojí a někteří uvažují o odchodu. Jen jediný obyvatel městečka je připraven se bránit a snaží se u ostatních probudit kolektivní duch odporu. Ve filmu si užijete mnohem víc dialogů než panoramatických záběrů divočiny nebo krvavých přestřelek. Někteří westernoví fanoušci mají s tímhle kouskem problém právě pro absenci obvyklých žánrových klišé, já ho ale považuju za pozoruhodnou ukázku filmového kumštu. V pravé poledne je zajímavé tím, že se odehrává v reálném čase, při pohledu na pohybující se ručičky na hodinách se stupňuje napětí a vše prostupuje vědomí nevyhnutelnosti. Režie je zajímavá i jinak. Zinnemann si přál, aby film vypadal na první pohled jako klasický filmový žurnál se zrnitým obrazem a horším osvětlením. Opět se najdou tací, kterým to kazí jejich představy o filmové podívané, ale já neváhám nadělit 85 % celkového dojmu s tím, že nejsem fanouškem westernu, jinak bych mu přihodil ještě pátou hvězdičku. (17.07.2017)

Spoilery! Pokud taky patříte mezi tu šťastnější část diváctva a vyhnete se zdejšímu vynikajícímu obsahu, který vám úspěšně vyzradí, co se jen vyzradit dalo, tak si snímek můžete celkem užít. Příběh je velmi jednoduchý, což ve westernu není vyloženě škodná. 50letý Gary Cooper si vezme 20letou Grace Kelly. Místo líbánek se ovšem schyluje spíše k tomu, že Grace Kelly bude vdovou o 20 let dříve než předpokládala. Do města totiž míří poledním vlakem jeden drsný zločinec a plánuje se šerifovi společně se svými kumpány pomstít za dřívější uvěznění. A tak šerifovi nezbývá nic jiného než se za doprovodu překrásné hudby protloukat městečkem o deseti budovách a hledat posily, které by v poledne stáli po jeho boku. Postupně jej z kompletní škály důvodů všude pošlou do prdele, a tak se musí závěrečné "epické" přestřelky zúčastnit sám proti přesile. Ve vodách koukatelnosti snímek držel vynikající Gary Cooper, který ve své době mohl být mužem, který byl masturbační představou značné části žen a dost zajímavou a netradiční atmosféru obrovskou měrou pomáhala dotvářet úžasná ústřední píseň. Naopak mě zde velmi zklamala Grace Kelly, kterou se podařilo nastajlovat tak, že byla prostě brutálně hnusná. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (25.04.2017)

V mnoha ohledech zcela jistě pozoruhodný western, např. že čas filmu odpovídá přesně času reálnému. [==] Dvanáctá hodina se blíží stále rychleji a rychleji, napětí vzrůstá, závěrečné finále neztrácí nic ze své působivosti ani dnes. Přesto se mě tato klasika žánru nedotkla tak, jak bych očekával. (16.03.2007)

U mě žel, aspoň po prvním zhlédnutí, jedna z legendárních klasik, která mě trochu minula účinkem. Těžko říct, jestli bych si plně uvědomil onu relativně unikátní jednotu děje, místa a hlavně času, kdybych o tomto prvku předem nevěděl. Rozehraný námět mě zaujal v několika dialozích nad záchranou města a přístupu k blížící se hrozbě, ale herecké podání mě jaksi výrazněji neoslovilo. Hodně moje dojmy pozvedává nezapomenutelná titulní píseň, jejíž další variace zní a dolazují atmosféru i v průběhu filmu, velmi obstojné akční vyvrcholení a samotný závěr, během nějž jsem u záběru na nasedání do kočáru uprostřed shluku lidí najednou (i přes můj chladnější vztah k sledovanému filmu po většinu doby) pocítíl silnější emoce... na případné vyšší hodnocení to už ale bylo trochu pozdě. [65%] (06.06.2024)

Dokonalý psychologický western, pripomínajúci Mannove westerny, ide ako keby proti pravidlám žánru. Na začiatku jeden statočný šerif, ktorý sa spolieha na „statočných“ spoluobčanov, na konci osamelý šerif, ktorý sa nemôže spoľahnúť na žiadneho „zbabelého“ spoluobčana. Obligátna záverečná prestrelka nesmie chýbať. Film mi evokoval Kurosawove samurajské opusy, ktorý mohol na oplátku Siedmych statočných natočiť jeho remake. Jeden z najlepších westernov vôbec a jeho záverečný záber jeden z najsilnejších v žánri. (18.05.2012)