Tomáš Morus (Muž do každého počasia)

Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. (06.08.2013)

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. (06.12.2022)

"Bůh stvořil anděly kvůli nádheře, zvířata pro jejich nevinnost a rostliny pro jejich jednoduchost. Ale člověka stvořil, aby mu sloužil svým rozumem s celou složitostí své mysli." - Kdyby všichni právníci byli jako Thomas More nebo Gándhí, naše planeta by pravděpodobně mohla směle kandidovat na titul nejlepšího místa ve vesmíru. Člověk, který dokáže doslova za každého počasí nezradit své svědomí vždycky byl trochu osmým divem světa - proto je téma tohoto skvělého filmu na motivy (prý rovněž skvělé) divadelní hry tak nadčasové. Čechům zabila politika Jana Husa, Angličanům Thomase Mora - a potom další hromady takových, často bezejmenných. Protože jak říká jeden policista v jisté knize Raymonda Chandlera: "Tahle práce je jako politika. Potřebujeme ty nejlepší lidi - ale musíme pracovat s tím co máme." - Jenže pokusit se to změnit je povinností každého z nás, dodávám (s nadutostí sobě vlastní) já. Jako to zkusil Thomas More. (16.06.2005)

trocha divadelne (je to film nakruteny podla divadelneho hitu) ale prekvapujuco plne vynikajucich vykonov (hlavne paul scofield je skvely a jeho oskar zasluzeny, lebo na rozdiel od ostatnych prilis netlaci na pilu ale hra civilne). je tam par slusnych reziserskych napadov a napriek dvom hodinam sa film prilis nevlecie i ked nenechal vo mne ziadne dlho trvajuce emocie... (26.11.2017)

Dialógovi film ( predsa len ide o prepis divadelnej predlohy ), ktorý na seba strháva pozornosť hlavne hereckým výkonmi ( čo sa aj zobrazilo na Oscaroch ). A úprimne povedané, je to možno aj chyba. Veď čakať, akú skvelú kreáciu nám ten onen herec, či herečka ponúkne a pritom zabúdať o čo vlastne ide, je trochu bludné. A o čo tu vlastne ide? Že až do dnešných dní ostáva kombinácia štátnej moci a cirkvi jednou veľkou zhnitou korporáciou, ktorá už tisícročia nedbá na hodnoty a humánnosť. A stojím si za tým podobne skalopevne, ako hlavná postava tohoto filmu. (05.08.2015)