Já, spravedlnost

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. (01.10.2023)

I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. (23.09.2007)

Měl-li to být pokus o silné a závažné drama, pak naprosto selhal. Nic důležitého o lidech nesděluje, nelze ho ani akceptovat jako fiktivní příběh vložený do dobových reálií. Je to jen taková děravá dobrodružná hříčka. --- Dílo však dává smysl, pokud rozpoznáme jeho propagandistický záměr. Za prvé, ukazuje Němce, že i když oponují zlu, dělají to tak přepjatým a fantasmagorickým způsobem, že plodí jen další zlo, jsou zkrátka nenapravitelní. Za druhé, hraje se s fikcí, že nacistická organizace v podzemí existuje, je všudypřítomná, silná, a čeká na jakoukoli příležitost, aby znovu povstala. Však by se jí to i podařilo, nebýt hrdinného zásahu jediného slušného člověka v příběhu, jediného ne-Němce, statečného českého lékaře. --- Bolševik vždy pilně a úspěšně strašil německým revanšismem a podpíral tak loajalitu poddaných k režimu. Ještě na začátku osmdesátých let jsem v hospodě dostal málem přes hubu, když jsem prohlásil, že Československo je pro mír větším nebezpečím než Západní Německo. --- 20% (10.02.2011)

Velmi pozoruhodný snímek, který je z nepochopitelných důvodů, stejně jako celá řada opravdových českých skvostů 60. let opomíjen. Konspirační teorie spojené s nacismem jsou jistě jedny z nejčastěji diskutovaných a koho by nenapadla otázka co když Hitler nespáchal sebevraždu na sklonku války a žil někde dál v hlubokém utajení. Tento snímek se odehrává v roce 1946, zatímco v Norimerku probíhá mezinárodní tribunál s ostatními válečnými zločinci, Hitler je kdesi v Německu ukryt v sanatoriu, které spíš připomíná obrovskou pevnost dokonale izolovanou od okolního světa. Sanatorium je plné bývalých příslušníků SS a Wehrmachtu, ale Hitler, jak je postupně osvětleno, zde není jako milovaný Vůdce skrytý před spravedlivým trestem, nýbrž jako vězeň pro kterého je trest smrti málo a onu spravedlnost, která je i v názvu snímku, představuje Hitlerův věznitel Harting, který svými teatrálními inscenacemi přepadů a následného souzení vystavuje Hitlera obrovskému psychickému mučení. Roli Hitlera výtečně a přesvědčivě ztvárnil německý herec Fritz Deitz, který ho díky své podobě hrál velmi často. Aby bylo možné podávat Hitlerovi léky, je najat český lékař Dr. Heřman podobající se skutečnému Hitlerovu osobnímu lékaři, který v podání Karla Högera představuje klasického kladného hrdinu, který je proti své vůli nucen vykonávat příkazy, které se příčí jeho přesvědčení. Řeší nejprve dilema, zda má vůbec léčit největšího zločince lidstva, díky kterému milióny lidí umíraly, poté co však pozná jakým způsobem je Hitler trýzněn, jeho myšlenky spíš směřují k otázce, zda mučení i takto nepochybně velmi provinilého člověka je morálně v pořádku a nebylo by na místě spíš jeho trápení ukončit. Charismatický Karel Höger byl přesně tím typem herce, který se na takovouto psycholgicky náročnou úlohu dokonale hodil a ztvárnil ji s bravurou sobě vlastní, ostatní herci mu pak zdatně sekundovali. Možná polovina filmu byla pro větší věrohodnost natočena v němčině, čemuž byl uzpůsoben i výběr herců. Po technické stránce je ale třeba vytknout velmi povrchní a silně zestručněné titulky, které leckdy i úplně chybí. Celkově se ale dá říci, že je věčná škoda, že takovéto snímky vyplouvají z hlubin archívů k veřejnosti jen velmi zřídka. (26.04.2007)

,,Milióny lidí by chtělo Hitlera. Tak jako ho máte vy!"  Tak já bych si něco takového spíše odpustil. Mělo jít zřejmě o  výpověď ryzího humanismu o tom, že i takoví zlosynové jako Hitler si zaslouží lidské zacházení. Celé to zpracování mi ale přišlo takové zmatené. Jen těžko jsem se orientoval v ději a jednotlivých postavách a moc nechápal, proč se někteří "nacisté" snaží Hitlera potrestat a jiní osvobodit. Ještě že se na scéně vyskytuje Karel Höger v roli doktora, který nemůže snést představu, že "pro Hitlera je jedna smrt málo", a neztotožňuje se s tím, že on "musí umírat stokrát." (15.06.2024)