Odysseus

Na Odysseovi se celkem dost viditelně podepsal zub času. Když jsem byl mladší, přišlo mi Odysseovo dobrodružství více napínavé než nyní s odstupem času. Na první pohled je vidět, že jde o TV film, což ale nemusí být na škodu - viz Merlin - nicméně v tomto případě mi přišla většina hereckých výkonů příliš strnulá a z technického hlediska nešlo též o bůhvíjaký skvost. Z postav mě rozhodně nejvíce zaujala Athéna v podání Isabelly Rossellini a nejzajímavější částí byl Odysseův návrat, ke kterému se ale musel člověk prokousat skrze dvě a půl hodiny děje. (31.05.2019)

Na televizní film poměrně neuvěřitelné, velmi obstojná a minimálně stejně kvalitní konkurence parádního Merlina se Samem Neillem. Homérův originál jsem samozřejmě nečetl, ale příběh je to parádní a já jsem rád, že se povedl natočit takhle kvalitně. Armand Assante je v té roli luxusní a tříhodinová délka ničemu nevadí, protože se tam pořád něco děje, je to napínavé a je to ta poctivá, skvělá starověká fantasy, která je správně výpravná, skvěle obsazená a s naprosto neuvěřitelnými efekty (ani ne tak s ohledem na dobu vzniku, ale že je to televizní). Látku naplnili tvůrci na výbornou, a já si tenhle snímek určitě jednou za čas zase rád připomenu - a udivuje mně, že jsem ho letos viděl poprvé, tohle jsem měl mít stokrát nakoukáno už v pěti. Každopádně rozhodně doporučuju, mimořádně povedená fantasy, která z předlohy čerpá absolutní maximum a naprosto výborně. 80%. (10.07.2020)

Ale jo, takle se to nějak mohlo stát :o). Řecký báje a pověsti mě hodně braly , když sem malej. Od těch dob se toho natočilo celkem dost, ale na to, že je to poměrně oriinální, tak bych čekal mnohem víc filmů. Nede všemi jednoznačně kraluje Souboj titánl, kterej byl ve všech ohledech průkopnickej. Tenhle kousek není špatnej, hlavně teda dějem. Je to poutavý dobrodrůžo s absolutně obyčejnými efekty, což působí už celkem komicky, ale chápu to :o). 3 hodiny je dlouhá doba, ale na 3x jsem to dokoukal :o) (28.04.2022)

Takhle důstojná adaptace Homérova eposu si zaslouží hvězdu navíc, i když objektivně vzato je to tak na čtyři. Ale jen to, že se někdo rozhodl adaptovat jeden z nejklasičtějších příběhů všech dob, respektive se nezaleknul takového podniku, by se v mých očích mělo nějak ocenit. I s nižším rozpočtem je dvojdílné "sandálové" fantasy velmi vtahující, s výbornými herci (hlavně Assante je castingová trefa do černého) a celkově krásně vystihnutou podstatou řeckých bájí. Původnímu hrdinskému eposu je to v rámci fabule velice podobné (tvůrci filmu šikovně spojili několik dobrodružných epizodek do jedné, aby ušetřili časem). Jediné, co mě trošku mrzí, je opomenutí části se sirénami, ale vzhledem ke kolosálnímu rozsahu eposu je to naprosto pochopitelné. Sečteno a podtrženo, parádní adaptace. (13.04.2020)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)