Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Postavte ji na hranici a zapalte oheň", křičely davy venku, když inkvizitor bušil na dveře Marte. Do rodiny místního pastora, starého Absolona se ze studií vrací syn Martin. Krásná Anne, jeho nová matka ho často vídá ve snách. Její tchýně, vládkyně domu, ji nemá ráda, proto se Anne těší, že v něm nalezne zpřízněnou duši. Píše se rok 1623 a na dánské vsi vrcholí éra čarodějnických procesů. Marte, obviněná ze spolčení s ďáblem, na chvíli nalezne v pastorově domě úkryt, od ní se také Anne dozví, za jakých okolností byla svou matkou starému muži přislíbena. Absolon, který neuchrání Marte od procesu, ač je jí zavázán, si od ní vyslechne kletbu, že stejný plamen jako ji spálí i Anne. Hořící hranice spojí Anne a Martina do vroucného objetí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (20)

pijavica 

všetky recenzie používateľa

7,5/10 Obviňovanie z čarodejníckych praktík je v Dni hnevu len spúšťačom a vyústením mechanizmu hriechu a (nevyhnutného) trestu, a ako také nie je v tomto prípade problematizované. Z teologického hľadiska je však zaujímavé, že diabol/Satan nehrá iba rolu iniciátora, pokušiteľa k porušovaniu (božích?) zákonov, ale má aj prsty v samotnom potrestaní (všimnite si kozla v jednej z kľúčových scén). ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Pomôžem si trošku Nietzscheho citátom : "Ľudia nechcú počuť pravdu. Boja sa, že ich sny budú zničené", utekajú od nej a boja sa následkov spojených s ňou. Doplním, že (ľudia) čím majú kompetentnejšie postavenie, tým viac ju (pravdu) zneužívajú, kto vyháňa v druhom diabla, je sám démonom, kto káže vodu, sám pije víno a niektoré jazvy vyplávajú na povrch až časom resp. vôbec. Theodora Dreyera pravdepodobne náboženské otázky veľmi zaujímali - teda skôr zástupcovia božej spravodlivosti na Zemi, natočil o nich množstvo filmového materiálu. Ale venoval sa predovšetkým trpiacim. Snímal v portrétoch, expresívne, v časoch a na miestach, kedy a kde postava prejavovala najsilnejšiu reč mimiky, najúprimnejšie emócie. Perfektne štylizoval exteriéry optikou a kamerou podobnou Williama Wylera. A obmieňal rytmické vyznenie deja nasledujúcimi šotmi, presne takými, aké zliepali myšlienkovú disharmóniu, neistotu videného, počutého, cítiaceho. ()

Reklama

Flego 

všetky recenzie používateľa

Fenomenálny dánsky režisér Dreyer nenatočil mnoho filmov, ale vždy dokázal silno zapôsobiť. Jeho Vredens Dag sa odohráva v roku 1623 kedy vrcholila éra čarodejníckych procesov. Na základe jedného procesu sledujeme komorný príbeh rodiny miestneho pastora, ktorý žije s matkou, svojou mladou manželkou a navrátivšim sa synom. V príbehu sa miešajú čisté city lásky s nenávisťou prameniacou z náboženského fanatizmu a zbabelosti. Dreyer úspešne pracuje so silnými emóciami, využíva pomalé tempo, ako býva jeho zvykom, odťažité interiéry, ktoré dokonalejšie vystihujú prázdnotu postáv. ()

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Na zmínku o tomto filmu jsem narazil v knížce Benandanti od italského historika Ginzburga, a tak jsem se na to taky ze zvědavosti kouknul. Sice mě tenhle typ konverzačních, pomalých filmů bez výrazných momentů a bez nějakých větších emocí moc neoslovuje, ale zase tak špatný to nebylo. Hlavně se mi líbila ta atmosféra a hodně dobrý začátek. Jinak ale jak už jsem psal nenalezneme tady žádný výraznější moment. Hlavně jsem se těšil na hon na čarodějnice a atmosféru strachu a ono vůbec nic. 3,5 ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Komorně laděný film, který je přesto plný křiku a podrobuje všechny zúčastněné životní zkoušce. Je také plný skrývané pravdy, deroucí se napovrch ve chvíli, kdy hledíme do tváře smrti. Přichází den, kdy už nelze mlčet či cokoli zatajovat. Před Bohem i Ďáblem je nutné otevřít svou duši. V temné a syrové atmosféře dokonale podchycené doby mi k plnému počtu scházela snad jen silnější hudba. [Kino NFA Ponrepo - Praha] ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (3)

  • Film bol súdobými divákmi chápaný aj ako protest proti nacistom, ktorí okupovali Dánsko. (Biopler)

Reklama

Reklama