Vôňa cibule

Do městečka Paradise City přijíždí muž zvaný Cibule (Franco Nero), který si koupil pozemek nedaleko za městem, kde chce pěstovat své milované cibule. Brzy však zjistí, že o jeho pozemek projevuje velký zájem bohatá naftařská společnost, která ho chce získat za každou cenu… Snímek Vůně cibule režiséra Enza G. Castellariho rozhodně není klasický spaghetti western typu Djanga a svým stylem i provedením nejvíce připomíná klasické westernové komedie Buda Spencera a Terrence Hilla (čemuž napomáhá také opět skvělá hudba bratrů De Angelisových). Příběh o dobráckém cibuláři bojujícím proti pohůnkům mocné naftařské společnosti pravda není příliš složitý, ale nechybí v něm typické komediální propriety jako jako bitky, honičky (které jsou pro jistotu zrychleny, aby připomínaly klasické grotesky), gagy a hlášky a dlužno dodat, že většina z nich je opravdu povedených. Franco Nero, který si střihl roli ústředního hrdiny, rozhodně není klasickým komediálním hercem, ale i s touto hereckou polohou si poradil na výbornou (jistou typologickou podobnost s Terrencem Hillem však přesto nezapře). V hereckém obsazení sice chybí klasické tváře jako třeba Ricardo Pizzuti, ale zase se tady objeví samotný Martin Balsam, který navíc má jakožto hlavní záporák také stylovou robotickou ruku. Zkrátka Vůně cibule není jen samoúčelným plagiátem, ale svébytným (a svérázným) filmem, který se bez ostychu může zařadit k těm nejlepším westernovým komediím. (23.05.2016)

Ačkoliv to při úvodních záběrech vypadá na obyčejnou westernovou kovbojku, již po pár minutách se ze snímku stane naprosto střelená, bláznivá, ale naštěstí zároveň i velmi zábavná parodie. Občas skoro groteska. Milovníci parodií a bláznvého humoru si příjdou na své, ostatní možná budou kritizovat určitou přehnanost. Ale já se skvěle pobavil a ta roztomilost se tomu nezapře. Franco Nero Cibulku hraje skvěle, děj příjemně odsýpa. A úsměv na rtech zústane po celý film. Navíc i mě to silně připomnělo filmy s Budem Spencerem, kterého jsem tam tak nějak pořád viděl.:-) Takže pohoda, pochvala a poctivé 4 hvězdičky. (01.10.2016)

Vůni cibule jsem viděl asi ve dvanácti a to by bylo za pět hvězdiček, pro dítě ideální podívaná. S každou dekádou to nějak ztrácí kouzlo a hvězdičku, ale to je asi normální. Je to ztřeštěná italská komedie z westernového prostředí, která se řadí mezi nejznámější parodie spaghetti westernů. Technicky klasika, výsledný dojem záleží na vztahu diváka k westernům a jeho parodiím. (28.11.2012)

Pro mě asi nejlepší parodie na western co "špageťáci" natočili. Franko Nero zde opravdu exceluje a jeho hláškám jsem se opravdu nasmál. i český dabing hlavního hrdiny panem Ladislavem Mrkvičkou se ukázal jako štastná volba. Duo přiteplených šerifových pomocníků působilo velmi reálně a komicky. Škoda jen, že u nás tenhle film na dvd ještě nevyšel. Dostal jsem chuť na cibulku. Tak cibule nebo pistole? (28.10.2008)

Vůně cibule je pro mě jeden z nějlepších komediálních westernů., jestli ne úplně nejlepší zahraniční komediální western(zahraniční jen kvůli filmu Limonádový Joe, protože to nemá konkurenci). Franco Nero je tady fakt božskeja dokonale dokáže vyvážit svoje chování mezi situacemi parodující westerny a chvílemí, kdy se to tváři jako drsnej western, ale to je opravdu jen málokdy, do toho hraje naprosto úžasná hudba a záporaci v podání Martina Balsama a Lea Anchórize jsou správně drsný a o to líp zesměšněný. Já na tomhle Westernu vyrůstal, takže nemůžu dát prostě míň. (07.07.2006)