Batman

V roce 1989 si tvůrci jakéhokoliv komiksového filmu mohli ještě vymýšlet vysloveně co chtěli. A jelikož se v tomto případě jednalo ještě k tomu o Tima Burtona, bylo jasné, že tady v tomto případě o zklamání rozhodně nepůjde. I po takřka třiceti letech můžu totiž říct minimálně to, že na rozdíl od dnešních komiksáren tenhle má absolutní duši hračičky a vizionáře Burtona. Batman je tady temnej jak půlnoc, Joker je ujetej jak splašenej vlak a hudba v tomto případě je tak geniální, že ve spojení s Timem Burtonem, který tomu všemu dodal bláznovství, glanc a vizuálno, nemohlo vzejít zklamání. Je hezké vidět, jak tenkrát u podobných filmů vládla především zábava. Dneska hlavně barevnost, digitálno, pseudorealističnost a vnucené hlášky v hubě postav, které by si je ani nezasloužili. Tady se stačí zaměřit jenom na scénu a už jste na koni. Třeba ta, jak Joker vtrhne do muzea a za poslechu boží Princovi skladby tam se svými kumpány posprejuje a počmárá jeden renesanční obraz za druhým. To je prostě geniálnost taková, že přebít ji nedokáže ani celej arzenál samotného Marvelu současnosti. (13.02.2017)

Postavu Jokera jsem si oblíbila, když jsem viděla výkon Heatha Ledgera. Skutečně si ji zamilovat se mi však podařilo až se sledováním seriálu Gotham, přičemž jsem neustále poslouchala ódy na Nicholsonova Jokera. A když jsem se konečně rozhodla se na něj podívat, přišlo obrovské zklamání. Nemůžu mu upřít jisté charisma, i na tu dobu se jedná o slušný výkon - ale proboha, dělat z něj ikonického Jokera, když v podstatě celý film na střídačku s někým jedná nebo ze sebe jenom dělá šaška...Moje představa o J byla tedy úplně jiná. A daleko blíž jí je herec Cameron Monaghan, který podle mě vytvořil daleko zajímavější, pravou podstatu známého záporáka. Joker má podle mě být šílený, temný, když se řekne jeho jméno, svět se třese při vzpomínkách na jeho poslední řádění. Nicholson předvedl prostě jenom směšného šaška, který mi Jokera a veškerý fenomén okolo něj ani vzdáleně nepřipomínal .A nejsměšnější na tom celém byla asi délka jeho působení. Na to, že se jedná o Batmanova největšího nepřítele, tak skoro nic nedokázal a hned zkapal :D Asi bych řekla, že to vystihuje komentář jednoho z uživatelů - "Nicholson byl prostě první" (tak se z něj posereme). Celý film jako takový byl chvílemi dost nezáživný a párkrát jsem se přistihla, jak koukám do telefonu. Dialogy šustící papírem. I když tady můžu být ovlivněná českým dabingem, který se opravdu nepovedl... Příjemná je na tom hudba, Batman, a Burtonův rukopis. (08.02.2019)

První a taky nejlepší díl série o batmanovi. Michael Keaton je taky zatim nejlepší z batmanů a jack Nicholson je prostě báječnej. příběh je zasazenej do ponurýho a zločinem se hemžícího města Gotham, ze kterého úplně sálá výborná atmosféra. režisér opravdu odvedl brilantní práci a nezbývá než mu poděkovat za skvělý film (06.03.2005)

Pan netopýr zůstával silně zakořeněný v popkultuře a s dalším převedením na stříbrné plátno se čekalo až na sklonek 80. a 90. let. Batman se dostal rukou visionářského a režijního mistra Tima Burtona, který na svém písečku si hrající režisér však od začátku tvrdil, že nehodlá z pana netopýra udělat atrakci hýřící barvičkami a lacinými vtípky což je velmi dobře! Převážně díky úchvatnému zpracování v mnoha ohledech vyrovnalo moderní komiksové předloze. Excelentní Jack Nicholson v roli Jokera, nestárnoucí Michael Gough a navzdory prvotním pochybám i Michael Keaton, který byl výborný a během dvou hodin dokázal všem fanouškům, že i přes svůj komediální původ má na to, aby se stal ztělesněním komiksového hrdiny a našim vysněným snem od dob knižních komiksů. (30.10.2011)

První Batman sice v době premíéry vyvolal nadšené ohlasy a dodnes se o něm sáhodlouze básní, já se ovšem s oslavnými názory neztotožňjuji. Batman sází všechny karty na atmosféru, kterou doluje pomocí skvělé výpravy a sní spojené výtvarné stránky (při pohledu na Gotham city vyvstávají na mysl klíčová slova jako: temnota, gotika, pohádka, či horor), parádní hudby a pochopitelně režie. Batman je skvělý tam, kde stylovost stojí v popředí i v pozadí - vražda Bruceových rodičů, průlety Gothamem, nebo famózní závěr v katedrále jsou nezapomenutelnými perlami. ale aby mohli znít oslavné famfáry, bylo by třeba ještě HODNĚ zapracovat na struktuře a vývoji děje, uchopit Batmanovu postavu jinak než profláklým schizofrením způsobem (v civilu ňouma, v superhrdinském kostýmu drsňák největší) a nemilosrdně odstřihnout zdlouhavé a nudné pasáže zachycující debaty gothamských hlavounů. Ač se vyjmenované nedostatky jeví jako méně závažné není tomu tak - jsou srmtící stejně jako pistole, kterou Joker sestřelil na pohled nadupanou bat-stíhačku. (30.09.2007)