Gosford Park

Snobizmus a riadenie života druhých nemusím a preto mi bolo ťažké toto pozerať, napriek tomu, že sa jedná práve o poukázanie na elitárstvo, imperializmus a ten snobizmus z rokov minulých. Myslím, že to zvládli, no nijak zvlášť ma film neohúril. Svojím spôsobom je to aj detektívka, no dosť natiahnutá, aby sa mi to páčilo. Toto komorné dielo mi len spôsobilo odpor k tomu, k čomu som už odpor cítil. Herecky to bolo presvedčivé, veď asi každý z nás má ešte v sebe niečo z povahy ľudí, ktorí druhými pohrdajú, komandujú ich, určujú pravidlá a povyšujú sa, to je proste ľudská zlá stránka, ktorá nie je až tak skrytá, ako napríklad sadizmus, či iné vlastnosti. Je to dobrý film, no čakal by som niečo výraznejšie. (07.08.2013)

Vynikající scénář, který zcela vážně mapuje život na jednom šlechtickém sídle během pořádání honu, a zároveň si ze spousty věcí nepokrytě a trochu jízlivě střílí. Perfektní režie dokazuje, že Robert Altman ještě nepatří do starého železa, a dovoluje nám život v Gosford Parku sledovat v zajímavých, dlouhých záběrech. Třešničkou na dortu je vynikající herecká sestava, která nemá moc slabších míst. Zhruba třicítka herců tu ztvárnila působivé a uvěřitelné miniatury, které by mne nejspíš zaujaly i bez kriminální zápletky (ta je tu ostatně spíš na odlehčení). (12.03.2005)

Doufal jsem, že v pořadí druhý mnou shlédnutý film Roberta Altmana vynahradí špatný dojem, který zanechal ten první (Nashville). Nestalo se. Z celého filmu mne zaujala pouze jediná scéna, a to ta, kdy už jedna ze služebných obsluhující společnost u stolu nevydrží a kohosi se zastane, čímž si vyslouží vyhazov. A to je trochu málo. (30.11.2006)

Geniálně natočený film, který neohromuje nějakými "vizuálními orgiemi", jakkoli je kamera velmi slušná a vynalézavě vedená, nýbrž propracovaným příběhem se skvělou psychologií postav a výborným vhledem do historických reálií. Altman nejprve vybuduje mezi služebnictvem a panstvem neproniknutelnou hráz a když se mu to bezezbytku podaří, začne ji citelně narušovat a podvratně destruovat. Obojí přitom dělá naprosto skvěle. Navíc, výsledkem není jen efektní a překvapivé rozuzlení (které ostatně divák tuší už v průběhu filmu), ale především velmi životné lidské příběhy, které se postupně vylupují zpod slupek dobových konvencí, lidského ostychu i umně hraných společenských rolí. Opravdovost těchto příběhů, stejně jako fascinující znalost dobových reálií doslova vyráží dech. Na jedné straně tuhý řád a jasné rozdělení pán-sluha, odvěká uzavřenost těchto společenských vrstev, jejich feudální hierarchické uspořádání, na druhé straně nenápadná destrukce tohoto řádu, kterou zprostředkovává jak výskyt neurozených zbohatlíků, kteří ostatně v očích šlechty vždy byli vnímáni s citelným despektem, ale kteří se zároveň snažili šlechtě vyrovnat, tak postupné pronikání moderních prvků v podobě filmu, telefonu, automobilů či rádia, ale především pobytem skupinky amerických filmařů, jimž jsou feudální konvence a řád zcela cizím a zcela nepochopitelným světem... Pomyslnou třešničkou na dortě je pak komická postavička onoho detektiva, který sice působí jako zcela odzbrojující parodie na Sherlocka Holmese, ale přitom nikterak nenarušuje silnou a koncentrovanou filmovou výpověď. Vskutku mistrovské dílo... Celkový dojem: 90% (03.05.2010)

Môj prvý Altmanov film, ktorý som videl niekedy pred desiatimi rokmi a pri ktorého hodnotení musím dať za pravdu súdobým kritikám v tuzemských časopisoch, ktoré hovorili o akademickom chlade a miernej vypočítavosti smerom k akademikom. Ja som vtedy očakával nejaký záverečný šokujúci zvrat, ktorý samozrejme neprišiel, dnes by som ale k filmu asi pristupoval úplne ináč. Možno by som ho hodnotil rovnako, len výčitky by sa trochu pozmenili. Ironickú silu a ľahkosť podobne zahniezdenej Svatby (ak ma pamäť neklame) Gosford park postráda. (31.05.2013)