Gosford Park

Skvelý film plný úžasných nápadov, výborných hercov, ironického a satirizujúceho humoru (Maggie Smith a jej suché uštipačné poznámky), neobyčajne obyčajného príbehu situovaného do niekoľkých dní anglickej šľachty 30. rokov pretnutých jednou vraždou, vďaka ktorej na povrch vyplávajú najrozličnejšie tajomstvá hostí i domácich... Maggie Smith, Michael Gambon, Kristin Scott Thomas, Clive Owen, Ryan Phillippe, Helen Mirren, Eileen Atkins a mnoho, mnoho ďalších úžasných britských a amerických hercov v jednom z najlepších Altmanových filmov. K absolutóriu ešte trochu chýba, ale aj tak jeden z najlepších britských filmov na prelome milénia. (22.06.2013)

Hodně mi to připomnělo Panství Downton, ale zde jaksi chyběla ona jiskra. Na jeden film mnoho postav, avšak báječně obsazených dle Altmanovic stylu. Těžko se v tom všem chaosu orientuje kdo je kdo, což je ale nakonec nepodstatné. Je to takové nahlédnutí pod pokličku navenek ctnostné anglické smétánky. Ono se řekne: sjede se panstvo na hon - vše je dokonale načinčané, nachystané, delikatesy navařené, nikde ani smítko. Ale čí zásluhou to všechno šlape jako hodinky? Upachtěné služebnictvo lítá jak hadr na holi, aby se dvořanstvo náležitě nadláblo, a kdo je posléze nejvíce znaven - samozřejmě milostmadam. Klobouk dolů před jejich uměním. (23.11.2020)

Typicky velkohubá, kostýmně brilantní a ukecaná záležitost, jejíž tvůrce je (resp. byl) ještě staromódnější, než staromódnost sama. Snímek vyloženě nudí a do cca dvou třetin filmu je to skutečně pokoukání jen pro silné povahy, milovníky silných hereckých výkonů potažmo fanoušky anglické kultury stolování začátku dvacátého století se vším všudy co k tomu patří. Obrovský zástup kvalitních herců byl skutečně potřeba, neboť díky tomu bylo celých těch sto minut koukatelných a jen díky tomu jsem nezmáčkl na ovladači leckdy slastné "off". S nástupem kriminální zápletky se začně alespoň zkratkovitě něco dít a rozuzlení je zajímavé. Scénář je však natolik košatý, že je prakticky nemožné nemít po první projekci totální chaos ve jménech a postavách. Oscar se dává za lepší. (26.11.2007)

Rok se s rokem sešel a je to tu, jeleni jsou zase v říji, jupijou. My, co čteme pravidelně magazín Myslovost, víme, že je to ideální čas k lovu, každej pořádnej nimrod má svou zaručenou metodu, kdy a jak vábit a opravdoví frajeři tak přilákají do své honitby fakt parádní kousky zvěře. Takže pročistíme hlavně pistolí, poštelujem mušku největšímu sokovi ve zbrani, protože kam muška, tam puška, že jo, a jde se na to. Přesně takovouhle pohůdku si maloval sir William, když zval anglickou aristokratickou smetánku na svoje venkovské sídlo. Sešlo se mu tam opravdu hodně hostů a ještě si každej z nich přitáhl alespoň tucet sluhů, komorných či posluhovaček. Situace stává se dosti nepřehlednou a je jasný, že se něco stane a to něco bude vražda. Mňo, takže do sebe hodíme čaj o páté a jde se na hon. Všichni u obrazovek držíme palce zvířátkům, aby se lovci postříleli navzájem dříve, než to zasáhne třeba tu roztomilou kachničku, ale pár němých tváří zařve a až pak teprve se dostane i na samotného pána domu. Jako detektivka to není moc dobrá, jedinci odkojení Agatou Christie poznají vraha asi tak do deseti nanosekund, ale fanoušci Panství Downton budou nejspíš nadšeni z kostýmů a dobového interiéru. Já docenila hlavně hraběnku Trenthamovou, která trousila suché vtipy, kudy chodila, ta baba je boží. (14.11.2014)

Nebylo to ani hvězdné obsazení, nádherné dialogy či snad ona vražda, o kterou v podstatě ani nešlo. Byl to onen svět "pod schody", který nám stařík Altman poukázal. Služebnictvo a panstvo tvoří jakési dva parelní universa, která přestože jsou jako černá a bílá, mají tolik společného. Podstaty problémů jsou stejné a na konci z toho ani jedna strana nevychází jako vítěz. (16.09.2006)