Deň po tom

Vy byste chtěli od Emmericha logiku? Nenechte se vysmát! :-) Je pravda, že třeba s Dnem nezávislosti se tohle srovnávat nedá (v kladném i záporném smyslu) ale mě šlo opravdu především o zábavu a triky a ty Emmerich umí skutečně pořád nejlépe. Patriotické se mi to nezdálo moc (ovšem pokud do toho nepočítáte záběr na americkou vlajku), i když jsme se opět dočkali dalšího projevu před shromážděným americkým národem před televizemi. PS za největší zápor filmu považuju to, že se Emmerich nadobro rozešel se skladatelem Davidem Arnoldem. Za tohle rozhodnutí bych mu rozhodně udělil odpad! (22.07.2004)

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)

Emmerich podle mě ani nic jiného neumí - logicky absurdní apokalypsu, jež pohltí víceméně celý svět, s hrstkou patriotismem omráčených Američanů, kteří zbytek přeživší civilizace svým důvtipem a chytrostí zachrání. Tento formát dovedl Emmerich k dokonalosti až ve velezábavném, vtipném a popcornem provoněném 2012. Právě Den poté postrádá tak potřebný vtip a svým vážným tónem (zvlášť u tak na hlavu postavené klimatické apokalyptické hypotézy) jen odrazuje. P.S. Je zábavné sledovat, jak Emmerich u každého dalšího katastrofického filmu pracuje s postavou amerického prezidenta, který jako by odrážel reálnou skutečnost (nejen barvou pleti - Glover vs. Obama, ale i charakterem dané postavy - charismatický Pullman vs. Clinton, King vs. Bush). (27.03.2010)

"Já vím, že máš vrozený talent nasírat lidi, ale proč jsi proboha rozčílil zrovna viceprezidenta?" Protože nemá na zahradě vodní elektrárnu, papá maso a nelítá elekroletadlem, takže způsobuje globální oteplování, díky kterýmu tady jednou všichni zmrzneme. Teda mohli bysme zmrznout, ale záchrana je na dohled. Všichni paleoklimatologové totiž vyfasujou sněžnice a zachrání nás. Tak to je, právě jsem tu agitku viděl. A já mám ekologický i politický agitky rád. Dost se při nich nasměju, takže bych příště prosil o něco míň rodinnejch hodnot a víc fórků v podobě migrace Amíků do Mexika. (24.02.2022)

Můj milovaný Roland "Americ" Emmerich je zpátky a musím uznat, že mě trochu zklamal. Den poté bohužel není tak krásně pitomý jako Godzilla či Den nezávisloti, ba nemá ani toho pravého ducha kapitalistického realismu; je to jen průměrný výrobek z továrny na katastrofické filmy. Slušně našlápnutou první polovinu filmu drží skvělé triky a dynamický střih, ve druhé se ale pan režisér dostává plně ke slovu a opět dokazuje, že když má točit s herci bez opory digitálních technologií, je "tříčtvrteční". Hlavní tváře jsou nevýrazné, dialogy připitomělé (viz ten o Nietzschem, který má asi naznačit, kolik ví vzdělanější americký divák o legendě světové filozofie), patos se tentokrát snaží vyhnout nacionální notě – kupodivu poměrně úspěšně – ale stále má dar nechtěně pobavit (Kdo je to? – MŮJ TÁTA :o))). Technicky to šlape slušně, hezky se na to kouká, ale dojem zabíjí rozvláčná a značně nezáživná druhá polovinu filmu. Stačilo přidat trochu nadsázky a slevit z okatého ekologického moralizování... a Den poté mohl být dokonce lehce nadprůměrným cukrátkem pro oko. Takhle je to pěkně vyhlížející a veskrze průměrné nic s VELKÝMI efekty. (02.06.2004)