Réžia:
Mark MylodKamera:
Peter DemingHudba:
Colin StetsonHrajú:
Ralph Fiennes, Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, Hong Chau, Janet McTeer, Reed Birney, Judith Light, John Leguizamo, Paul Adelstein, Aimee Carrero (viac)VOD (5)
Obsahy(3)
Mladý pár, Margot (Anya Taylor-Joy) a Tyler (Nicholas Hoult), cestujú do luxusnej reštaurácie Hawthorn na pobrežnom ostrove v Severezápdnom Pacifiku, kde samotársky, ale celosvetovo preslávený šéfkuchár, Julian Slowik (Ralph Fiennes) pripravil pre vybraných hostí bohaté degustačné menu. (Cinemart SK)
Videá (3)
Recenzie (654)
Luxusní restaurace i film podobného ražení musí mít koncept, ale ten se tady někde od 4. menu začal rozpadat na poli věrohodnosti i myšlenek. Možná i proto, že postavy nabízejí jen karikaturní rysy pro tuctovou satiru (výjimkou je možná ta Houltova, která kvůli hluboké přítomnosti v chefově anusu poněkud nevnímá, co se děje). Vsadím se, že kdyby Fiennes svlékl kuchařský rondon, uviděli bychom dračí tetování přes celá záda. To ale nic nemění na tom, že by měl Mylod odevzdat zástěru.. ()
Občas o nějakém filmu musíte napsat, že je hustej. Tohle je ten příklad. Sedíte, díváte se a čumíte jak tele na nová vrata. Trochu mi přišlo, že kdyby se to bývalo nevymklo kontrole, anebo tvůrci na konci ukázali kuchařovy triky a udělali z toho opravdu 5D prožitkovku s tím, že se "nikomu nic nestalo", byl by to lepší konec. Tohle se sice postupně zvrhne v jatka, ale není to až tak zábavné jak mohlo být. Já fandit tomu borcovi co se vůbec nestaral a jen jedl, protože jsem věřil že on jediný ví pravdu. Mýlil jsem se. A T-J jako šlapku fakt ne, to nemáte hezčí herečku? ()
Osvěžující sociální horor, který se chvílemi tváří jako něco víc, ale ve finále ničím víc být nechce. Máme rádi obyčejné věci a v tom je ta pointa! Černý humor a pomsta za prázdnotu způsobenou prázdnými lidmi + podmanivá Anya Taylor-Joy jsou nejlepšími ingrediencemi téhle kulinářské chuťovky. Místy to nebylo úplně stoprocentní, ale o dokonalost stačí usilovat. ()
Navenek se Menu tváří jako sociální drama a společenská satira, ale v důsledku se jedná o čistokrevný horor, byť se divák občas i zasměje (recept posledního chodu zkrátka pobaví). Vyhlídky, které postavy v restauraci mají, jsou totiž velmi temné. Hlavní role si přivlastnili Margot a Slowik, mezi nimiž se odehrává rozhodující duel. A ač je Margot štětka, brzy pochopí, jak se dostat Slowikovi na kobylku. No, možná to pochopí právě proto, že je štětka. Lži, podvody, arogance, faleš a nebetyčný luxus. I když popravdě, mé obavy, že mi po celou dobu v kině bude kručet v břiše, se nenaplnily, jelikož servírované blafy bych odmítl stejně, jako hlavní postava. V závěru už ale ne. Trochu jsem zde viděl připomínky vizuálně vytříbenějšího Kuchaře, zloděje...od P. Greenawaye, ale to mi nevadilo. Snad jen poslední chod jsem očekával více šokující, byť pro zúčastněné byl asi dostatečně. Píšu, že jde o ryzí horor, ale pro fanoušky žánru možná nebude tohle slovo zcela naplněno. Maršmeloun jako symbol degradace jídla byl ovšem bezchybný. ()
Na trailery k filmům se dívám jen málokdy, protože většinou prozradí víc než by měly. O filmu jsem tedy věděl jen co je napsáno ve zdejším obsahu. Takže jsem neočekával žádný krvavý orgie ale spíš nějakou psycho jízdu. O to víc jsem byl překvapenej když na nějaký krvavější pasáže došlo. Zároveň jsem ale zklamanej, protože se klidně mohlo přitlačit víc na pilu. Nevím jestli film uspokojí kulinářský gurmány ale fanoušky dobré filmařiny by alespoň částečně zasytit mohl. Slabší 4 hvězdy. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (20)
- Keď sa kuchár asi po 40 minútach zastrelí, žulové dosky v kuchyni sú postriekané krvou. Po dvoch strihoch a niekoľkých sekundách sú opäť čisté. (molcan2)
- Vo filme je 12 stolujúcich hostí rovnako ako 12 apoštolov pri Poslednej večeri. (Arsenal83)
- V novembri 2022 Julia Moskinová v článku New York Times o zatvorení reštaurácie The Willows Inn na ostrove Lummi v štáte Washington uviedla, že táto reštaurácia (a jej "početné obvinenia zo sexuálneho obťažovania a žaloby týkajúce sa krádeže miezd") boli jednou z inšpirácií pre reštauráciu zobrazenú v tomto filme. V predchádzajúcom článku s názvom "'The Menu' Serves Fine Dining on a Skewer" (Menu na špajdli) Moskinová vymenovala aj ďalšie reštaurácie, ktoré boli medzi inšpiráciami filmu: "Hawthorn, fiktívna reštaurácia, je zmesou haute-rustic destinácií ako Noma v Kodani, Blue Hill v Stone Barns severne od New Yorku, Mugaritz v Baskicku, Willows na severozápade Pacifiku a súkromný ostrov šéfkuchára Francisa Mallmana pri pobreží Patagónie. Tieto reštaurácie, ktoré obdivujú kritici a ocenené komisie a ktoré navštevujú najmä bohatí gastroturisti, sú miestami, kde - podľa ich vlastnej literatúry - šéfkuchári nie sú kuchári, ale "rozprávači" o "čase a mieste", ktorí nielen kŕmia ľudí, ale "tkajú príbeh zmyslov, gest a emócií". (molcan2)
Reklama