Réžia:
Mark MylodKamera:
Peter DemingHudba:
Colin StetsonHrajú:
Ralph Fiennes, Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, Hong Chau, Janet McTeer, Reed Birney, Judith Light, John Leguizamo, Paul Adelstein, Aimee Carrero (viac)VOD (6)
Obsahy(3)
Mladý pár, Margot (Anya Taylor-Joy) a Tyler (Nicholas Hoult), cestujú do luxusnej reštaurácie Hawthorn na pobrežnom ostrove v Severezápdnom Pacifiku, kde samotársky, ale celosvetovo preslávený šéfkuchár, Julian Slowik (Ralph Fiennes) pripravil pre vybraných hostí bohaté degustačné menu. (Cinemart SK)
Recenzie (624)
Spíš ne. První půl hodina slibovala mnohé, ale pak se to zvrhlo a nikdo nevěřil svému blížícímu se osudu až do úplného konce. Přinejmenším divné. ()
Tak obrovský potenciál a takové zklamání. Začátek byl vyloženě odporný a dost jsem zvažovala, jestli budou koukat dál. Pak už se ale nic šokujícího nedělo a najednou byl konec. Vše bylo plytké, klouzající po povrchu, spousta věcí nedořešena. Nepotřebuji vše naservírované na stříbrném podnosu (haha), ale něco bylo opravdu jen nakousnuté a závěr žádný. Škoda. ()
Zajímavé a neotřelé pojetí ne až tak zajímavého tématu. Trestání hlavních postav za jejich zločineckou nebo temnější minulost už jsme v pár filmech viděli, jenže The Menu nám tuhle neoficiální subžánrovku servíruje v neokoukaném a stejně tak zábavném pojetí. (Po nějaké té první půlhodince se začne situace pořádně hrotit a film nabírá patřičnou atmosféru, která je místy obohacena napínavými scénami. O kvalitě scénáře by se dalo diskutovat, ale dle mého uvážení se o nic výjimečného nejedná. To se mi projevilo zejména na většině postav, ke kterým jsem si nebyl schopen vybudovat potřebné emoce, díky kterým bych byl do příběhu vtažen víc. ps: Šéfkuchařovo umění je na celém filmu snad to nejlepší. ()
Nejzábavnější film letošního roku. ()
Sugestivně vystavěná černohumorná satira, výkon Ralpha Fiennese diváka přiková k židli.(max.70%) ()
Hodně podivnej film, ale také hodně výraznej. Jednoznačně doporučuji shlédnout! ()
Ujetý film a těch v poslední době zas tolik nevidím😉 I proto tak vysoké hodnocení dost kontrverzního scénáře ale rozhodně povedených výkonů. ()
Nedotáhnutý scénář a pořádná chybějící pointa tomu trochu sráží dojem. Nevím kdy naposledy se stalo, že by mě film dokázal zaháčkovat tak snadno a tak rychle. Jak jsem totiž Anyu Taylor-Joy neměl v jejich hereckých začátcích rád, tak poslední roky se stává nejen velmi dobrou herečkou, ale i mojí oblíbenkyní. Fiennes je samozřejmě herecká jistota jeho maniakální a dokonalostí posedlý chef je zajímavý od začátku do konce. Přesto je ale většina věcí mírně nedotažených. Nevím proč nikdo nebojoval víc o život, krve a horovějších momentů mohlo být víc a i když je fastfoodové finále fajn, chyběla mi tu pořádná, ideálně nějaká šokující pointa, která by to vystřelila ještě o pár stupínků výš. Takhle je Menu zručně natočenou, zrežírovanou a skvěle zahranou jednohubkou, která ale vychází trochu do ztracena. ()
Prostě tomu nejde uvěřit. Ani když znáte pravidla žánru, těšíte se a uvěřit chcete. ()
Miluju tyhle mysteriózní filmy, které se ze startu tváří úplně normálně, ale člověk s každou další minutou nabývá silnějšího podezření, že tady je něco hrozně špatně. A nemyslím filmařinu, ale tu záměrně, postupně a pečlivě budovanou atmosféru, kdy divák dychtí po tom zjistit, jak to sakra dopadne. V tomto ohledu mi to dost připomíná Uteč. ()
Tak trochu jiný horor. Skvělý Ralph Fiennes a ještě lepší Anya Taylor-Joy. Svět padá do záhuby, když si člověk/ zákazník už ani neumí jídlo užít, prožít, uvědomit si to jako celek. To si už uvědomil i proslulý šéfkuchař Slowik a prozřel, že už ho to vlastně ani nebaví a už vůbec ho nebaví vařit pro lidi, co to neumí řádně a správně ocenit. V jednu chvilku si řeknete, že se to mění v typický krvák, ale překvapí vás to zas a znovu. Vlastně se Slowikem trochu i sympatizujete, fandíte Margot (Anya) a hlavně začnete nenávidět vlezdoprdelku Tylera v podání Nicholase Houlta. Menu, nejen film jako celek, má hlavu a patu. Musíte si ho vychutnat od předkrmu po dezert. ()
Skvělé originální zpracování neoriginálních témat (smysl života, ocenění, konzumní společnost, ...). Audiovizuální orgie a hlavně skvělí Ralph Fiennes i Anya Taylor-Joy ve vyváženém mixu komedie, dramatu a horroru. ()
Po asi půl hodině filmu jsem si vzpomněl na Trojúhelník smutku, protože podobně by chtěl snímek ukazovat zkaženost smetánky. V podstatě stačí, když vyměníte loď za ostrovní restauraci. Jenže zatímco Trojúhelníku se dařilo držet tempo, a i díky nápadům Vás dokázalo stále překvapovat, tady mám pocit, jak už někteří psali, že film řekne všechno během první hodiny a pak už se k ničemu dostatečně neodváží. Výborná Anya a Ralph Vás rozhodně nenechají chladnými a stále od nich přicházejí dobré momenty, bohužel se to samé nedá říct o ostatních, a tak tyto postavy naťukne film na začátku, máte náčrt, ale do konce filmu se nezačne "stavět" a tak už jen sledujete právě zmíněné duo. Ale pořád si myslím, že jde o zábavnou podívanou a pokud nebudu řešit, že film nebyl po celou dobu tak odvážný, nemůžu říct, že bych se v nějaké části nudil, a právě proto se nebojím dát, sice lehce vratké, ale přeci jen 4 hvězdy. ()
70 %. Musím se přiznat, že jsem před zhlédnutím pročetl pár recenzí, které mě patřičně namlsaly na „humornou satiru šmrcnutou horrorem“. No… Humor jsem prakticky nenašel, možná trochu skrze chladnokrevně psychopatické dialogy zfanatizovaného personálu nebo prostřihy na popisy jednotlivých chodů. Satira ano, navíc notně ironická a zjevně alegorická, byť bez morálního ponaučení (nebo jaký jiný účel měla sekvence s cheeseburgerem?). Letošní Trojúhelník smutku (ačkoliv žánrově odlišný) si s latentní i explicitní kritikou poradil lépe. Horrorové prvky můžou být, byť šlo spíše o snahu budovat hutnou atmosféru směřující ke katarzi. Na hraně patosu lavírující hudba – šmrcnutá Richterem a (znovu)objevenými hlukovými prvky – nevtahovala a onu atmosféru dokreslovala jen velmi povrchně (jak příznačné pro sdělení filmu). Zklamaný přesto úplně nejsem: slabé čtyři dávám zejména pro decentní herectví, svižný průběh a taky proto, že mi film sám o sobě stojí za konstruktivní rekapitulaci dojmů. Navíc bych při nižším hodnocení nebyl úplně spravedlivý, protože jsem čtyřmi hvězdičkami ohodnotil jistě i horší počiny (alespoň z řemeslného hlediska). Jestli jsem záměr tvůrců nepochopil? Dost možná – budu jen rád, když při případném dalším zhlédnutí prozřu. ()
Menu je vskutku prvotřídním zážitkem, který mile překvapí. Tvůrci nás během předkrmu seznamují s postavami a připravují si půdu pro další děj. Jak večeře postupuje, začíná atmosféra houstnout a probublávat stejně tak jako polévka nad ohněm. S hlavním jídlem postupně vytáhne šéfkuchař všechny své karty na stůl a hraje s nimi hru plnou napětí a zvratů až do hořko-sladké tečky na konci. A já si celou večeři vychutnal od začátku až do konce! Ve snímku vše funguje tak, jak má. Herecké osazenstvo servíruje excelentní výkony, k čemuž jim dopomáhají dobře napsané dialogy a vypointovaný scénář se satirickou kritikou konzumní společnosti a přesahem. Střihová skladba, vizuál a zvuková stránka stojí na vysoké úrovni. Žánrová pestrost a postupné gradování jsou pomyslným kořením sjednocující všechny ingredience dohromady. 5/5* ()
Velmi dobře natočená, zahraná (vynikající Ralph Fiennes!) a hlavně napsaná chuťovka, která umí být velice nepříjemná na sledování, zároveň dokáže rozesmát svým černým humorem a k tomu všemu velice chytře a účinně sděluje, skrze celkové satirické pojetí, svůj komentář k dnešní společnosti a rozhodně tedy nejde o jednoduchý thriller, jaký jsem očekával. Bavil jsem se a jen je škoda, vzhledem k letošní filmové nabídce, že snímku trochu ubližuje konkurence v podobě Trojúhelníku smutku, který sděluje podobné myšlenky, ovšem ještě rafinovaněji a účinněji. Každopádně The Menu doporučuji, jde o takový letošní hidden gem. ()
Pro rok 2022 už druhá komediální satira, která si jako jedno z témat bere utahování z společnosti snobů, tím prvním byl vynikající Trojúhelník smutku, který řadím k tomu nejlepšímu, co filmový rok nabídl. A přál bych si říct, že se nám stejného úspěchu dostalo hned dvakrát... Menu je jednoduchá ale okázalá konverzační komedie s thrillerovými prvky. Poměrně neznámý Mark Mylod si musel asi hodně nakoukávat Hitchococka, když se vytasí s něčím takovým.. Zajímavé obsazení včele s démonicky klidným Ralphem Fiennesem a pořád skvělou Anyou, která uzavírá rok další skvělou peckou. Ten úvod mysteriózní úvod je parádní, a jak příběh s každým dalším hodem nabírá na obrátkách, tak mu ale příliš brzy začne docházet dech. Charizmatický šéfkuchař, který všem představuje nezapomenutelný životní zážitek, který ho nejen zvládne triumfálně proslavit, nýbrž se ale dočká i svojí vytoužené satisfakce... Na druhé straně kuchyně stojí modelová skupinka snobů, skrze něž jsou nám servírovány pomrknutí na všelijaké společenské role a problémy. Jak se daří neustále pumpovat napětí, tak ale tvůrci nemají zájem ani jednou upouštět páru nějakou humornější vložkou. I proto se v postupujícím příběhu začíná hrnec přehřívat a snímek podle mého s rostoucí stopáží ztrácí na atraktivnosti. A když se následně odkrývají všechny tvůrcovské karty a nám se prokresluje především pozadí tajemného šéfkuchaře Slowika spíš než ke spokojenosti příběh bobtná a přešlapuje na místě. Jakmile Slowik začne zatápět pod kotlem, tak sice napětí eskaluje nevyšších bodů, tak přesto se pořád děje úplně kulový. Závěrečné vyústění je jasně nejlepší částí, přesto už pro mě spíše převařeného pokrmu, na který po té době nemám takovou chuť, jako na začátku. Avšak ten cheeseburger byl šmakózní! Jako celek to pro mě není taková pecka, ale podobných filmů zase není tolik, abych se jich mohl přejíst. Nemůžu se dočkat, v čem se Anička objeví příště, ale už teď nemám obavu.. Není to sice takové veledílo, ale rozhodně mu nechybí elegance a nápaditost. 70% ()
Rád poznávám nová místa, a zvláště pak ta, kde se mohu ještě ke všemu najíst, ale popravdě, restaurace Hawthorn mě svým vcelku výstředním a cenově poněkud mastným menu moc nenalákala, tudíž svoje místo s radostí přenechám někomu jinému a hostinu si shlédnu odněkud, kde bude bezpečněji. Film mě ale dost bavil. Satirická analogie hezky šmrncnutá lehkým černým humorem se příjemně sledovala. Aplikovat myšlenku šéfkuchaře do kinematografické sféry, i já si myslím, že je důležité si filmy či seriály vychutnávat, být pozorný, případně se o ně i více zajímat, než je jen konzumovat. Upřímně jsem měl ale od filmu očekávání pěti hvězd, jenže celkově za slabší druhou půlku musím nějaký ten bodík strhnout a plné hodnocení udělit zkrátka nemůžu. Menu je nicméně výživnou podívanou a od grande cuisine pokrmů neodtrhnete oči. Dobrou chuť! ()
Co se satiry týče tak Sans filtre (2022) to nesahalo ani po pás a druhá polovina je čistá žánrovka. Ale bavila mě ta podivná atmosféra a především výborná Anya Taylor-Joy. ()
Tak ,tenhle film se režisérovi povedl ,po těch komedii co natočil ,konečně něco lepšího.Zábavná ,hororová satira.Zábava ve filmu ani na minutu nepolevý právě naopak ,vše jede naplno tak,jak má.Herecké obsazení dobré herci dobře utáhly film. Fiennes který ,je v téhle roli skvělý .80% ()