Povozník smrti

Vozka je po technickej stránke vynikajúci film. Nadčasová perlička, nad ktorou som krútil hlavou. Jej dejová stránka však omnoho viac zaujme svojim štýlom rozpravania, ako svojou "bodkou" na konci. Škoda, keď sa tak zamyslím, ani si nepamätám film ktorého primárnou zápletkou bol alkoholizmus a jeho dopad na okolie, telo i dušu. Dokonca aj vieru. Škoda len, že koniec neostal len pri náznakoch alebo povedzme nedoslovnom a nenásilnom podsúvaní svojej myšlienky. 89% (04.01.2019)

Atmosfericky veľmi pôsobivé dielo. Je to veľmi temný, až depresívne ladený, miestami skutočne hrôzostrašný film. Na prvý pohľad pomalý dej však ubieha veľmi svižne, k čomu dopomáha obdivuhodná výtvarná stránka a vo verzii, ktorú som videl - 107 min, štýlová, pod kožu lezúca, strašidelná psycho hudba od elektronickej hudobnej skupiny KLT. Dokonalý a strhujúci divácky zážitok, ktorý môže slabším povahám spôsobiť nemálo nespavých nocí. Jednoznačne odporúčam. (08.09.2010)

Veľmi pekný film, či už ste veriaci alebo nie, skrátka historický poučný film s retrospektívami, ktorý ma vtiahol prekvapujúco do deja. Na tú dobu prekvapujúco zaujímavé motívy ako duchovia, či priesvitný voz, veľa prirovnaní, vrátením sa v čase, poukázaním na chyby a nakoniec aj možnosť napraviť svoje chyby a oľutovať ich. Film je temný a od mysterióznosti prechádza k skutočnému hororu a naozaj sa môžu pri ňom niektorí báť alebo mať občasné výčitky svedomia. Vo svojej podstate možno jednoduchý film s novoročnou tematikou a podľa mňa zlatý klenot historickej severskej a európskej tvorby. (13.06.2012)

Film vyprávějící strhující dramatický příběh odehrávající se na pozadí severské legendy je díky výtečným dvojexpozicím a propracovaným retrospektivám zaslouženě považován za skvost švédské kinematografie. Po zhlédnutí jsem byla opravdu nadšena, jelikož jsem ani na chvilku neztratila pozornost i přes počáteční obavy. Jediné, co se mi na Vozce smrti moc nezamlouvalo, je moralizující happy end, ale to už je otázka vkusu. (26.09.2009)

Sledováním tohoto filmu, jakéhosi předstupně k Ingmarovi Bergmanovi, jsem se dostal na kinematografickém levelu Beginner minimálně už na takových 6 %! Zároveň mohu letos říct, že jsem viděl více než sto let starý film... anyway, tato půvabná záležitost s určitými rysy a poselstvími dickensovské Vánoční koledy je po formální i obsahové stránce naprosto uhrančivá. Hlavní postava, která by měla po smrti nosit více betonových kvádrů připoutaných k řetězu nežli Jacob Marley, se svou nesnesitelností ovšem nevyrovná nebohé naivní sestře s nápisem SLUM na klobouku, u níž se nezištná a bohulibá dobrota trochu překlápí do magorství, které páchá více škody než užitku. Ovšem tohoto moralizující patosu je v němém filmu trochu třeba; zvlášť, když v kontrastu s parádní duchařskou - a ve své době formalisticky experimentální - atmosférou a drsně sociální rovinou nikterak nepřekáží. Máme tu začátek ledna a možná přitom opět jeden z největších osobních filmových zážitků roku doprovázený výtečnou a vhodně zakomponovanou hudbou. (09.01.2024)