D-Tox

Na zabytí nudného večera to stačí, ale to je tak vše. Po 10 minutách už není v hlavě po filmu ani památky. Atmosféra je zajímavá, Stallone kupodivu slušnej, jenže na to, že to má být thriller to vůbec neni napinavý a od režiséra Gillespieho jsem čekal něco trošku lekavějšího. Velíký problém je ohromné množství postav, v tom musím souhlasit s Crossem. Měl jsem v nich akorát nepořádek a kvůli tomu jsem vůbec neměl čas, přemýšlet kdo by asi tak mohl být padouch. (26.11.2002)

Průměrný a občas ještě spíš horší thriller, který je však jedním z těch lepších Slyových filmů posledních let. A vypadalo to tak zajímavě, tolik známých herců tu hrálo (ne přímo superhvězdy, ale jeden jak druhej známej) a ani scénář nebyl úplně k zahození. Jenže v tomto případě se víc než co jiného jedná o zprasenou režijní práci, kdy například odchod do té léčebny je naprosto nenavazující na předchozí děj. Střední část, kdy se Sly snaží z toho tříměsíčního alkoholismu vyléčit je nejslabší a to ne proto, že by se herci hrát nesnažili. V tomto případě však zklamal zase scénárista. Finální sekvence vyvražďování neznámým vrahem je jak okopírovaná ze špatnýho teen horroru (aby ne, když rejža natočil i Tajemství loňského léta), kde se vyvražďovaní chovají jako idioti a místo být pohromadě v jedné skupině, tak se rozlezou do celýho komplexu, každej hezky připraven na takový "ty domácí žvejkačky". Konec, kdy je vrah zabit a Sly dokonce dokáže odejít po svých už je spíš k smíchu. Jenže tu je taky ta počáteční hodně dobrá kriminální část. Takovej, kdyby byl celej film, byl bych na vrcholu blaha, jenže není a tak je to průměr. (20.11.2006)

D-Tox by se dal rozdělit na tři části. Na začátku vidíme klasickou kriminálku-honba za vrahem. Potom následuje existencionální drama, kde se Sly neúspěšně snaží ze sebe vyždímat nějaké hlubší emoce a poté přichází vyvražďovačka ve stísněném prostoru, ze kterého není úniku, na téma "vrah je mezi náma a hádejte, kdo přežije." D-Tox, natočený ve widescreen formátu, měl být původně nasazen do kin, ale nakonec po katastrofálních zkušebních projekcích zůstalo jen u VHS. Vinou děravého, omšelého scenáře a vizuálu laciného béčka se chce říci: "Není divu." (26.12.2002)

V týchto časoch mal Stallone to najlepšie dávno za sebou, jeden priemerný film striedal druhý, za čo ale mohli hlavne nezaujímavé témy, ale D-Tox mal predsa len naviac, ako jeden z mála ponúkal aj solídnu zápletku a ďalšie klady, ale kvalitou teda moc neovplýva. A pritom na prvý pohľad všetko vyzerá tak dobre, pokiaľ akčný herec nehrá v akčnom žánri, najlepšia voľba je vždy nejaká drsná detektívka a tu úvod pôsobí veľmi dobre, pôsobí to správne temne, vrah je neznámy a hlavne inteligentný, aby bol vždy krok pred všetkými a k tomu ten osobný motív, vražda milovanej manželky, tento film mal teda vykročené skvelo. Ale aj potom to ponúka stále veľký potenciál, mám rád túto tému, kedy je skupina ľudí odrezaných od sveta, v tomto prípade všetko skúsení policajti z rôznych oblastí v zariadení uprostred snehovej búrky ďaleko od mesta, pričom jeden z nich je vrah a tak nikto neverí nikomu, aj v tomto období sa táto téma použila viackrát a vždy s dobrým výsledkom, ale práve D-Tox dopláca na veľmi slabý scenár. Film má síce skvelé tempo, takže nudiť sa tu rozhodne nedá, ale aj toto je skôr problém, miesto postupného budovania atmosféry sa tu stále niečo deje, ale v tak nezáživnom podaní, aké si pri filmoch s touto tématikou vôbec nespomínam. Ten scenár už nezaujímavejší snáď ani nemohol byť. A aj ten vrah, ktorý úvodnú fázu pôsobí inteligentne sa tak tu vôbec nespráva, akoby sa jednalo o úplne inú osobu a tu je z neho len nejaký treťotriedny záporák. A aby toho nebolo málo, finále je rovnako nezaujímavé, ako celá táto väčšina filmu. Obsadenie je síce skvelé, ale postavy sú na tom omnoho horšie. Sylvester Stallone je bez problémov, ako detektív ma tu bavil dokonca aj v tej horšej časti. Mimo neho sa tu nájde plno známych vedľajších tvárí, ktoré vždy rád vidím ako Tom Berenger, Stephen Lang, Robert Patrick, Charles S. Dutton alebo aj Sean Patrick Flanery, ale prakticky nikto z nich ničím nezaujme. Jedine asi len ten Robert Patrick v dvoch, troch krátkych scénach a tým to končí. Akčne tu nie je absolútne o čo stáť, to sú tak nevýrazné a nezaujímavé momenty, že sa na ne zabudne skôr, než vôbec skončia a rovnako sú na tom úmrtia, pri podobných kriminálkach si na tomto dávali vždy záležať, ale tu žiadna likvidácia nestojí za pozornosť. A režisér to tiež absolútne nezvládol, rozpočet bol slušný, takže vizuálne to očakávane nevyzerá zle, ale atmosféra a napätie sú väčšinu času nulové, rovnako emócie a pocit nedôvery, tu skutočne jedine ten úvod za niečo stojí, zvyšok akoby točil niekto iný a úplne neschopný. Takže toto bol zaslúžený prepadák, dá sa na to pozerať, ale vzhľadom na tématiku, obsadenie a rozpočet sa tu očakáva omnoho viac. V konkurencii D-Tox neobstojí. 55% (06.03.2011)

Co se týká barvitosti a povahových vlastností jednotlivých postav, byl jsem celkem překvapený, protože se zde našlo pár zapamatovatelných individuí, které dali filmu jak se říká grády. Bohužel jich bylo jen pár. Jen namátkou: policajt z protidrogového, který si ustřelil kus obličeje, stařík z jízdní policie, machr z přepadové jednotky. Ale i pár lidí z personálu jako psycholožka nebo správce nebyli k zahození. Zbytek bylo jen takové nevýrazné něco, co se stalo masem do mlýnku, aby se mohl vrah vyřádit. Hudba zde byla celkem nepodstatným článkem, protože těch pár melodií, které zde zazněli jsme měli možnost slyšet už i v jiných filmem. (12.11.2009)