Spolu

Film Spolu asi není (hlavně ze scénáristického hlediska) český Rain Man. Přesto ale nějak nechápu, že minimálně někdo z herecké trojice Kozub, Žilková, Janovičová nedostali aspoň nominaci na Českého lva. Letos se tedy těch autistických rolí nějak urodilo, ale postava Kozuba z nich byla rozhodně nejnáročnější. On tedy i celý tento film není jednoduché ustát. Ne proto že by byl špatný, ale proto, že je člověku z jeho sledování občas dost úzko. Hlavně když sledujete vztahovou linku mezi Terezou a její matkou a slyšíte jak dcera své matce vytýká, že kvůli jednomu člověku, který ji potřeboval, vypustila všechny ostatní i sama sebe. Asi dobře za ten cca 2-3 minutový happyend, jinak by to byla dost slušná depka. (06.03.2023)

Silně lidský film plný vjemů, dojmů a emocí. Máte-li v domácnosti retarda, musíte pro něj učinit velkou oběť. Postižený Michal má ve svém mládeneckém věku myšlení desetiletého dítěte a jeho matka si nedovede představit život bez něj. Jeho sestra i přes averzi k svému bratrovi se po dvou letech odloučení vrací a rovnou se do uzavřené domácnosti nastěhuje. Konflikty a neshody na sebe nenechají dlouho čekat. Herecké trio Veronika Žilková a Kamila Janovičová vedené Štěpánem Kozubem předvádí velmi sugestivní herecké výkony. Kozub ve svých záchvatech vzteku si musel vyřvat hlasivky na maximum a rozhodně dokazuje, že do složité role vklouzl hladce. Film vychází ze zahraniční divadelní hry, kdy je to víceméně znát tím, že neopouštíme příliš často byt. Venek ale také má své zastoupení, i když Michal posměšky nesklízí, až na nenávistného trafikanta. V jedné fázi se ocitne postižený v ústavu, ze kterého ho nelze propustit, rázem následuje necitlivý střih a Michal je zpět doma. Vše proběhne bez potřebného vysvětlení. Výtky ke scénáři a střihu se tedy najdou. Rušivých elementů je spíše pomálu, takže divák se může postupem času ponořit do přívalu emocí a silných scén. A zajímavě rozhodně působí, jakým způsobem došlo k postižení. Vznikl tak hutný počin, kdy i český film má svého Rain Mana. 8/10 (11.03.2024)

S upřímným politováním jsem nucena napsat, že jsem se s tvůrci tohoto rodinného dramatu (mám na mysli naprosto nevěrohodný scénář) nepotkala, oni totiž vsadili na to, že divák o dané problematice nic neví a tak vesele i vážně vrší jednu hloupost na druhou, no a já dostávala jeden políček za druhým.. Chlapec přišel k diagnóze po pádu ze schodů? Vážně? Občasné záblesky zdravého rozumu a racionálních postřehů nemocného mladíka? Jako fakt? Umístění do ústavu už bylo za hranicí mého chápání, lusknutím prstů za podvodných praktik dcery? Sluníčkový závěr jsem protrpěla a finálová douška - „posadíme ho za volant“ - mě sundala z křesla, to už bylo sci-fi, ne? Nicméně... kladně hodnotím námět, život rodiny s vážně nemocným človíčkem a stejně tak nemohu přejít herce/herečky, všichni se snažili.. Pocitově odpad, rozumově dvě smutné hvězdy.. (03.07.2023)

Když se Štěpo alespoň na chvíli oprostí od furtdokolového předstírání šilhavého retarda a střihne si retarda prostého, je to naprosto fenomenální paráda a další kýžená příležitost, kdy může naprudko předvést svůj bezkonkurenční talent od Satana, což jej bezpochyby záhy zcela vytáhne ze zahnívajících tytrubkových stok trapkodivadla Mír a katapultuje do zasloužených hvězdných výšin. Toto mohla být veskrze skvělá jednomužní šou, tudíž je trochu škoda, že se nakonec jedná jen o povrchní, prvoplánovou, lacinou, kinderpsychologickou, poměrně nudnou a místy, i mimo ústředního retarda, dialogově retardovanou scénáristickou i dramaturgickou mrdku o tom, jak si doma v zajetí úspěšně odchovat mládě oligofrenika, dobrou leda tak pro retardované otylé hospodyňky, cílovou to skupinu Primy Hnooj. Nicméně určitě stojí za to se na to podívat už jen qůli tomu herecky fantastickému kozubenému kolu, schopnému pohánět kdejakou sračku ven ze žumpy, jak si paraziti v Míru už dozajista zvykli. Takže doufejme, že tam Štěpo nezůstane promr(h/d)ávat svůj talent už moc dlouho. Také ostatní ansámbl satanžel respektuje genius loci filmu jako takového, tedy vzbuzuje podobné antagonistické pocity jako čerstvě vysraný diamant. Panu Herci zde sice zdatně kunduje i výborná bába Žilková, ta je ovšem ihned smazávána svou naprosto děsivou, a to nejen herecky, filmovou dcerou, patrně rozkuřovačkou zoofilních režisérů nebo příbuznou producenta. Takže co s tím? Štěpo na 5, film na piču, čili emoce stranou a čistých matematických 2,5. Půlky tu ale roztahovat nejdou, a tak to kapku převážím na stranu dokonalé performance hlavního postiha. (22.03.2023)

Mě je toho filmu líto. A hodně. Hrozně rád bych mu dal vyšší hodnocení, protože se snaží o něco, co z naší kinematografie vymizelo a je to obrovská škoda (psychologická dramata), ale fakt mám problém tomu dát víc, když je to celé tak vykonstruované. V základu to má solidní rozjezd, ale jeho vedení je skutečně slabé. Jediná opravdu silná scéna je ta, kdy se konflikt mezi matkou a dcerou vyhrotí na maximum, protože tam to opravdu funguje a já po tom naivně začal doufat, že tomu krk zachrání závěr. Jenže to se nestalo, je umělý jako všechno ostatní - SPOILER happy end bez ukázání toho, jak k němu došlo... KONEC SPOILERU Špatné je to i s filmařskou stránkou, která strašně připomíná primácké televizní seriály a chybí ji tak větší cit, propracovanost a zápal. Takhle prostě působí unyle. Ne nudně, atmosféru to má, ale člověka při sledování často napadne, že šlo mnoho scén natočit lépe (třeba tu, kde Michal jakože řídí auto a vyřvává do ulice - s dvěma třemi záběry na reakce kolemjdoucích, kteří tam opravdu jsou, by to bylo určitě lepší). Herecké výkony jsou kapitola sama o sobě. Všichni se snaží. A snaží se opravdu hodně. Opravdu, opravdu hodně. Ale nejpřesvědčivější je Kozub (což pro mě není překvapení, vím, že je skvělý herec, ale postupně se zabil tím, že hraje jen komediální role) a ten zbytek dost zaostává. Žilková ne tolik, ta má své světlé momenty, ale Janovičová mi přišla dost průměrná a o zbytku (Němec, Kopta) ani nemá smysl mluvit, protože ten první nemá co hrát a ten druhý hraje mizerně mizerně napsanou postavu, která je vlastně k ničemu a její existence by potřebovala větší opodstatnění. A přitom autistu to má pojatého opravdu přesně, ten příběh v sobě skrývá sílu, dobrý nápad i psychogii, ale neustále si ubližuje tím, jak vše jen načrtne a bojí se vše víc podat. A co je asi nejhorší, v tomhle podání by Spolu klidně mohl být jen televizní film Primy. Lepší 2* (30.03.2023)