Po čom muži túžia 2

Další přírůstek mezi české mainstreamové komediální paskvily, který uráží muže i ženy a inteligenci obecně. Nic než sexistická přehlídka zhoubných stereotypů, které jsou namísto vyvracení stvrzovány a normalizovány a jsou ještě obludnější než v případě předchozího dílu. Jiří Langmajer coby žena v mužském těle předvádí extrémně přepálenou karikaturu zženštilosti (což je v rozporu s tím, jak se hlavní hrdinka chová v úvodu, když ještě má ženské tělo), na sportovní trénink chodí v růžových legínách, v restauraci si objednává "citronovou vodičku" a poprvé poznává, jaké to je dostat míčem do varlat. Opravdovým mužem se nicméně stane, až když se s lahváčem svalí na gauč k fotbalu a začne prdět. Uf, uf. Hlavně je to ale komedie, která pod záštitou žánrové nadsázky podsouvá ženám, že věci jako zanedbávání hygieny nebo nutná potřeba plivat do dálky (ale třeba i nevěra, žárlivost nebo šovinismus) patří mezi mužské přirozenosti, které by měly být ženami omlouvány a tolerovány. Ženy jsou přitom prezentovány jako strůjkyně všech mužských problémů a neduhů, včetně toho prdění, protože když pečou mužům buchty, tak do nich dávají příliš mnoho droždí. Jediné výraznější ženské postavy ve filmu přitom tvoří nekompetentní terapeutka, která nesnáší muže a své pohrdání vštěpuje všem svým klientkám, její kamarádka, která jí jako recept na spokojený vztah bez zaváhání doporučí najít si milence, a hospodská výčepní, jejímž údělem je aktivně se nabízet výrazně starším fotbalovým štamgastům a přehlížet přitom jejich obtěžující kecy. Muži jsou zas vykresleni nejčastěji jako smrdutí pivní primitivové, kteří trpí nejvíce tím, že po nich jejich manželky/partnerky stále něco chtějí a oni nikdy nemůžou přesně vědět co, protože ženská mysl je pro muže zkrátka příliš složitá, než aby jí mohli porozumět. Zakoupení kytky je pak univerzální omluvou pro všechno a řešením všech vztahových krizí, stejně jako občasná večeře při svíčkách, která je zároveň téměř zaručeným příslibem vášnivé noci. Navíc je to líné, odbyté, nenápadité a zoufale nekonzistentní a nedomyšlené. Zakončené je to brutálně uspěchaným závěrem, v němž se happy end dostaví zničehonic lusknutím prstu. Rudolf Havlík se sice navzdory všemu jeví jako schopný a inteligentní filmař, nicméně tohle zapotřebí opravdu neměl. Nechoďte na to, jinak vznikne trojka. (21.04.2022)

To nejztřeštěnější z Langoše. A koná se velký (ne)humorný sešup oproti jedničce, která paradoxně s pokračováním má jen pramálo společného. I tak s ním samozřejmě koketuje. Jiří Langmajer s Annou Polívkovou se ukázal jako osvědčený herecký tandem. A tak to i zůstalo ve volném pokračování. Z pozice scenáristky však odstoupila Radka Třeštíková, zkušená autorka, co šovinistické a sexistické narážky měla dostatečně promyšlené, což její náhradník Filip Oberfalcer už tak s přehledem nezvládá a jen jaksi mechanicky vrší pokusy o bláznivý humor a převážně narážky na emancipaci. A vychází to jen v malém procentu. Funkčnost humoru měl zajistit Jiří Langmajer, do jehož těla jednoho rána po očarování vstoupila ženská duše Anny Polívkové. Nalíčený Langoš běhá v ženském úboru a běduje nad svým současným stavem. Opět to nějakou chvíli trvá, než mu proměnu někdo uvěří, v tomto případě je to Tereza Kostková coby nejlepší kamarádka a Marek Taclík coby obdivný soused a neúspěšný potenciální nápadník. Jakmile tedy dojde na proměnu, čekal jsem příval svěžího humorného toku. Jenže Langoš do své ženské kreace vlil i značnou porci nepříjemného přehrávání, což vedlo až k tomu, že se do této komediální role zrovna moc nehodil. K jeho dobru lze připočíst to, že byl ve své bláznivé kreaci v podstatě osamocený. Herci kolem něj nebyli vyloženě špatní, ale vesměs nezajímaví a nikterak film komicky neobohatili. Trochu situaci zachraňoval hlavně Taclík. Film také postrádal jakoukoliv gradaci a zajímavé nápady. A naprosto se neráčil přijít s nějakým kreativním závěrem. Konec byl naprosto ubohý, bez nápadu. Před něj se napasoval předlouze a nudně působící fotbalový zápas bezvýznamné úrovně, kam si Langmajer chodil začutat. Tým sestával z fotbalových exotů, vrcholem byl šilhající brankář Jiří Maryško. K tomu nejvtipnějšímu řadím sekvence, ve kterých se křehká ženská duše vyrovnává s chlapským světem, tedy s nesrovnatelnými pracovními nároky a neomalenými fyzickými potřebami. A film pochopitelně raději výrazně častuje diváka místo kvalitních humorných dávek vlezlým product placementem, co juká z každého prostoru. Tohle volné pokračování už má jen průměrné humorné hodnoty. Setrvalý režisér Rudolf Havlík z toho napodruhé už víc nedokázal vytřískat. 5/10 (24.08.2022)

Nemám rád, když někdo ve filmu na sílu hraje opilýho. Tady to bylo hned ze startu a navíc to bylo snad nejhůř zahraný opilství co jsem kdy viděl. Hodně trapný byly i scény z fotbalu, ale to je prakticky ve všech filmech. Jinak komedie celkem v pohodě, jednička mi přišla o krapet lepší, každopádně si Langoš svou roli viditelně užil. (10.09.2023)

Proč to absolutně nenavazuje na jedničku? Proč název nesouvisí s dějem, kde žena v mužském těle radí tupým chlapům? Proč se to v polovině změní na Okresní přebor a řeší se hlavně fotbal? Proč Langmajer sliboval, že už končí s poprcáváním před kamerou, když tady šaškuje v podprsence a mluví jako bukvice? Mnoho otázek, ale bohužel žádné odpovědi. (26.10.2022)

První díl se mi líbil trochu víc. Toto pokračovaní je v podstatě úplně stejný příběh, jen jsou v něm přehozená pohlaví. Vůbec mi to ale nevadí, děj mi i přesto přišel zajímavý a postavy byly velmi působivé, přišlo mi ale, že konec byl moc rychlý. Herecké výkony Polívkové a Langmajera byly skvělé stejně jako v prvním díle. Prezentace je fajn, bylo tam ale pár close-up záběrů, které mi přišly nevhodné. Je to v podstatě stejný film, jako ten předchozí s několika malými změnami. 8/10 (30.04.2022)