Velká premiéra

Je to zvláštní film, ale líbí se mi. Děj má něco do sebe a jeho protagonista mi přišel upřímně zajímavý, navíc měl hezkou dynamiku se svojí babičkou. Ostatní postavy už nebyly až tak zajímavé, ale i tak se na ně dalo dívat. Film má taky celkem dobrý smysl pro humor, je to takový ten suchý humor a ten já mám nejradši. Herecké výkony byly většinou dobré, v některých scénách mi ale přišly trochu slabé. Prezentace nebyla špatná, ale bylo tam hrozně moc nevhodných ručních záběrů. Hudba byla ale moc dobrá, náramně se hodila. 6/10 (22.07.2022)

"Včera jsem dostal v parku po držce. - Jak si na to přišel? - Mám všude modřiny." Jo, Krobotův humor je někde úplně jinde. Celou dobu na film čumíte a celou dobu jste konsternováni tím, co se na scéně děje. Ono se toho teda moc neděje. Skoro bych řekl, že scénář Krobotových filmů je tak na dvě stránky čistýho textu. Stejně jako u Hanušovic se tu totiž setkáváte s divnými lidmi, kteří mnohdy naprosto teatrálně přehrávají a improvizují. Zatímco Díra bylo absurdní překvapní roku, tady je to už spíš kopírování toho samého. Navíc ten hudební podkres byl neuvěřitelně otravnej. (04.03.2023)

Když chce Krobotův vesmír kašlat na diváky, tak ať je nezatěžuje podobnými snímky snímky. Rád bych věděl, kdo to financoval a kolik lidí asi na to šlo do kina. Film prostě k nekoukání, prohlídka ztraceného času. Snad jen autor si v tom liboval. Něco tak sebestředného, nudného, rádoby šokujícího a nic neříkajícího (snad jen autorovi) jsem již dlouho neviděl.  A již vůbec nechápu, proč by to měla být komedie a drama již vůbec ne. Prostě ubohý odvar vnitřní rozervanosti autora? Snad je taková vnitřní představa autora zajímavá jen pro něho a pár diváků trpícími depresemi.  Trojúhelník režisér, manželka a psycholog je tak ubohá, primitivní a vlastně nic neříkající, že vůbec nechápu, jaký to mělo mít pro film přínos. Stejně tak úlet hlavního představitele  s Jenovéfou Bokovou (která snad byla jediným světlým bodem ve filmu) byl slabým odvarem snad vášně? Možná jsem dobře nepochopil myšlenkové pochody autora, ale jako běžný divák nemohu dát víc než odpad! (05.01.2024)

Krobotův vesmír kašle na diváky, na konvence, na poučky o tom, jak má správně vypadat film. Krobot točí to, co cítí, že potřebuje natočit. Točí s nadhledem, patřičnou dávkou sebeironie i s lehkostí mága minimalismu. Krobot je pro mě vylepšená verze Chytilové, neopájí se svým egem, nevnucuje mi svoji dokonalost, naopak, nebojí se ukázat na své slabiny i své bolesti. Velkou premiéru doprovází svým zpěvem Jana Koubková a film je stejně tak nevázaný, jako její zpěv, jako jazz sám. Vytknula bych linku paní Šnajdrové, v celé té improvizační hříčce působí nepatřičně, je jasně nalajnovaná, zcela čitelná, i když plní funkci komické postavy, nebaví mě. Nepotřebuji řičet smíchem, abych se dobře pobavila, bohatě by mi stačil vystresovaný ředitel divadla toužící stát se politikem. Pane Krobote, příště bez Šnajdrové, děkuji. (17.12.2022)

[KVIFF 2022] Češi si moc nedají jiný humor a film. Zde je vše tak absurdní, že se prostě nedá nic než smát. A od toho to je. Příběh je lehce mimo, za každou cenu sranda v bizarním světle a přijde mi škoda, že to málokdo dokáže ocenit. Krobot zde natočil film, který je nás a naše kultury a je to jeden z nejsvěžejších větrů za poslední roky. Jede si své, na nic si nehraje a skoro v něm nenalézt chyby, protože jak ho chcete hledat v něčem, kde chyby nemohou být, protože v dada skoro nejdou najít. Hudba k tomu stejně tak směšná, otravná a hloupá jako ten film. Perfektní. (10.07.2022)