Oppenheimer

Christopher Nolan v jeho nejdospělejším a nejméně diváckém filmu vtáhnul a ohromil tříhodinovým mluvením o jaderné fyzice a politice. Diváky všech úrovní vzdělání a inteligence. Poklona. Natočit za 57 dní takto soustředěnou, herecky dokonale vedenou, informacemi nabitou a promyšleně sestavenou mozaiku událostí, která ani na moment nepoleví na zajímavosti a historické důvěryhodnosti, je filmařské mistrovství. Že v tom Nolanovi pomohl námět, který se týká každého z nás a všechny nás děsí, není podpůrná berlička. Který jiný režisér by dal tomuto námětu větší drive? Intenzitu a urgenci filmového vyprávění sice boostuje opět hlučně namíchaný soundtrack kouzelníka Ludwiga Göranssona (Tenet), ten je ale originalitou a kreativitou v detailech samostatným dílem hodným obdivu. Brilantní stylizace postav, střih, obsazení herci, které byste zde nečekali a přitom perfektně zapadají (Benny Safdie rulez!). A ty dvě klíčové scény, stavějící bez digitálních pomůcek na základních filmařských elementech, jsou naprostou lahůdkou. Bezprostředně po skončení filmu jsem měl smíšenější pocity, čekal jsem něco jiného, asi jako každý z nás. Časem ve mě ale Oppenheimer roste a jsem rád, že si ho Nolan udělal “po svém”. (16.08.2023)

Představte si, že někdo posadí do jedné místnosti bandu páprdů z židobolševické kliky a nechá je tři hodiny naprosto povrchně, bez jakékoliv invence či přidané hodnoty a s impotentním dramaturgem v zádech suše recitovat nijak objevná historicko politická fuckta, přičemž rádoby „e-pičnost“ takového počínání demonstruje brutálně přeřvanou hudbou, která vám u té prudy schválně nedovolí usnout. Už vám dřevění prdel, co? K tomu egomaniakální amatérský honič nad wykydpedickou fyzikou a sám sebou prostě postaví kameru a zmáčkne „Nahrávat“. A ne ledajakou kameru, nýbrž jakože speciálně vyvinutý  a draze potuněný sedmdesátimilimetrový IMAX!!!, což pak velkohubě vyřvává ve všech propagacích, až jeden čeká minimálně nějaké to pompézní grilování Džaponců! No ani hovno, a výše zmíněné by mělo naprosto stejně nekrotizující efekt i na mobilu a v camripu. Totální chrchel do xichtů diváckých očekávání a naprosto ubíjející, strojová tříhodinová manýristická otrava s jedním docela efektním patnáctiminutovým jaderným testem, a to ke všemu tomu obrůstání mechem navíc za cenu vášnivé felace luxusní eskortní služby v Černý pátek. Otrava, odhalující pouze dva překvapivé fuckty, smutně překvapivé, a sice, že má Floránc Pjúková hnusné kozy a Emilka už vůbec není ani trochu jedlá. Ale je to přeci NOLAN, tak musíme pětkovat jako lobotomové, aby si o nás gayfriendi na instáčích náhodou nemysleli, že jsme nějací divní, že ano. Samozřejmě Cyprián dokonalý a Bobík Turbokonzerva jakbysmet, každičký detail vypiplaný tak, že nejeden kompulzivní historik u toho dozajista několikrát vyhoní, sedmdesátimilimetrový 4K obraz krystalicky čistý a pohlcující, ale co na tom, když v téhle qalitě čumíte na hrboly v omítce, které můžete akorát tak nudou počítat, dokud vám nevypoví prdel, nebo přes ten řev náhodou milosrdně nezalomíte. Tak s tímhle jdi taky do tenetího interstelaru, Kryštofe! Prskám z toho jak geiger v Nagasaki. (23.07.2023)

Možná byla chyba pouštět si historické životopisné drama o kterém znám všechna důležitá fakta. První polovina filmu tak pro mne byla téměř nesnesitelná otrava. Většina stopáže je totiž založená na zbytečných konverzacích, kdy jedna schůze střídá druhou a pak se ve vzpomínkách ještě presunene na další schůzi, jen abychom slepičími kroky pomalu skládaly mozaiku do jednoho celku. Tím nechci říct, že to je úplně špatný film, ale stačily by klidně dvě hodiny k vykreslení všeho důležitého a finále by bylo mnohem údernější a zajímavější bez všech těch spících lidí okolo. Nejen že to byla jak už jsem naznačil docela nudná záležitost, ale v záplavě jmen, kdy je navíc jednou dotyčný nazýván Bert, pak Robert, následuje jeho titul a nakonec pan Strauss jsem se postupně začínal ztrácet (,,hloupý" uvedený příklad slouží pouze jako očividné vysvětlení problému, zrovna u Strausse, jakožto druhé nejvýraznější postavy snímku problém nenastal), ale hlavně mi dílo nesdělilo nic nového. A to odpustit nemohu, neboť dozvědět se něco nového je přeci tím hlavním důvodem, proč se obtěžovat s dokumenty a historickými filmy. A pak konečně, se to na finálních 30 minut pořádně rozjede a závěr je asi jediný důvod, proč dávám 3 hvězdy. Až mne zamrzelo, že tvůrci nenasadili podobné tempo hned od začátku. Jak už jsem zde někde četl, měl to být radši seriál a dopadlo by to líp. PS: Při sledování jsem se asi nejvíce bavil demaskováním všech těch známých starců jako byl Robert Downey Jr. a další. Jen mne překvapuje, že nikde nebyl Christian Bale. Zklamání roku. 55% (07.02.2024)

Filmařsky dokonale vybroušený dialogový uragán a to je právě ten problém, někdy by neškodilo držet hubu, protože pak se vysloveně zazářily některé nádherné dialogové perly. Zkušební výbuch považuji za jednu z nejgeniálnějších scén, kterou jsem kdy v kině viděl, právě tady vyniká vypravěčská genialita pana režiséra nejvíce. Nedostakem hudebního podkresu film opravdu netrpí. Hercům píšu jedni z hvězdičkou a Imax projekci považuji za povinnost pro každého filmovou fetku jako jsem třeba já. Jen pozor, titulky jsou trošku menší než bežně, takže pokud hůře vidíte, oční mikroskopy bych vzal sebou. 150 minut by bylo za 5*, 165 minut za 4*, 180 minut za 3* . (19.07.2023)

Tvůrce tohoto nástroje bude tížit svědomí, ať už je ničitelem světů, nebo jejich zachránce.. Postavme vedle sebe stupňující se drama při Trinity testu vrcholící ohlušujícím tichem a slavný citát čtený v sanskrtu při nejaderné fúzi s Florence Pugh či nahá těla v křeslech a představivosti a řekněme si, v čem je autor opravdu dobrý a z čeho jde cítit umělecké aranžmá pochybného přínosu. V uznalém slova smyslu opulentní komisní martyrium, které však opravdu výjimečných momentů nabídne méně, než kolikrát se zjeví v Ulmu narozený bůh na kladce. Nolan má na to sestrojit technicky dokonalou bombu, ale možná by měl návrh její konstrukce svěřit někomu jinému.. (23.10.2023)