Oppenheimer

Před třemi lety jsem se nadlouho rozloučil s kiny Nolanovým Tenetem (který u mne propadl) a teď se do kina vracím symbolicky zase s Nolanem, který mne přivítal svým vzkazem určeným přímo pro diváky pražského IMAXu a já se naučil mít rád bombu... Oppenheimer není nejlepší film, který jsem kdy viděl. Není to asi ani nejlepší Nolanův film. Ale je to film zatraceně dobrý a i díky svému vyznění zatraceně potřebný. Náš národní hrdina Švejk je autorem výroku "i kdyby padla nějaká ta facka", ale spousta dnešních lídrů chce být také národními hrdiny a chová se způsobem "i kdyby padla nějaká ta atomovka": Důležité je zachránit si tvář, zejména co se týče čtyřpísmenné organizace, která není zvyklá prohrávat a je schopná otočit na pětníku svá mnohá předešlá prohlášení, co bylo dříve špatně je dnes dobře podle toho, kdo to dělá. Takže přes všechny vrstvy filmu vyjadřující se k osobní zodpovědnosti za vlastní činy v osobní i vědecké rovině, k politickým rozhodnutím z minula, k přátelství a důvěře, politickým ambicím a tak dále, je v Oppenheimerovi obsaženo i jasné stanovisko k současnosti a je tedy velmi aktuální. Aneb "Řetězovou reakci jsme stejně spustili," jak je ve filmu řečeno. Z filmařského hlediska je třeba chválit vynikající řemeslo, kdy několik časových linií je pointováno zároveň velmi podobným způsobem jako v Dunkirku, dialogy jsou skvělé, kamera dechberoucí, gradace zejména v klíčové scéně testu Trinity je přímo učebnicový příklad, jak stupňovat napětí. Přesto nemyslím, že je IMAX zcela nezbytný pro ocenění všech kvalit filmu, zejména ne ze druhé řady, což bylo jedno z mála míst, kde byla volná místa před týdnem, kdy jsem rezervoval vstupenky :) Taktéž bych se připojil k těm několika lidem, kteří mají drobné výhrady stran až přílišného nadužití hudby, občas by to skutečně chtělo více pracovat s tichem. Ale to jsou drobnosti. Na závěr chci vyzdvihnout to, co je na filmu ze všech jeho aspektů a momentů pro mne nejlepší, a to scéna Oppenheimerova projevu po úspěšném (jak zvláštní slovo v dané souvislosti) shození bomb na Japonsko. To je emocionální štěpení na prvočinitele. Na závěr nezbývá než spolu s Werichem říci "přijde na to, jaká hlava té energii velí." (23.07.2023)

Miestami až umelecky podaný počin, ktorý uchvátil viac vedľajšími aspektmi, ako hlavným zámerom. Ja osobne chápem tvorcov, keďže ako vo filme, tak aj v športe, je cesta k úspechu ďaleko dôležitejšia ako samotný cieľ, lebo odstupom času, sa bude práve na tú cestu spomínať ďaleko viac, ako na posledný zápas sezóny. V zásade s filmom nemám žiadny problém, no za mňa osobne je problém stopáž, keďže sledovať niečo 3 hodiny k rozuzleniu, o ktorom každý jeden divák vie ako dopadne, to mi už príde trošku zbytočné. Suma sumárom, "Oppenheimer" nie je zlý film (!!), no osobne som čakal trochu pútavejšie podanie tejto ustudy, lebo predsa len, toto konanie doslova a do písmena, negatívne ovplyvnilo chod budúceho vývoja vojnových dejín. No a samozrejme, politický nádych je samozrejmosťou. V aktuálnej situácii sa nezabudlo pripomenúť, aké že bolo Rusko a jeho komunizmus, strašiakom pre celé ľudstvo, čo rozhodne vnímam skôr ako zásterku pred skutočnou pointou, a to najmä fakt, že "Malého / Tučného chlapca" hodila na civilistov Hirošimy / Nagasaki samotná Amerika, ktorá tak "humanitárne" zavraždila viac ako 200 tisíc ľudí. Je to tak typické pokrytectvo pre túto krajinu, a Ja som bol naivný ako školák z drbškoly, keď som si myslel, že bude tvorca ako Nolan pri tomto námete ďaleko viac národnostne sebakritický. Nuž, to bude ale musieť divák siahnuť po niektorom z dokumentov, lebo tento snímok sa zaoberá čisto osobou, ktorá prakticky za všetkým stála na objednávku, pričom následne sa jej takmer celá krajina otočila chrbtom, aby následne dostala medailu. No nie je to krásne? :) Ale tak to zrejme asi bolo .. (10.11.2023)

Až do odpálení atomovky to celkem šlape, ale následné ukřižovávání Oppenheimera během nekonečné výslechové frašky prostřihávané s Downeyho soudem nudí a ani intenzivní zvuk a hudba to nezachrání. Do Oppenheimerova příběhu to rozhodně patří, ale napětí se nekoná (jen lehká zvědavost na to, co řekl Oppenheimer Einsteinovi) a film se stává umořujícím. Technicky je to samozřejmě špička, hlavně zvuk, vizuálně to zas tolik nenabízí, plus dal Nolan dohromady neuvěřitelný herecký ansámbl a najde se tu pár silných scén (pohirošimovský proslov), ale nic, co by mě rozsekalo. (25.07.2023)

Novinka Ch. Nolana ma dlho udržiavala v strehu a vyčkával som dátum premiéry. Dobré ohlasy to všetko ešte umocňovali. Je to však vážne tak dobré? O dlhých dialógových scénach som sa dopočul, ale až v kine divák zažije čo to naozaj znamená, preto pochopím aj nižšie ako priemerné hodnotenia. Mňa tie dialógy celkom bavili, ale predsa len co je moc to je moc...Všetky ostatné zložky filmu sú na vysoko profesionálnej úrovni tak ako sme u Nolana zvyknutý. C. Murphy bol skvelá voľba, no napriek bezchybnému výkonu je jeho postava tak nejak chladná a jeho problémy a výčitky sa vám pod kožu nezaryjú. Technicky film klape jedna radosť, emócie mučiace diváka sa však úplne vytratili. Na druhej strane často dostávame výraz tváre Oppenheimera, pri ktorom máme čas rozmýšľať o pochybnosti toho všetkého. Japonská strana, hlavne príprava na zhodenie bômb, výbuch či následky toho strašného činu sú úplne v úzadí a dostávajú minimálny priestor, čo ma mrzí asi najviac, pretože som čakal o čosi komplexnejší a širší pohľad. Keďže dialógové scény zaberajú možno aj polovicu filmu ak nie viac, je mi trochu ľúto, že som na ich úkor nedostal aspoň trochu toho čo som očakával. Napriek tomu spokojnosť, ale na plný počet to u mňa nebolo. ++++ Tak strašne som to túžil vidieť v Pražskom Imaxe, no po filme sa pýtam prečo vlastne? Aby som sledoval 100 minút dialógov v jednej miestnosti? +++ 80%. (29.07.2023)

Totální film, jehož tři hodiny utečou jako nic, i když jsou o vyšší matematice, jaderné fyzice, a - možná především - o politice. Christopher Nolan "to má v paži" jako málokdo, a Hoyte van Hoytema je mistr svého řemesla, takže se není co divit, že vás zatluče do sedaček jejich těžce dialogový film, jehož jen velmi malou část tvoří nějaké "větší" záběry než na místnost, ve které si povídají dva až deset lidí. A koneckonců i ten atomový výbuch je "jen" spousta bílého světla, že;) A přesto je to grandiózní podívaná. To hlavní jsou ale "samozřejmě" herecké výkony - a ty jsou bez debat vynikající. Očekávatelně u ústřední postavy, ale i v takřka minirolích tu vidíte velká jména (Casey Affleck), a od těžké váhy jako je Robert Downey Jr. sice čekáte leccos, ale tady se překonává (ten Oscar je plně zasloužený). Dvě hlavní ženské postavy nám zprostředkovávají část Oppenheimerovy lidské stránky, a obě jsou skvělé. Florence Pugh kupodivu i tam, kde se neodhaluje (nebo není CGI zahalována:P ), a Emily Blunt dokazuje svoji všestrannost a schopnost odehrát i charakterově složité postavy. Oppenheimer byl největší filmovou událostí roku 2023, a vztyčil velkému muži historie pomník takových kvalit, že by s ním snad i sám titulní hrdina souhlasil. 90% (13.08.2024)