Oppenheimer

„Genialita nezaručí múdrosť.“ Ja som to nepochopil a ak vy tvrdíte, že ste to pochopili a nemáte detailne naštudovanú americkú históriu prvej polovice 20. storočia, klamete a hanbíte sa to priznať. Mne šialená trojhodinová dĺžka nejak extra nevadila. Fakt neviem posúdiť, či je to veľa, málo, alebo sa to mohlo prestrihať na 95 minút a nič hrozné by sa nestalo. Netuším, ozaj. Ale ako jeden z mála užívateľov ČSFD pokojne vyhlásim, že vôbec neviem, o čom to bolo. Pri scénach s tvorením bomby som sa samozrejme chytal. Tvorili bombu. Ale pri „súdno-vypočúvacích“ momentoch som bol úplne mimo a vôbec som netušil, koľká bije. Avšak vďaka hercom, ktorí do toho šli naplno, mi to istým spôsobom nevadilo. Ak ste to vy pochopili, tak ste zjavne expert na americkú históriu. Všetci ostatní máte smolu. Pozeral som na to ako teľa na čerstvo natretý plot. Ale na pekne natretý. Najlepšie boli „ľudské“ a „osobné“ scény, ale toto je Nolan, takže nimi samozrejme logicky šetrí. Nejeden raz sa spolieha na to, že o téme viete toľko ako on. Ak sa mýli, opäť máte smolu („samovražda“ vo vani). Nechápem, čo na tejto komornej dráme stálo 100 miliónov, lebo dobové kostýmy to asi neboli a veľkolepé trikovo-akčné sekvencie tiež nie (žiadne tu nie sú). A ako poznám Cilliana Murphyho, tak honorár preňho tiež nie. Našťastie, akonáhle som chcel hodiť flintu do žita, zjavila sa scéna, postava alebo moment, ktoré ma vytrhli. Emily Blunt je tu skvelá, niektoré scény silné a Einstein ma fakt bavil. Produkcia James Woods, wtf. (14.01.2024)

Totální film, jehož tři hodiny utečou jako nic, i když jsou o vyšší matematice, jaderné fyzice, a - možná především - o politice. Christopher Nolan "to má v paži" jako málokdo, a Hoyte van Hoytema je mistr svého řemesla, takže se není co divit, že vás zatluče do sedaček jejich těžce dialogový film, jehož jen velmi malou část tvoří nějaké "větší" záběry než na místnost, ve které si povídají dva až deset lidí. A koneckonců i ten atomový výbuch je "jen" spousta bílého světla, že;) A přesto je to grandiózní podívaná. To hlavní jsou ale "samozřejmě" herecké výkony - a ty jsou bez debat vynikající. Očekávatelně u ústřední postavy, ale i v takřka minirolích tu vidíte velká jména (Casey Affleck), a od těžké váhy jako je Robert Downey Jr. sice čekáte leccos, ale tady se překonává (ten Oscar je plně zasloužený). Dvě hlavní ženské postavy nám zprostředkovávají část Oppenheimerovy lidské stránky, a obě jsou skvělé. Florence Pugh kupodivu i tam, kde se neodhaluje (nebo není CGI zahalována:P ), a Emily Blunt dokazuje svoji všestrannost a schopnost odehrát i charakterově složité postavy. Oppenheimer byl největší filmovou událostí roku 2023, a vztyčil velkému muži historie pomník takových kvalit, že by s ním snad i sám titulní hrdina souhlasil. 90% (13.08.2024)

Novinka Ch. Nolana ma dlho udržiavala v strehu a vyčkával som dátum premiéry. Dobré ohlasy to všetko ešte umocňovali. Je to však vážne tak dobré? O dlhých dialógových scénach som sa dopočul, ale až v kine divák zažije čo to naozaj znamená, preto pochopím aj nižšie ako priemerné hodnotenia. Mňa tie dialógy celkom bavili, ale predsa len co je moc to je moc...Všetky ostatné zložky filmu sú na vysoko profesionálnej úrovni tak ako sme u Nolana zvyknutý. C. Murphy bol skvelá voľba, no napriek bezchybnému výkonu je jeho postava tak nejak chladná a jeho problémy a výčitky sa vám pod kožu nezaryjú. Technicky film klape jedna radosť, emócie mučiace diváka sa však úplne vytratili. Na druhej strane často dostávame výraz tváre Oppenheimera, pri ktorom máme čas rozmýšľať o pochybnosti toho všetkého. Japonská strana, hlavne príprava na zhodenie bômb, výbuch či následky toho strašného činu sú úplne v úzadí a dostávajú minimálny priestor, čo ma mrzí asi najviac, pretože som čakal o čosi komplexnejší a širší pohľad. Keďže dialógové scény zaberajú možno aj polovicu filmu ak nie viac, je mi trochu ľúto, že som na ich úkor nedostal aspoň trochu toho čo som očakával. Napriek tomu spokojnosť, ale na plný počet to u mňa nebolo. ++++ Tak strašne som to túžil vidieť v Pražskom Imaxe, no po filme sa pýtam prečo vlastne? Aby som sledoval 100 minút dialógov v jednej miestnosti? +++ 80%. (29.07.2023)

Christopher Nolan v jeho nejdospělejším a nejméně diváckém filmu vtáhnul a ohromil tříhodinovým mluvením o jaderné fyzice a politice. Diváky všech úrovní vzdělání a inteligence. Poklona. Natočit za 57 dní takto soustředěnou, herecky dokonale vedenou, informacemi nabitou a promyšleně sestavenou mozaiku událostí, která ani na moment nepoleví na zajímavosti a historické důvěryhodnosti, je filmařské mistrovství. Že v tom Nolanovi pomohl námět, který se týká každého z nás a všechny nás děsí, není podpůrná berlička. Který jiný režisér by dal tomuto námětu větší drive? Intenzitu a urgenci filmového vyprávění sice boostuje opět hlučně namíchaný soundtrack kouzelníka Ludwiga Göranssona (Tenet), ten je ale originalitou a kreativitou v detailech samostatným dílem hodným obdivu. Brilantní stylizace postav, střih, obsazení herci, které byste zde nečekali a přitom perfektně zapadají (Benny Safdie rulez!). A ty dvě klíčové scény, stavějící bez digitálních pomůcek na základních filmařských elementech, jsou naprostou lahůdkou. Bezprostředně po skončení filmu jsem měl smíšenější pocity, čekal jsem něco jiného, asi jako každý z nás. Časem ve mě ale Oppenheimer roste a jsem rád, že si ho Nolan udělal “po svém”. (16.08.2023)

BŮH NEHRAJE V KOSTKY. Dokážu si představit, že téměř každý z nás čekal jiný film a skoro každý dostal to, co chtěl. Někdo opulentní biják, jiný kus historie, další disputace o fyzice (a matematice), některý hodiny výslechů a já hlavně filozofické úvahy nad vinou, válkou, jejím možným koncem a přesahem do současnosti. Něco horšího se najde (nedostatečně rozvedené manželčiny motivy) a hlavně zběsilé tempo, díky kterému vám něco unikne, ale na druhou stranu udržuje neustále vaši pozornost. Po snímku Tenet, alespoň u mě, báječná změna. 90%. (21.07.2023)