Mnichov: Na prahu války

O mnichovske dohode z britske perspektivy... No, kdyby tam nenacpali tu spionskou linku, ktera je uplne debilni a vycucana z prstu a kdyby hlavni postava nebyl takove toporne drevo, tak to bylo docela fajn. Tam, kde se to drzi realii je to dobry, je tam podle me dobre zachycena nalada na britske strane a u casti britske verejnosti. Proste nikdo nechtel opakovat hruzy Velke valky. Zas Chamberlein je tam malem jako hrdina, coz je zase prehnany, byl naivni a zaplatil za to...   ale, ze by me to vylozene urazelo? to vubec. A teda hodne nesouhlasim s tim, co tu pise Enspigl. Ohledne Vrbetic se nas zastalo na zapade hodne zemi. (29.01.2022)

„Jak hrozné a zvláštní to je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli nějaké rozmíšce v daleké zemičce, mezi lidmi, o kterých nic nevíme…“ Myslím, že takhle nás vidí Angličané doteď. Jako malou bezvýznamnou zemičku, kvůli které není třeba způsobovat vlastním lidem jakékoli nepohodlí. Pro Československo byla Mnichovská dohoda zradou, se kterou se stále ještě nesmířili ani mnozí zdejší „odpadoví“ uživatelé, z pohledu Británie to byla pouze malá komplikace a zároveň možnost vyhnout se alespoň na čas bezprostřední válce. Nic víc, nic méně. Je každopádně zajímavé vidět Mnichov z perspektivy přímého účastníka, jakkoli se to českému divákovi může zdát nepohodlné a nespravedlivé… Pokud by byl snímek především o podpisu Mnichovské dohody a soustředil by se hlavně na Hitlera, Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera, pak bych možná šla s hodnocením výše. Ale uměle naroubovaná linie s mladými špióny nebyla zábavná a díky své historické nepravdivosti ani ničím obohacující. 2*. (02.03.2022)

Film, který není špatný, ale ani nějak skvělý. Rozehrává špionážní zápletku na pozadí sjednávání mnichovské dohody, ale důvod je nejasný, když získání tajného dokumentů k ničemu nevede. Konečná poznámka, že dohoda získala Británii čas na válku, vlastně vůbec neladí s vyzněním filmu, kde je Chamberlain vykreslený jako naprostý naiva. Hitlera hraje stejný herec jako v Pádu třetí říše Goebbelse, akorát mu není vůbec podobný... (26.01.2022)

Opravdu jsem na to neměl pajšl; vydržel jsem jen půl hodiny. Přepisování dějin ve velkém, Chamberlain jako vizionář a velký filosof. Řekněme, že je to jen film; ale čím se liší od skutečnosti? Kde máme hledat skutečnost, když ne ve filmu? Jak se ti, kteří ji prožili a nedostanou slovo, mají postavit proti těm, kteří ji falšují v rámci velké filmové industrie? Navíc zde byl cítit podvod z každého snímků, nejen pouze z dialogů. Kulisy, herci, kamera, forma příběhu atd. to vše už vzbuzovalo prvotní odpor... Kdysi jsem by fandou (to neznamená, že už nejsem) skupiny Vanilla Fudge. Jejich LP The beat goes on pojednává i o Chamberlainovi, zvlášť je tu zvýrazněn jeho citát: (tyto dva národy - víme které) nebudou proti sobě už nikdy bojovat (... never to go to war with one another again). Nedivte se tedy mému rozhořčení; je vrozené! (11.07.2022)

Komentář k filmu by bylo dobré začít (omlouvám se, poněkud obsáhlejší) exkurzí do dobové geopolitiky. Za vznik Československa v žádném případě nevděčíme Velké Británii, nýbrž politickému idealismu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jeho představě o sebeurčení národů a snaze Francie obklíčit Německo spojeneckými státy, které mu znemožní pomýšlet na odvetu. Britové želeli rozpadu Rakouska-Uherska, které považovali za ideální útvar k udržení pořádku ve střední Evropě. Byli dědičnou monarchií a český nacionalismus házeli do stejného soudku problematických malých nárůdků, jako byli Irové, kteří jim tehdy těžce zatápěli. Civilizace pro ně končila v Berlíně a Vídni, o situaci ve střední Evropě se nezajímali a veškerou energii směřovali k udržení své rozlehlé koloniální říše. Ta se už tehdy dostávala do problémů, leckde vznikala národní separatistická hnutí a správa říše si žádala stále větší prostředky. Ve východní Asii hrozil vzestup Japonska. Britové a speciálně Chamberlain dlouhou dobu považovali nacismus jen za výhonek autoritářského nacionalismu, který tehdy konec konců v Evropě dominoval, a jeho revoluční radikalismus nedokázali předvídat. Britové nikoho nezradili, protože s námi narozdíl od Francie neměli uzavřenou spojeneckou smlouvu. Rozhodovat o cizích hranicích jim nedělalo žádné potíže (o nás bez nás), byli na to jako imperiální velmoc zvyklí. Ten, kdo zklamal, byla francouzská vláda, ale Francouzi ve 30. letech procházeli vleklou krizí a Daladier si spočítal, že bez pomoci Británie to nedá. A tak, i když si strategický rozměr porážky při obětování Československa spočítal, neviděl jiné východisko než se k Británii přidat. Film sám je studený jak psí čumák a leckde mu schází napětí, které by při špinážním dramatu člověk očekával. O nešťastné volbě obsazení postavy Adolfa Hitlera psali už mnozí. Hitler byl tehdy na vrcholu popularity i svých fyzických a duševních sil a s tím upírem Nosferatu, který nám předkládá snímek, neměl nic společného. Typově přesný je naopak Jeremy Irons v roli Chamberlaina, ale obávám se, že to je jediné, co divákům z dlouhodobého hlediska utkví v paměti. Osobně nemám rád, když se v realisticky tvářícím historickém dramatu objevují pitomosti typu útoku esesáka na člena britské diplomatické mise na vrcholném setkání při mnichovské konferenci, kam se soustředila pozornost světové veřejnosti. Ten by mohl považovat za obrovské štěstí, pokud by skončil pouze v koncentráku a nikoliv rovnou před popravčí četou. Celkový dojem: 55 %. (23.02.2022)