Žid Süss

Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický). (14.04.2009)

Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete. (12.07.2011)

PLUSY: Kvalitná réžia, a taktiež aj kamera + herecký ansámbel ! Je mi jasné, o čo v tomto prípade ide, ale i napriek tomu, mi svedomie skrátka nedovoľuje len tak ľahostajne „ocejchovať” film odpadom, i keď veľmi dobre viem, aké boli jeho skutočné zámery. MÍNUSY: De-facto, je to obyčajný PAMFLET, ale s extrémne silným účinkom, ktorý v podstate len umocnil variže väčšiu nenávisť voči židovskej populácii, čiže nadobro ju spečatil, až na rad prišla už záverečná bodka... ! Ďalej, jedná sa takisto i o veľmi nebezpečnú propagandu ríšskeho ministra Josefa Goebbelsa, ktorá bola vôbec najsilnejšia v dobe svojho vzniku, keď ani teraz sa nedá povedať, že by sa niečo zmenilo ! Je to bezcitné, zvrátené a surové, ale vezmite si trebárs snímok Zrodenie národa z roku 1915, od « otca filmovej réžie » , Davida Warka Griffitha, ktorý je rovnako rasistický a kontroverzný, ak nie ešte o čosi viacej, že je extra zameraný na ponižovanie černošskej rasy, keď má navyše oveľa lepšie hodnotenia a recenzie dohromady, a tak potom, kde je vlastne pes zakopaný, a pritom neobhajujem ani jednu stranu ! Alebo, taký klasik typickej americkej kinematografie - John Ford, ktorý vykresľoval Indiánov, veď viete ako, ba ani veľký Cecil B. Demille nebol žiadne neviniatko, čiže Hollywood je pomerne odjakživa nasiaknutý samým rasizmom, že nemeckí fašisti sa na všetkom iba hlúpo priživili (využili situácie), a rozmýšľali ste vôbec nad tým, kto ich zo začiatku vpravde financoval ? PS: Harlanovi a spol išlo predovšetkým o maximálne očiernenie ŽIDOV, ako takých, s tým, čo by sa mohlo stať, ak by sa oni dostali k moci... Rozhodne cielene premyslená, pomýlená ideológia. (20.02.2020)

Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. (25.10.2012)

Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk. (10.06.2012)