Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(viac)

Recenzie (62)

Opsha 

všetky recenzie používateľa

Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Nadčasový snímok ala vtedy antisemitská propaganda, dnes vzťahujúci sa na každého tretieho človeka, ktorý je v politike alebo bažiaci po moci. Kontroverzný iba pre tých, ktorý v ňom kontroverznosť chcú vidieť, resp. ju hľadajú. Po technickej stránke až na tie nudné interiéry mu nemám čo vytknúť. Príbeh vychádza s knižnej predlohy, a hoci ju nepoznám, aj podľa vyjadrení tu z komentárov z nej film verne vychádza. Vyčítal by som mu však prílišnú ukecanosť a pár zbytočných prvkov ako sú balet či spev. No a viac takých atmosférických prvkov ako sú nesenie mrtvoly dievčaťa. Na svoju dobu pozorudný snímok/propaganda. Hodnotenie: 60% ()

Reklama

_aandyy_ 

všetky recenzie používateľa

Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. ()

Ajantis odpad!

všetky recenzie používateľa

Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický). ()

Marla Singer 

všetky recenzie používateľa

Všem, kteří Žida Süsse nazvali průhlednou/tupou propagandou, bych v rámci filmového masochismu doporučila shlédnout Věčného žida. Zvrácený (bráno doslova) 'dokument' na plošné vymývání mozků velkého německého národa (popř. přidružených podnárodů) zachází do netušených krajností a cílený dopad na soudobého diváka byl vzhledem k návštěvnosti mizivý. Naproti tomu Süss ideologii umě podsouvá a sází na vizáž historické fresky – koneckonců, v Evropě má antisemitská politika i tradice pogromů dlouhou a bohatou historii. Z dnešního pohledu film samozřejmě zaostává, ale rozhodně to není nijak tragické – zásluhou německé filmové elity. Ano, staví na kostýmech a dekoracích, takže působí dost toporně (rozuměj divadelně), ale scény s mučením 'přes okno' a zasněžená poprava žádné ohledy na stáří snímku nepotřebují. Jediná sympatická postava snímku, která se nechová, jakoby jí v žilách kolovala rtuť, a nemáte nutkání jí umlátit tupým předmětem (tzn. kladným hrdinou), je překvapivě Oppenheimer. Jeho hedonistická poživačnost u dvora podle kréda ženy, víno, zpěv mu propůjčuje přitažlivost dnešních záporáků. Jako 'zástupný příklad' žida v rámci nacistické propagandy příliš nesedí – pro posun ve společenském žebříčku se vzdal svého přesvědčení a přizpůsobil se většině. Navíc přestože židům umožnil vstup do Stuttgartu, je pro svou bezpáteřnost komunitou prakticky vyloučen. Manipulační přešlapy ale dokonale vyvažuje stokrát omílané zneužití neposkvrněné křesťanské dívky (a abychom si nebrali do huby jen Německo – viz. například Hilsneriáda) P.S.: Díky Exkvizitorovi za asociaci s 1984, sedí skvěle .-) ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (11)

  • Film měl v Německu velký úspěch. Vidělo ho 20 milionů diváků. (Kmotr76)
  • Ferdinand Marian (Süß) hrál ve filmu údajně jen proto, aby ochránil svého židovského nevlastního syna před nacisty. (gjjm)
  • Filmová publicistika na Slovensku uviedla, že snímka odhaľuje vernou skutočnosťou pravú tvár židovstva, na ktoré sa v histórii ľudstva bude spomínať ako na hnisajúci vred. (Biopler)

Súvisiace novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (viac)

Reklama

Reklama