James Bond: Zajtrajšok nikdy nezomiera

V druhé bondovce s Piercem Brosnanem (ano, dělme bondovky podle jména hlavního představitele) byl nejlepším elementem (možná paradoxně) herec Jonathan Pryce a je velkou škodou, že jej režisér a scenárista nenechali učinit největším padouchem série. Měl opravdu našlápnuto, ale pak se začal chovat jako debil (pro slabší povahy: slon v porcelánu). Ani jeho motiv nebyl nějak zajímavý. Ale tak, beru to. Beru, že představoval pátou velmoc a chtěl do toho taky něco říct, když už tedy skončila ta Studená válka. Tahle bondovka, kdy padouch byl mediální magnát, by byla možná spíš zajímavější jako ryze špionážní film, než vysloveně akční. Notabene když mají tvůrci v rukávu jen jedno eso a tím je jakási neviditelná loď. To zas tak kulervoucí nebylo. Upřímně. Druhou věcí, kterou je třeba pochválit, je Bond girl Michelle Yeoh. Tím, že submisivně nepadla robocopovi k nohám a v duchu čínského socialismu ho i klidně nechala ve štychu, mi byla velmi sympatická. Navíc umí kung-fu. Taková "vlastnost" se na Bond girl musí ocenit. Tempo je kolísavé, hlášky jsem zaznamenal jen dvě. A mnoho dalších filmových nešvarů. Čtyři hvězdy jen proto, že je to prostě značka BOND, ale také pro pár menších akciček, jako je třeba roztrhnutí obřího billboardu nebo BMW motorka a v neposlední řadě roztomile komického Bonda, když byl konfrontován s vymoženostmi čínské agentky. (06.11.2012)

Výborný ústřední motiv o mediálním magnátovi, který vyrábí kauzy na zakázku, aby bylo o čem psát a vysílat - v mnohém je to aktuální dodnes! „Software obsahuje řadu děr, aby bylo nutné pořád aktualizovat, jak jste si přál.“ Opět výborná úvodní písnička (plus remix variace na konci), opět spousta hlášek, vtipů, dobrých a dobře natočených akčních scén včetně asijského bojového umění („vždyť je to směšné!“), z těch, co se nezapomenou jsou sjezd po plakátu z mrakodrapu, Kaufman, auto v garážích nebo honička na motorce ulicemi čínského města. A vynikající záporák, kterému člověk jeho šílenost věří a jež navíc dává určité opodstatnění jeho snahám. Jen ten konec moc originální není, podobných bitek na lodi / ponorce na moři v Bondovi už pár bylo. (24.07.2016)

Už v tomto díle Bond ukazuje, kam vede jeho nová éra s Piercem Brosnanem. Nesmrtelný elegán, který má vždy v rukávě drobnost, kterou změní chod dějin, je už příliš nad věcí. Technologie přichází Bondovi nejen pomáhat, ale taky se ho snaží táhnout dopředu a to je podle mě chyba. Alespoň něco málo "ze staré školy" by v Bondovi mělo zůstat jako odkaz nebo za chvíli poletíme opět do vesmíru ... Bond přestává být tím mužem, kterému fandím a těším se, kterou z žen dostane do postele tentokrát a jak krásně bude natočené její tělo v jemném romantickém světle. Přesto není Zítřek nikdy neumírá špatná bondovka, jen neustále klesání s kvalitou a zvyšování počtu technologických vychytávek skoro až absurdního smyslu těmto filmům škodá. (26.07.2008)

Vida, když jsem Zítřek komentoval poprvé, nebyl jsem zrovna příliš "sečtělý" bondovský fanda, čili jsem ho docela slušně utřel. Dnes však není včera, čili opravuji. Roger Spottiswoode natočil opravdu perfektního Bonda s aktuálním přesahem k manipulativní moci médií, ale jinak s typicky bezstarostným (v Brosnanově podání až klukovským) šarmem a stylem, který se v mnohém (hudební doprovod, starý dobrý Aston Martin, citace starších bondovek) dovolává 007 klasik. Jonathan Pryce je jako záporák opravdu výtečný, má v sobě ten typický mix prohnanosti, nebezpečnosti a slizké zbabělosti. Götz Otto alias Mr. Stamper není sice nic extra, ale pár světlejších chvilek má. Zcela ho však svým štěkem zastínil výtečný Vincent Schiavelli vulgo Dr. Kaufmann. Jinak je to Bond se vším všudy – vynálezů víc než kdy jindy, akční scény velkolepé přesně dle modelu Brosnan pro konec 20. století, ženy krásné, martini s vodkou protřepané, nemíchané. Jen dvě věci mi kazí radost – velmi nevtipný konec (kde jsou geniální štěky Rogera Moorea?) a titulní píseň Sheryl Crow, která se absolutně nemůže měřit se závěrečnou Surrender. Edit 2012: I v kontextu rapidně stárnoucího GoldenEye tahle bondovka pořád působí velmi svěže. Má mnohem vyváženější tempo, které sice některými postupy (rychlé jízdy kamer, obracení perspektivy) připomene módu 90. let, ale v zásadě se svým přehledným a od detailů oproštěným stylem odvolává ke klasickým filmům z počátku série. Konec je ale přeci jen slabší, statičtější a prkennější. Mimochodem, dobře, že Brosnan vzdal pokusy Bonda polidštit emocemi (romantická selanka s Teri Hatcher se skutečně do této kategorie nedá počítat) a vede ho před tím zpochybňovanou cestou "boy with toy". Přesně tady se mu celkem daří být přesvědčivý. (11.02.2004)

Toto bolo v podstate až šokujúce precitnutie do reality. Len dva roky po úžasne dravej resuscitačnej bondovke Zlaté oko prišlo toto a teda fakt bieda. 3* si to ako-tak samozrejme zaslúži a chápem, že pre niekoho to môže byť bomba, ale pre mňa najslabšia Brosnanova bondovka. Nevýrazný rutinérsky režisér Spottiswoode (komu napadlo dať réžiu 110-miliónovej bondovky režisérovi Turnera a Hoocha?) nemá šancu zakamuflovať mdlý scenár, ani biedneho záporáka v podaní nezaujímavého Jonathana Prycea. Ono to vôbec nebol síce zlý nápad, ponúknuť divákovi "mediálneho" záporáka, ktorý dokáže situáciu zmanipulovať v Bondov neprospech. Ale v praxi je to nezáživné. Nečudo, že najvýraznejším plusom Zajtrajška nikdy nezomiera je hongkonská exotická časť ťažiaca z v tej dobe obľúbenej ázijskej akčnej vlny (odchod hercov a režisérov z Hongkongu do Hollywoodu po tom, čo v 9O. rokoch prešiel späť pod správu komunistickej Číny). Produkcia na ničom nešetrila (viď. tradične monumentálny úvod na zahriatie), ale ako celok to bohvieako nefunguje napriek starým známym (Dench, Salmon, Joe Don Baker). Celá snímka je ako titulná pieseň od Sheryl Crowe: profesionálne nezáživná. Vyzerá to tak, že väčšina divákov má na túto bondovku podobný názor, pretože na celom svete zarobila "len" 221 miliónov (ale stála spomínaných 110, kým Zlaté oko stálo 60 a na celom svete zarobilo 352). (05.12.2004)