Reklama

Reklama

Sociálně kritické drama z periférie Mexico City o tom, jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti. Pocházejí z chudých rodin a nemají možnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zneužívání a nedůvěry. Tento snímek je syrovým obviněním dospělých v roli rodičů. Syrovost a upřímnost tak umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil na aktuálnosti. (Levné knihy)

(viac)

Recenzie (84)

ledzepfan 

všetky recenzie používateľa

Jeden si u téhle ozvěny neorealismu vzpomene na tematicky velmi podobné Pasoliniho Darmošlapy (skoro se nabízí myšlenka, že se tímhle Pasolini pro svou knihu inspiroval) ale je nutno říct, že Buňuel je tady krutější, jízlivější, nekompromisnější (jakkoliv nezapomíná i na snovost, surrealitu a poesii ) a hlavně komplexnější. Je to nápadité a místy snad až průkopnické (scéna ve které matka Pedra podlehne Jaibově sígrovství předběhla o dobrých 60let klasické schéma milfoidního porna :D ). Je fajn, že Buňuel nenabízí nějaká jednoduchá, utopická řešení a osvěžujícím způsobem, i (a především) dnešnímu divákovi připomíná, že reálný život je více svízelný, nečernobílý a kousavý než by se nám líbilo (a jak jsme na to ze zoufale schématických moralitek moderní kinematografie zvyklí). ()

jojinecko 

všetky recenzie používateľa

4,5*/5..."Mesto Bohov" spred 60 rokov!!! Nadčasové jak sviňa, miestami dychvyrážajúce a drsné. Miestami mi to celé pripomenulo Jodorowského (mrzáci, freaks), ale toto nebola žiadna filozofia a astrálna prechádzka rôznymi obskurtnými zákutiami- toto bola realita obnažená na kosť, neprikrášlená a odpudzujúca. Čo ešte oceňujem je vykreslenie charakterov- nádhera! Nikto nie je čierny alebo biely - VŠETCI čiernobiely, tak ako každý smrteľník. A snová sekvencia je čerešnička na torte, pri ktorej plne chápem, že tento film je pre "niekoho" (zdravím Flooydena:) majstrovským dielom...A ten symbolický záver- paráda!!! ()

Reklama

Rob Roy 

všetky recenzie používateľa

Sociálně-kritické drama z periferie Mexico City. Podívejte se jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti, pocházející z chudých rodin. Pravdivé a bez příkras až do cynického konce. Nemožnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zenužívání a nedůvěry. Problematika dětí vyrůstajících převážně na ulici není zpracována povrchně a bez servítků obviňuje i dospělé/rodiče ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Sonda do každodenního života dětí a dospívajících patřících k té nejchudší, nejšpinavější vrstvě mexické společnosti. A že se na ni vůbec nedívalo dobře. Hlavní hrdinové tak jako spousta dalších jejich vrstevníků jsou už předem odsouzení k chudobě, neúspěchu, přežívání. A v jejich případě i k náběhu na kriminální dráhu. Ne proto, že by byli ve své podstatě zlí a rodili se již jako zločinci, čistě proto, že mají velmi mizernou naději na lepší život, a žádná odměna za příkladné chování je rozhodně nečeká. Pro takhle demotivované a vlastním společenským statusem izolované, vyděděné jedince pak není nic jednoduššího než krást, ničit či dokonce šáhnout někomu na život. Třeba jako v případě El Jaiba, ukázkového spratka rostoucího pro šibenici. Oproti němu mladší Pedro ještě špetku naděje má, a dokonce dostane i příležitost, jenže okolnosti společně s minulostí mu dají znovu pocítit krutou realitu jeho života...Velmi realisticky působící film, který se mnou dokázal emocionálně hnout, a nepotřeboval k tomu ani žádné speciální filmové serepetičky, silné 4*. ()

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az. ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (12)

  • UNESCO spustilo program Memory of the World na zabránenie kolektívnej amnézie, ktorý vyzýva k zachovaniu cenných archívnych filmov a knižničných zbierok po celom svete. Tento film a film Fritza Langa Metropolis (1927) boli prvé dva filmy uznané týmto spôsobom. (Bilkiz)
  • Natáčelo se ve studiích Tepeyac a v Mexiku (Mexico City). (classic)
  • Film sa po vypustení do kín v Mexiku komerčne premietal len tri dni, nakoľko spôsobil rozhnevané reakcie tlače, vlády a publika z vyššej a strednej vrstvy. (Georgei)

Reklama

Reklama