Slib
La Promesse
La Promesse
La Promesse
The Promise
The Promise
Obsahy(1)
Pätnásťročný Igor sa učí za automechanika a pomáha svojmu otcovi Rogerovi na stavbe. Roger sa však neživí iba stavebnými prácami, ale aj využívaním ilegálnych prisťahovalcov, ktorých načierno zamestnáva a za ubytovanie im z výplaty strháva nemalé čiastky. Hoci je Igor ešte stále chlapec, ako pravá ruka svojho otca dostal dôležité lekcie života: naučil sa klamať, podvádzať i kradnúť. Jedného dňa príde na stavbu inšpekcia z imigračného úradu. Kým sa ostatní robotníci snažia rýchlo skryť, Amidou z Burkina Faso spadne z lešenia a vážne sa zraní. Roger sa obáva, že na zdravotnej pohotovosti by mu kládli priveľa otázok a tak Amidoua nechá napospas osudu. Tesne pred smrťou Amidou od Igora vymôže sľub, že sa postará o jeho ženu a dieťa. Keď Amidou zomrie, pochovajú ho do betónu a tým je pre Rogera záležitosť uzavretá. Zakrátko však pricestuje Amidouova manželka Assita s malým synom. Roger a Igor jej povedia, že Amidou odišiel z krajiny. Assita je však presvedčená, že jej muž sa len skrýva kvô li dlhom a čoskoro sa vráti. Jej prítomnosť v Igorovi oživí sľub, ktorý dal umierajúcemu. Ako môže dospievajúci chlapec vyriešiť konflikt medzi svojím otcom a vlastným svedomím? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Vyrukovat s pravdou ven bývá často velmi složité. V tomto komorním snímku se ona pravda dotýká smrti. Smrti černošského uprchlíka Hamidou. Právě jeho ženě se cítí mladý Igor povinován tuhle nepříjemnou skutečnost sdělit, díky čemuž se dostane do sporu se svým otcem, jehož živobytí obstarávají nešťastní ilegální přistěhovalci z chudých zemí. Zvítězí pohodlnost v podobě lži a utajování anebo síla čistého svědomí? ()
Upřímně řečeno si myslím, že takovéhle filmy se točí tak trochu samy. Není v nich potřeba nic sdělovat, nikoho posouvat a nic dodržovat, stačí jen mít jistý cit pro zobrazení situace tak, aby působila věrohodně. Tenhle cit Dardennové nepochybně mají, tak mě jen zajímá, jestli se někdy dostanou i k něčemu víc než jeho exhibici. ()
Tak to je přesně jeden z těch příběhů, kde nejde ani náhodou nemít sympatie k hlavnímu protagonistovi Igorovi a že to byl pěknej lumpík. Ono taky mít takovýho "taťku" není žádná výhra a tak není divu, že při jejich způsobu života musí jednou někde něco rupnout a Igor odkývne slib s kterým si v budoucnosti s největší pravděpodobností nebude vědět rady. Jak to nakonec dopadlo, to už vám neřeknu, ale já bych to vyřešila asi stejně jako on. Moc se mi to líbilo a i ta atmosféra byla přesně taková, jakou si v těchto podmínkách představuji. Budu se muset podívat na Jeana s Lucem trochu víc zblízka, protože umí správně brknout na tu mojí filmovou duši. A Jérémie Renier svou velkou první roli Igora zahrál velmi přirozeně, takže to je pro tenhle film určitě taky velkým bonusem. ()
U mnohých filmů na čsfd (naposledy třeba "Klub rváčů!) má mít nosný příběh (já příběh u filmu jednak nevyžaduji a Klub rváčů žádný nosný příběh nemá). Zato ho mají všechny dardennovské filmy, které jsou dosud viděl (5 ks). Nosný příběh by měl být založený na vztazích. (U Dardennů mě jen mate multietnická společnost, současnou Belgii si nedovedu řádně představit, tady na žďárském venkově mi to připadá místy jako sci-fi.) Příběh Igorova duchovního růstu je ale zobrazen tak mistrovsky, že kdyby ho Dardennové vydaly knižně, mohl by se (nožná i) zařadit mezi Hanse Castropa, Wilhelma Meistera nebo Zeleného Jindřicha. Igor dá SLIB, který nebere moc vážně, avšak vnitřní a vnější okolnosti ho donutí jej splnit. Sib je splněn tím, ne že se v podstatě zřekne svého otce, o němž věděl od začátku svoje a předpokádal, že bude takový i on, ale že řekne pravdu a tím na sebe vezme i všechny její důsledky. ()
První seznámení s bratry Dardennovými. Schopnost vyprávět ve své podstatě velmi silné příběhy se nedá tvůrcům v žádném případě upřít. Jak píše Tetsuo v komentáři na jiný film bratrů, věrnost realitě je obdivuhodná, několikrát jsem se nad tímto faktem pozastavil. Film mě na jednu stranu nechal po celou dobu sledování chladným, na druhou jsem se po konci přistihl, jak o něm neustále přemýšlím. Zasloužené 4*. ()
Reklama