Prízračný svet

Celý film je prakticky o ničem,ale přesto nutí k silnému zamyšlení stejně jako diskuse v kursu nad díly, které účastníci tvoří a mají obhájit jejich smysl a který hlavní hrdinka navštěvuje - díla se zpočátku zdají také beze smyslu stejně jako samotný film, ale po chvíli nás tvůrce díla, stejně jako tvůrce filmu dokáže "přinutit" k hlubšímu zamyšlení, což občas není na škodu. Jinak nade vše vyniká herecký projev Buscemiho, jenž opět dokazuje, že skutečně umí a neváhal bych jeho výkon zařadit hned po bok jeho geniálního vystoupení v Mém oblíbeném baru. (16.07.2003)

Takový milý malý americký nezávislý film o dospívání. A taky o tom, že má smysl jít pořád dál i někdy třeba jen tak trpělivě čekat. Nakonec totiž přijede i ten váš autobus, protože všechno jde pořád dál... :-) Čtyři a půl hvězdičky jen lehce zaokrouhlené dolů - a poslechněte si občas i nějaký to lehounký tichý starý blues... - - - P.S. A vlastně - teď to došlo po těch letech od prvního okuku i mně! Pro to blues nahoru. Za pět! (13.03.2006)

Snad v každé z postav jsem našel něco ze sebe - berličkové výrazy ( "To prostě musíme", "Totální nářez", "To je frajer" ), outsider Steve Buscemi ( "Počkej, musím si rozmyslet, o čem se s ní budu bavit" ). Nejlépe to asi vystihla Cinema - Tenhle snímek by měl rezonovat se srdcem teenagera. Což se mu povedlo. Ne ve všech scénách, ale v hodně. A není to jen o sexu jako Prcičky. (03.08.2004)

Film je celkem o hovně, ale přesto vás ihned zaujme. Steve Buscemi v roli pošuka (která mu skvěle sedí) je jako obvykle dokonalý a Thora Birch a Scarlett Johansson mu více než zdatně sekundují. No herecké výkony jsou na tomto filmu asi vůbec to nejlepší. A malém bych zapomněl na to jak je přízračný svět vtipný! Sice to občas ztrácí tempo, ale přesto musím uznat že Zwigoff je velký talent a už se nemůžu dočkat na Bad Santu! (20.01.2004)

"Milý Joshi. Chtěly jsme si s tebou zašukat, ale nebyl jsi doma. Tím pádem seš teplej." Ukončení školní docházky si pamatuju jen velmi matně, ale hledání svýho místa v systému mám v živý paměti. Trvalo mi to pouhých 30 let, než jsem pochopil, že moji spokojenost zaručuje pouze život mimo systém. Tam je mi fajn. Ale vraťme se k přechytralý Enid. Jak já jsem jí rozuměl, chápal a fandil. Hrozně mě bavila svým soubojem s celým světem i s jeho vybranými reprezentanty. Tohle bylo ze života. Čekáním na správnej autobus si prostě musí projít každej. A každej by si zasloužil, aby mu u toho asistoval bláznivej Doug s nunčakama. (17.05.2022)