Prízračný svet

I po přečtení komiksu a opětovném (třetím? čtvrtém?) zhlédnutí za plný počet. Předloha je sice o něco "punkovější" (je to dáno epizodickou strukturou - vycházela na pokračování - a absencí Seymourovy postavy), jízlivost komentářů ale film většinou zachovává (což zaručuje Clowesovo jméno v titulcích). Navíc lepší herecké představitelky pro role Enid a Rebeccy mě v tuto chvíli nenapadají. This is so bad it's gone past good and back to bad again. (19.06.2005)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mi nepřišel úchvatný ani moc zajímavý, ale pouze a jen čistě nezávislý. Nezávislá natolik, že je vlastně o ničem, ale tváří se jako plnohodnotný film, který by jste měli vidět a to nejen kvůli budoucí hvězdičce Scarlett. Jen varuji, kdo nemiluje nezávislost nenajde nic víc než slabý film v kterém se nezávislí herci snaží zaujmout hollywood. (07.05.2006)

Mňam! To byla lahůdka! Celý ten přízračný svět mi byl nějak povědomý. Stačilo se trochu zavrtat do mé nedávné minulosti a hned jsem v ní objevil jeho střípky. A mám takový pocit, že se v budoucnu občas ozve znovu. Hledání místa ve "světě", hledání sebe sama a touha něco s tím vším udělat, i když nevíme co, skvěle symbolizuje závěrečná scéna s autobusem. Já už jsem do podobného před několika lety nastoupil. Myslím, že to nebylo poprvé (ani naposled). Opovrhování nad (ne)normálností a trademarky všedního života někdy chytí i mě, čili i po této stránce sympatizuji s hlavními aktérkami. Film pro mě byl jakousi terapií, jak pochopit věci minulé a zvládnout věci budoucí. Tak zase někdy ahoj, přízračný světe! (17.03.2006)

Snad v každé z postav jsem našel něco ze sebe - berličkové výrazy ( "To prostě musíme", "Totální nářez", "To je frajer" ), outsider Steve Buscemi ( "Počkej, musím si rozmyslet, o čem se s ní budu bavit" ). Nejlépe to asi vystihla Cinema - Tenhle snímek by měl rezonovat se srdcem teenagera. Což se mu povedlo. Ne ve všech scénách, ale v hodně. A není to jen o sexu jako Prcičky. (03.08.2004)

Celý film je prakticky o ničem,ale přesto nutí k silnému zamyšlení stejně jako diskuse v kursu nad díly, které účastníci tvoří a mají obhájit jejich smysl a který hlavní hrdinka navštěvuje - díla se zpočátku zdají také beze smyslu stejně jako samotný film, ale po chvíli nás tvůrce díla, stejně jako tvůrce filmu dokáže "přinutit" k hlubšímu zamyšlení, což občas není na škodu. Jinak nade vše vyniká herecký projev Buscemiho, jenž opět dokazuje, že skutečně umí a neváhal bych jeho výkon zařadit hned po bok jeho geniálního vystoupení v Mém oblíbeném baru. (16.07.2003)