Andalúzsky pes

Nielen obrazy Salvadora Dalího, ale aj film je dôkazom toho, že existujú ľudia, ktorý si nerobia starosti s racionalitou, svetovým poriadkom, chodom vecí tak, ako si to istá doba a jej elity predstavujú. V podstate sledujeme rôzne výjavy, v ktorých niekto súvislosť nájde, iný ju tam bude hľadať márne. Hlavným cieľom bolo nepochybne šokovať, hlavne čo sa týka scén s ľudským okom a rukou. V dnešnej dobe bežné scény museli v tej dobe zanechať v spoločnosti značnú odozvu a tak sa tvorcom určite podarilo to čo bolo ich hlavným zámerom. Hviezdička navyše za skvelú hudbu v podaní frankfurtského orchestru, takže nakoniec to má Andalúzsky pes za 5. Zaujímavý počin. (29.03.2018)

Sledovat Andaluského psa je jako dívat se na slavný exponát v zaprášené muzejní sbírce, pod kterým jsou podepsáni dva neméně slavní mistři. Pro filmového fanouška je povinností je znát, pro snoba obdivovat a pro ješitu tvrdit, že jsem to pochopil. Surrealismus, to je pro mě Honza Švankmajer, Terry Gilliam nebo právě Luis Buňuel ve svých pozdějších filmech, jako je např. Anděl zkázy. Andaluský pes je experiment, který stál někde na začátku a dnes má pro mě už hodnotu jen toho zaprášeného muzejního exponátu, který mě nemůže po emocionální stránce nějak zaujmout a ze kterého mi v paměti ulpí jen to rozříznuté oko. Řekl bych, že jde o experimentální dílko pro nepočetnou menšinu intelektuálů. Vzhledem k počtu hodnotících je tento druh v českých luzích patrně značně rozšířený. Celkový dojem: 45 %. (28.11.2009)

Skôr ako filmové dielo, neusporiadaný prepletenec viac či menej silných obrazov. Rozseknutie oka je síce efektné, abvšak všetko okolo je minimálne o triedu slabšie. Napriek tomu klasika, ktorú stojí za to pozrieť. Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (16.12.2008)

Líbí se mi představa, jak lidé na tohle šli do kina, a hned v první scéně na ně vystartovalo rozříznuté oko. V té době to muselo být neskutečné. On je to dost silný zážitek i v současné době. Film "Andaluský pes" mi nepřijde až tak nepochopitelný, spíše mám pocit, že tohle je takový asociační surrealismus, kde se to, co je v hlavě, objevuje i v realitě a tím to přestává dávat smysl. Tím je to krásné. Scéna s ženou, která se nenechá svést mužovým chtíčem, je toho krásným důkazem. Na svou dobu neskutečně odvážný film, u něhož jsem rád, že nezůstal někde zapomenut nebo ztracen. (25.04.2014)

Andaluský pes je něco jako vrcholně surrealistická noční můra. S fantasmagorickými a bizarními výjevy, které vám zamotají rozumem. Je to jedinečná umělecká halucinace. Z celé tvorby Luise Buñuela jsem dosud zhlédla pouze tuto jeho prvotinu, Andaluského psa. A ač, neznalá jeho dalšími filmy, tento originální výjev bude vždy to první, co mi ve spojení s jeho osobou vytane na mysl. (02.02.2011)