Strašidlo cantervillské

Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“ americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně, ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál. Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“ komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl, ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala, Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale tak snad mu stačil ten chlast. 50% (17.12.2013)

Adaptace Strašidla cantervillského je tahle domácí sice slabší, ale na rozdíl od těch, které jsem viděl, má naprosto neopakovatelnou atmosféru, kterou umíme dodat jenom my. Hereckými výkony mi trochu připomnělo Šplhajícího profesora. Tedy výkony herců výborné (jak jinak v tomhle prostředí), ale to drobné přehrávání to občas hází trochu jinam. Ale to nevadí. Film je to odlehčený, dějově bohatší (povídka je krátká a Wilde se v ní příliš nerozepsal), což je dobře, protože jinak by tady nebyla Eva Holubová, a ve filmografii všech zúčastněných se rozhodně řadí k tomu nejlepšímu.  A ještě nikdo nikdy neposlal někoho do prdele tak krásně a elegantně, jako Barťák Bohdalku. Dobře jí tak, čarodějnici. 70%. (27.12.2021)

K mému překvapení to opravdu nebyla vyložená hrůza, ačkoliv jméno Víta Olmera (a jeho vlastní šklebící se tvář na konci úvodních titulků) mě připravovalo na nejhorší. Naštěstí ale jde o příběh podle Oscara Wilda, v němž hrají stoprocentně spolehliví lidé typu Petra Nárožného, Jiřiny Bohdalové a Nadi Konvalinkové, a to prostě muselo dopadnout alespoň trochu dobře. A dopadlo. "Vážený pane, slušně vychovaný člověk, stejně tak jako slušně vychované strašidlo, když vchází k někomu do ložnice, nejdříve zaklepe. A neřinčete prosím těmi řetězy! Ani ničím nelomozte v době nočního klidu, jinak bych vás musel vykázat z domu! Pokud se bez těch vašich nočních procházek prosím neobejdete, tak si ty řetězy naolejujte. Mohl bych vám doporučit výborné Tammanyho mazadlo s vycházejícím sluncem. Dobrou noc, pane." - "Dobrou noc." (01.05.2016)

Po naprosto příšerných úvodních titulcích sledujeme příjemnou televizní komedii o strašidle, které už je tak staré, že strašit nejen že nemůže, ale hlavně už ani neumí a nechce. Je načase, aby se nad ním krásná blondýna slitovala a vysvobodila jej z kletby. Film je chvíli pohodovou komedií, chvílemi chce strašit, chvíli nudí. Jde vidět, že ani s kvalitními herci neumí Vít Olmer pracovat. Hudba: Miloslav Halík. (10.07.2008)

Sice se přes 3* v hodnocení nepřehoupnu, protože v druhé půlce to ztratí tempo a ubyde zajímavých nápadů, ale jinak se mi to líbilo. Na televizní film je to slušně natočené, nevypadá to nejhůř, i ten příběh je dobře vedený (akorát neposoudím, jak moc je věrný předloze - nečetl jsem ji) a jsou v tom i povedené vtipné scény, takže v tom všem ten film splnil svůj účel. Kromě výše zmíněných mínusů + slabších hereckých výkonů některých herců jsem docela spokojený, ale na čtvrtou hvězdu je to prostě málo. Silné 3* (20.12.2020)