Reklama

Reklama

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

(TV film)
  • angličtina A Prayer for Katerina Horovitzova
všetky plagáty
TV spot

Obsahy(1)

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (142)

Haniczka 

všetky recenzie používateľa

Židovské vidění světa je kabalistické, a také Arnošt Lustig podléhá tomuto dogmatu. V jeho díle, které je literárně na výši, se odkrývá mnoho nepravostí a nespravedlnosti světa a temných stran lidského soužití. Bohužel ale i mnoho zavádějících informací a nepravd. I zde. Herecky i režijně velmi dobře zvládnuté, komornost příběhu pomohla, ale musím ubrat hvězdičky za samotnou předlohu. Brát to jako fikci nelze a brát to jako skutečnou historickou událost také ne. To je problém. Historii bychom měli poznat co nejlépe a pravdivě, abychom se stejným chybám vyhnuli v budoucnosti. ()

Maq 

všetky recenzie používateľa

Čest Lustigově památce. Ale nemám ho rád. Řeknu vám proč. Představte si následující námět románu: „Žid ten a ten, někde v Polsku, kolem roku 1943.“ Jakmile tohle kdokoli nadhodí, hned ztlumíme hovor a nasadíme vážné tváře, smekneme klobouky, vyjádříme úctu, udělíme ocenění, grant, odstavec ve slovnících. Je to tak nebo ne? --- A Lustig právě o tomto a o ničem jiném napsal za půlstoletí několik tuctů románů a povídek. Možná jsem ignorant. Přečetl jsem několik jeho děl, a po dalších se definitivně přestal shánět. Respektuji morální nutnost nezapomínat, ale nechce se mi tak činit prostřednictvím nekonečných variací z pera nepříliš skvělého literáta. --- Takto u mě dopadla povídková i filmová Modlitba. Šoa vytvořila tisíce příběhů, a tenhle je, to přiznávám, jedinečný. Jenže to zpracování, dialogy, charaktery, to všechno je tak nedotažené, málo inspirované, vpravdě průměrné, že s tím ani plejáda vynikajících herců mnoho nezmůže. ()

Reklama

DR.SZ 

všetky recenzie používateľa

Komorní snímky se většinou nemusí vydařit, a především když jsou natáčeny jen v omezených prostorách. Ovšem pro pana Moskalyka byla předloha A. Lustiga jasnou zárukou, tudíž se nebál pustit do tak náročného tématu. Nu a vznikl výborný snímek s opravdu obstojným scénářem. Samozřejmě se dá vyčítat zdlouhavost, ale na tyto podmínky a na tu dobu, je pro mě film velmi silným zážitkem. Shoduji se s hodnocením na 86%. ()

CiPR 

všetky recenzie používateľa

S knihou tento film nemůže moc konkurovat, ovšem musim hluboce smeknout před hereckým obsazením. Jednoduše, sedí na jedničku. Dále bych se měl možná omluvit panu režisérovi, p. A. Moskalykovi, jelikož zfilmovat tak brilatní dílo, jako je kniha od A. Lustiga, je opravdu odvážné. Scény s hororovou hudbou tomuto filmu dodávají také patřičnou jiskru Hluchá místa se tu hledají velmi nesnadno. Film je ,jako celá kniha, po celou dobu velice zajímavý. 90 %. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Televízny film, ktorý som ponímal ako stret dvoch svetov, nemeckého a židovského. I keď dej považujem za vykonštruovaný a literárny, oceňujem gradáciu napätia a beznádeje, ktorá rastie úmerne s poznaním konečného riešenia. Ku kladom filmu patrí aj zvládnutie typických čŕt židovskej povahy, tradične dobré herecké výkony, v ktorých dominuje Jiří Adamíra a úsporná stopáž, ktorá nedala vzniknúť hluchým miestam. Na druhej strane práve tá vykonštruovanosť a predvídateľnosť deja spôsobila, že som film sledoval nezaujato, bez osobne zaangažovanosti, takže jeho označenie niektorými komentátormi za jeden z najlepších filmov československej kinematografie, porovnateľný so Spalovačom mrtvol a Vyšším princípom, musím odmietnuť. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (4)

  • Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
  • Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)

Súvisiace novinky

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

18.04.2010

Festival českých filmů Finále 2010 se letos uskuteční od 18. do 24. dubna. Zahajovacím filmem bude v předpremiéře uvedený dokument Český mír režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Festival v… (viac)

Reklama

Reklama