Obsahy(1)
Brouk v hlavě - inscenace komedie francouzského autora Georgese Feydeaua, nastudoval ji hereckými osobnostmi napěchovaný soubor Divadla na Vinohradech v roce 1969 a v nesmírně vděčné dvojroli v ní září Vlastimil Brodský, jako pan Champsboisy a sluha Bouton. V prvním bonusu se do šedesátých let vracejí Jiřina Jirásková a Otakar Brousek. Druhý bonus na DVD přináší kompletní elektronický archív prvních devíti čísel Reflexu z roku 1991. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (51)
"Já nejsem Champsboisy, já jsem Butóóón. Jsem Butóóón!" Tahle hra a ústřední dvojrole je prostě neuvěřitelně vděčná. Nejlepší role, ve které jsem Bróďu viděl, ten zde exceluje naprosto neskutečně, ovšem ve druhé polovině ho poněkud překvapivě přehrává fantastický Josef Bláha (slova "ty dobytku!" ještě nikdo nikdy neřekl krásněji) a stejně výtečný je i Zdeněk Řehoř. Obsazení prvotřídní, zpracování výtečné. Pět hvězd nedávám jenom proto, že novější televizní verze s Preissem a Postráneckým je lepší a totéž platí i o divadelním nastudování Jirky Menzela s částečně shodným obsazením. 85%. ()
Úžasná komediální smršť a prakticky dokonalý obraz, jakým způsobem lze herecky uchopit přidělenou postavu. Přesto si nechávám malou rezervu, rád se podívám i na jiné soubory, jak si s tímto bláznivým dnem poradili, i když herecky překonat tuto generaci se může zdát nemožné. Sejdeme se znovu u Něžné kočičky. ()
Přiznávám se rovnou, že mě tohle moc nezaujalo. V první řadě to není divadelní záznam. Je to TV inscenace. Pokud by byl, točilo by se to v divadle, což pokud je mi známo se točilo, ale bez diváků, pouze pro televizní kamery. A jejich smích či reakce mi prostě u něčeho, co se dovoluje nazývat divadelním záznamem chybí. Dále celá hra mě prostě nějak nenadchla. Neviděl jsem jiné verze a nemůžu tedy srovnávat, ale první dějství je trochu bez humoru a života, ve druhém herci zmateně pobíhají sem a tam, k tomu dodáme pár humorných věcí a třetí se odehrává ve stejném duchu. Je zde nejvíc humoru, ale také je to spíše chaotické pobíhání z jedněch dveří do druhých. Navíc se mi zdá, že někteří herci pro televizní kamery zbytečně přehrávali. Vše vypadá spíše nahraně pro kamery než přirozeně pro diváky. A myslím, že kdyby hráli skutečně pro diváky s diváky v hledišti, určitě by to byl o poznání kvalitnější zážitek. ()
Jeden z nejzářivějších okamžiků pražské vinohradské scény. Feydeauova klasická konverzační fraška, doslova nabitá humorem a přehršlí situačních gagů, byla výjimečnou hereckou příležitostí pro hvězdy zdejšího souboru v čele s vynikajícím Vlastimilem Brodským. Přestože hra byla s úspěchem recyklována i v pozdějších obdobích, a to jak na domácí půdě, tak na mimopražských scénách, zůstává její původní nastudování z konce šedesátých let nedostižným vzorem a vlastně i cenným záznamem umělecké sounáležitosti. Není to jen představitel titulní dvojrole, ale také vskutku okouzlující Jiřina Jirásková, výtečný Josef Bláha, temperamentem překypující Otakar Brousek a s nimi mnozí další, kteří rovným dílem přispívají k pocitu absolutní dokonalosti. Divadlo jsou herci. V tomto případě ti nejlepší z nejlepších. Tleskám a klaním se. ()
Relativně slušný výsledek, ale na mne to jako celek moc nefungovalo. Je to možná i tím, že znám scénář do poslední repliky - zde se jej poměrně drželi, ale výsledek je i přesto nemastný-neslaný. Bouton v podání p. Brodského by šel zahrát určitě lépe. Marcela v podání pí. Jiráskové - velmi slušný výkon. Naopak Kamil (Z. Řehoř) je co se týče projevu velmi zjednodušený - takto lidé bez patra nemluví (srv. DBM, Ondříček, tam je to na výbornou). Z průměrnosti trochu vybočoval Josef Bláha, ale jako celek to tahle figura nemá šanci utáhnout. ()
Reklama