Půlnoční klub

[74%] Flanagan je rozhodně kvalitní tvůrce těchto hororových počinů. Dokáže pěkně sladit atmosféru, hororové prvky a i postavy. Rozhodně se u něj najdou seriály, které jsou někdy trochu moc táhlé. Co se týče tohoto desetidílného počinu, tak první díl mě docela silně zaujal. Celkově ten nápad hospicu, kde tu máme skupinku mladých lidí, kteří zde v jednom velkém sídle dožívají zbytek svých životů kvůli vážným nemocím, je zajímavý. Co se týče postav, tak většina z nich mě zaujala. Nějaké ty hororové prvky, lekačky apod -to je zde jen jako takový doplněk. Ve finále se ukáže, že to není hlavní středobod tohoto seriálu. Zaujala mě ale většina těch příběhů, které si mezi sebou v půlnočním klubu vyprávěla ta parta mladých lidí. Sem tam se objeví nějaké slabší místo, pár nudnějších dialogů, ale moc jich není. Z 10 epizod bych to zkrouhl tak na 8, aby to rychleji odsýpalo, ale nevadí. Většinou mě to celé bavilo, byť závěrečnou epizodu bych teda trochu vylepšil, trochu mi přišla odbytá, ale jinak jsem se dobře bavil. I sem tam zafungovaly ty emoce mezi postavami. Super práce. (25.09.2023)

Hororové příběhy od Mikea Flanagana mě baví a Netflix mu štědře naděluje prostor. Po velkých úspěších s antalogickými Haunting přichází tentorkát se skupinou teenagerů, kteří mají diagnostikovanou nevyléčitelnou nemoc a nachází se v hospicu. A tihle teenageři se pravidelně scházejí v půlnoci, aby si užili tepla krbu v knihovně a vyprávěli si strašidelné příběhy. Jenže ty příběhy nejsou zas tak strašidelné, ale spíš fungují pro dokreslování motivací postav, které je vypráví. To by mi až tak nevadilo, ale čekal jsem trochu víc duchařiny kolem (sídlo k tomu přímo vybízelo) a doufal jsem, že se budu víc bát. Osobně mě nejvíc zklamala čitelná linka se sektou a nevyužití postav duchů. Některé linky se uzavřou a některé zůstávají otevřené a bez odpovědi, kdyby náhodou měla být druhá řada. Celkově mám z finále takový mdlý pocit.  Jako neškodná zábava v období Haloweenu to funguje, ale nadšené recenze jako u předchozích seriálů od Flanagana se asi čekat nedají. (02.11.2022)

(Priebežné hodnotenie.) Nie je to tak mizerné, ale mohlo to byť omnoho lepšie, vzhľadom na Flanagana, ktorý keď chce, tak sa vie predviesť vo veľmi dobrom svetle. Kvalita dielov je dosť kolísavá. Ľakačiek postupne, pomaly ubúda (a nie vždy sú vhodne dávkované), samotné epizodické minipríbehy pacientov/klientov nie sú vždy veľmi pútavé, niekedy sú priam nudné, až dosť od veci (inokedy sú naopak dobré). Herecké obsadenie celkom vyšlo, pri relatívne veľkom počte postáv. Zatiaľ, po piatich dieloch za slabšie tri polnočné hviezdy. (22.10.2022)

Mám Mike Flanagana rád. Je to filmař, který mě dokáže skvěle propojit s hlavníma i vedlejšíma postavama a vyvolat o ně strach. Jenže Půlnoční klub je na deset dílů až příliš prázdnou adaptací. Kdyby šlo o devadesáti minutový film, bylo by to jistě super a pět hvězd by bylo zaručeno. Na ploše deseti dílů je tu ale příliš prázdné výplně, odboček, přehršel nezajímavých replik a vyústění, které je stejně prázdné jako nezajímavé. Svou technickou kvalitu to má. Stejně jako rukopis, ale rozhodně jde o jeden z nejslabších kousků tohoto režiséra. 65% (29.10.2022)

Flanagan zase válí. Pro mně je to asi nejtalentovanější a nejoriginálnější soudobej hororovej tvůrce, třebaže s každým dalším dílem tam toho hororu má míň a míň. Po dvou sériích hororovýho Haunting přichází i s druhou porcí  hororovýho "Midnight" seriálu, ve kterým je však největším hororem samotnej obyčejnej a ve skrze realistickej, nepříznivej a krutej osud obyvatel zdejšího hospice. Hororový prvky jsou tady vlastně jakýmsi doplňkem toho, co se seriál snaží divákovi sdělit - vlastně (meta)fyzickým ztělesněním strachů a přání hlavních postav, ať už ve formě vyprávěných půlnočních příběhů nebo ve formě skutečných hororových prožitků v chodbách starýho baráku - a celej příběh tak vlastně není o strachu z bubáků, nýbrž o strachu ze smrti, o beznaději, o neférovosti života, ale i o naději, síle, vůli žít, nevzdat se a hledat cestu, a nakonec vlastně i o samotným smíření. A celý je to pojatý neskutečně lidsky, takže emoce, který tu kanou na každým kroku, zdaleka nejsou prvoplánový a každej je schopnej se s nima ztotožnit, i když v takový situaci ani nebyl. Vytkl bych snad jen trochu klišoidní a zbytečný cliffhangery na konci některých epizod, a závěrečnou scénu celý série, která zaváním otevřenýma vrátkama pro případný pokračování, což mi tady ale přijde zbytečný a vlastně i kontraproduktivní vzhledem k vyznění celýho příběhu. (27.10.2022)