Pád domu Usherů

Mike Flanagan si tentoraz posvietil na Edgara Allana Poa, no a zase u mňa zabodoval. Už v prvých minútach som sa do toho zažral, je to veľmi vťahujúce a pútavé, ani chvíľu som sa nenudil a prišlo mi, že týchto 8 epizód je presne potrebný počet na vyrozprávanie tohto príbehu. Seriál mi dal už na začiatku chrobáka do hlavy, už len tým, že začíname od konca a vidíme udalosti čo sa už stali, a moja zvedavosť už sa nemohla dočkať toho prečo sa stali a čo im predchádzalo. Atmosféru to má skvelú, hudba, aj keď možno nie je úplne najviac zapamätateľná, tak je veľmi účinná a napomáha sile niektorým momentom, objavia sa tu aj nejaké jump scary, ale zaobchádza sa s nimi efektívne a s mierou. Páči sa mi aj vkusné zakomponovanie humoru, ktorý nie je taký prominentný, ale svoj účel tu rozhodne plní funkčne. Postavy sú skvelé a napriek tomu, že väčšina z nich sú vlastne takí odporní ľudia, tak bola radosť to celé sledovať, herci všetci do jedného odvádzajú super prácu, (Carla Gugino kraľuje, a Mark Hamil ako tajomný právnik ma zaujal a medzi tú skvadru tradičných flanaganovských hercov zapadol), a všetky tie dialógy či monológy majú správny ráz a hltal som ich s chuťou. Flanagan sa stal pre mňa už istotou, takže som rád, že to pri tomto seriáli neporušil a zase servíruje vynikajúci pokrm, ktorý mal to správne korenie v tých správnych miestach, vychutnal som si ho neskutočne. 9,5/10 (14.10.2023)

// Ztráta, láska, víra, cokoli, o čem byl Půlnoční klub, a nakonec chamtivost. Flanaganova seriálová jízda na Netflixu končí nikoli jeho nejsilnějším dílem, ale ani ne tím nejslabším. Poetické to sice bylo až na půdu (nebo do sklepa), nevýhodou retrospektivy u podobného příběhu ovšem je to, že ztratíte veškeré potenciální napětí. Navíc chamtivost prostě není tak silná emoce jako ty předešlé, opakovaná sázka na ty samé herce ubírá kouzlu nepoznaného, a smrt à la Nezvratný osud je super poprvé, možná podruhé, rozhodně však ne posedmé. Užíval jsem si tradičně kameru i hudbu, Flanaganovy epizody byly skvěle zrežírované, Bruce Greenwood a Carla Gugino tady podali životní výkony, na víc než 7/10 se ale nevyšplhám. Havran promine. Nicméně na Temnou věž se těším, to zase jo. (18.10.2023)

Jako fanynka povídek Edgara Allana Poa, se kterými jsem strávila snad celou základku a díky faktu, že už jsem se dvakrát vyprdla na poslední seriály od Flanagana kvůli jejich kontroverzním ohlasům, jsem si řekla, že tentokrát se do toho vrhnu. Musím pochválit fakt zajímavý koncept, kdy je opravdu v každé epizodě cítit motiv jednotlivých povídek, tudíž, kdo četl Poa poctivě, bude v obraze. Sice je celé to vyznění takové zase hodně Flanaganovské, navíc zdejší strašení vás nemůže moc překvapit, pokud jste znalí jeho tvorby, protože jede podle své zajeté šablony. Scénáristicky je to ale fajn propracované, herecky super a ty motivy mi tam prostě fakt sedly. Nepopiratelně mě jeden nebo dva díly nebavily tolik jako ostatní, takže výtky k tomu mám. Zkoukla jsem to na své poměry ale opravdu svižně, což samo o sobě vykazuje kvalitu a dobré tempo jednotlivých epizod, takže nuda zde nehrozí. (26.10.2023)

Flanaganova klasická tvorba so všetkými negatívami, ktoré sa permanentne opakujú pri takmer každom jeho pokuse ohúriť filmársky svet. Čiže veľa tliachania a málo hororových prvkov, pričom samotný námet natiahnutý do ôsmych hodín, ako jeden z mála dokonale napĺňa pocit strachu. Pozerať sa to dá. No ani z tohto E. A. Poe nadšený veru nebude. (15.10.2023)

Flanaganův Doktor Spánek se mi (i přes trochu delší stopáž) hodně líbil a Poeovy příběhy, které sice neznám tak zevrubně, mají atraktivní auru pro čtenáře i diváky - tudíž zhlédnutí Pádu domu Usherů byla celkem jasná volba. Po zhlédnutí však musím říct, že mám z této minisérie rozpačité pocity. Osobně bych zkrátil jak stopáž jednotlivých dílů, tak i celé minisérie, protože místy to byla vážně uplkaná a zbytečně natahovaná nuda. Divák sledoval hotovou plejádu charakterově odporných postav, kterým nešlo tu smrt nepřát. Tvůrci mohli s klidem zvýšit kadenci úmrtí, která byla stejně vždy dopředu vyzrazena (méně napínavá variace na Nezvratné osudy?), a tím i zredukovat celkovou stopáž. Rovněž mě bila do očí přehnaně okatá inkluze - jako by si tvůrci vzali do ruky pomyslný RAL vzorník a jen si odškrtávali etnika a sexuality: v tomto případě rozhodně platilo nepsané pravidlo "méně je více". Z postav mě nejvíce bavily starší verze sourozenců v podání Bruce Greenwooda a Mary McDonnell a samozřejmě "ďábelská" Carla Cugino. Pokud by se Pád domu Usherů jako celek vezl na atmosféře poslední epizody, která se mi nadmíru líbila, neváhal bych dát vyšší hodnocení - ale líbivému finále předcházelo bohužel sedm prapodivně zpracovaných epizod. (09.11.2023)