Good bye, Lenin!

(1001) Po tom lámání nohou z úvodu jsem asi čekala jinší kalibr. Říkám si, že (proč) je pro mě vždycky tak těžké hodnotit komedie. Pokud se nejedná o podvratný nonsens ala Pythoni, tak mám tendenci tento žánr nebrat vážně (hehe), respektive odmávnout ho jako podřadný, což ode mě není úplně fér. U "Good Bye Lenin!" se sice člověk smíchy nepopadá za břicho, ale nepropracované postavy a schématické vyprávění zaměřené na mikro patálie a vyhýbaní se těm velkým otázkám filmu z něj doopravdy dělají úsměvnou frašku víc než "opravdové" existenciální drama. Ráda bych viděla větší nuanci v závěru, protože ten lehký náznak rozhovoru Lary s maminkou nedostatečně oponuje Alexově závěrečnému voice-overu, a film tak i končí spíš jako naivní pohádka než jako osobitý komentář autora k historii. Škoda. (18.03.2022)

Vynikající scénář podpořený perfektní režií. Zábavné, dojemné, dramatické a další scény prostříhávané archivními záběry se nijak netlučou, naopak se vzájemně doplňují. Daniel Brühl je přesvědčivý, ale i jeho kolega z práce Florian Lukas je zajímavější – prostě tu Evropskou filmovou cenu nechápu. Pro krásnou Čulpan mám dlouhodobou slabost a suverénně nejlepší herecký výkon podává Katrin Saß v roli matky. (24.04.2004)

Naši západní sousedé se tentokráte předvedli. Good Bye, Lenin! je příjemnou, vyzrálou i nostalgickou záležitostí, kde klubko událostí rozplétá demonstrace, při které je mladík před zraky své socialisticky smýšlející matky zbit a zatčen policií, zatímco jí nepříjemná zkušenost způsobí infarkt a upadá do komatu. Po jejím probuzení se ale kolem mnohé událo. Syn Alex, který se tak rozhodl pro matku fabulovat svět „staré dobré“ NDR, si je moc dobře vědom, že onen velkolepý fiktivní svět je pro ni jediným bezpečným. Své okolí zasvětí do této brilantní mystifikace, pro udržení iluze je třeba natáčení denních událostí nebo shánění donedávna typických surovin, nakládaných okurek nevyjímaje. Po čase ale začne dle očekávání skřípat rovina osobní, kam až je Alex schopen zajít ve fabulaci, která je pochopitelně také účelovou lží. Film, seč je prosycen množstvím gagů, si nedělá srandu z komunistických včerejšků, je naopak kompaktní výpovědí jedné nelehké doby. Křehké osudy jednotlivých hrdinů se zejména mohou opřít o brilantní scénář, vypointovaný, bez zbytečným sentimentálních gest. Režisér Becker společně s herci pak zasluhuje dík, že film nenudí a může nabídnout několik silných (rozuměj hluboce lidských) situací!! (11.09.2007)

Jeden z nejpříjemnějších a nejlidštějších filmů posledních let, který kdovíproč ODS umístila na své předvolební DVD. Je to více drama než komedie, ale když už nějaká humorná (někdy tragi/černohumorná) scéna přijde, stojí za to. Scéna, kdy vrtulník nese Leninovu sochu, je tak úžasné propojení hudby a obrazu, až z toho šel mráz po zádech. Oproti našim pokusům v tomto směru Good Bye Lenin navzdory onomu vytváření neexistujícího dokonalého světa v "televizním zpravodajství" dokáže hledět na věc s větším odstupem, dokáže podat, co je jen zkreslená vzpomínka na mládí, jaký byl komunistický režim doopravdy, co s sebou nese přínos svobody pozitivního i negativního. "Je to skvělé. Vynechám 'se soudružským pozdravem' a pošlu to do Otta." (27.08.2006)

Tak se to konečně provalilo!!! Sice nevím, jak se Liboru Boučkovi podařilo tak dlouho ututlat dvojče v SRN, ale s úspěchem tohohle filmu se to už prostě udržet nedalo... No, tak teď trochu k filmu. Poté, co jsem protrpěl Topolánkovy smyslupostrádající předvolební kecy a útrpnou Renčovu režii (ano, i já patřím mezi ty, kdo využili hlouposti našich politiků a obohatili se prozřetelně o tento titul, který zřejmě bez jakékoliv znalosti obsahu přidávala pro zvučný název vloni jedna naše nejmenovaná politická strana ke svým předvolebním materiálům), otevřel se pro mě až podivně mile vypadající pohled na Německo v době konce socialismu. Jakkoliv nemám německou filmovou produkci rád, Good bye Lenin na mě už od začátku zapůsobil velice příjemným dojmem. Filmem se táhne přátelská naivně-trpká atmosféra, herci (v čele s mladým Boučkem) předvádí velice solidní výkony a vy si tak jen v příjemném poklidu užíváte příběh velké lásky syna a matky na pozadí velkých společenských změn, které, jak je nám až poeticky vykresleno, nezasáhly jenom nás. ***Věděli jste, že: I když se film odehrává v letech 1989 a 1990, má na sobě v jedné scéně spolupracovník hlavního hrdiny tričko s motivem kultovního filmu "Matrix", který vznikl až o deset let později v roce 1999.*** (09.03.2007)