Krysař

Loutkové filmy jsem nikdy v oblibě neměla a názor jsem nezměnila ani po zhlédnutí tohoto filmu. Dýchla na mne temná atmosféra (způsobená hlavně hudbou, co si budeme povídat, Kocábovi se vážně povedla), ale živé krysy mi do celkové koncepce neseděly, stejně jako fakt, že s Krysařem se setkáme až v polovině filmu. (10.06.2012)

Nebyl jsem seznámen s německou legendou o krysaři, ale od díla Viktora Dyka se tohle zpracování odlišuje až neskutečně. Z téhle hodinové blbosti se dal udělt i povedený krátkometrážní animák o 25 - 30 minutové stopáži. Moc nemám v oblibě stále se opakující sekvence, kterých zde byl přehršel. Stejně tak se mi nelíbila ani kulisa. Zřejmě pro vykreslení tehdejších poměrů byla dobře zvolená, ale prostě mě ty ze dřeva vytesané postavičky spíše vadily. Ještě více mi však vadily skřeky, které vydávaly. Celý tento film mi přišel jako jeden nepovedený pokus zpracovat legendu. Viktor Dyk tohle zvládl ve své knize o 110% lépe a o mnoho let dříve. Tenhle film byl průser. Odpad! (04.06.2011)

Sice to všechno pěkně vypadalo, dokonce věřím, že v tý době to udělat loutkově, nebylo nejlehčí, atmosféru to mělo super temnou. Ale vzhledem k rozsahu knížky mi ten začátek přišel až moc natahovanej a nudnej, protože opravdu 20 minut, tam ukazovat byznys a rozmach těch krys po městě nebyl úplně zábavnej. Někdy bych dokonce řekl, že se to s předlohou ani neshodovalo, ale to hlavní to sdělilo, tu kritiku společnosti to vyjádřilo svým způsobem. Kdyby to mělo půl hodiny bylo by to naprosto ideální a rozumný. (13.05.2015)

Originální výtvarná stylizace využívá pokřivenou architekturu, ostře řezané loutky i záběry na živé krysy a vytváří tak, společně s hudbou Michaela Kocába, opravdu působivě depresivní náladu přesně odpovídající duchu této německé legendy. Přestože ale film trvá pouze něco málo přes padesát minut, nemůžu se zbavit dojmu přílišné délky, která poněkud oslabuje jeho celkové vyznění. Hodnotím tedy „pouze“ 4 hvězdičkami, ale zároveň nepopírám fakt, že Krysař je naprosto jedinečné a zásadní dílo nejen domácí animované tvorby. (25.10.2009)

Město nerovných stěn a pokroucených tvarů, ostrých hran a špičatých rohů, město zkřivené uvnitř i navenek je dějištěm Bártova krysaře. Surreálné loutky vycházejí z tradic středověkého řezbářství poučeného českým rondokubismem. Doplňovány jsou ovšem reálnými rekvizitami (jídlo, víno, krev). Řeč je nahrazena skřeky. Městu vládne atmosféra rušného schraňování a schánění. Lidské úsilí se příliš neliší od krysího. Lidé a krysy se navzájem podobají a dlouho žijí v určité symbióze. Ve dne se lopotí lidé a v noci město ovládnou krysy. Obludně velké krysy však nabírají navrch. Jednoho dne však vkráčí do "Města" Krysař jako fantastické stvoření z mýtů a vyčistí město od všech krys. V závěrečné sekvenci nabírají lidé spolu s krysí povahou rovněž krysí vzhled. Jejich konec je neodvratným a logickým vyústěním příběhu. - Jiřímu Bártovi se podařilo natočit mrazivě pravdivé ztvárnění Dykova příběhu. (24.05.2004)