Sisu

Sejmi rezidenta. Laponska.. Konkrétně veterána Korpiho, jehož pes sice vypadá jak jehně, ale on sám není žádný beránek. Má totiž sisu větší jak Mirek Topolánek! Trailer nabízel lákavou podívanou na sisu-osinu v nacistických arsche, ale kdo mohl tušit, že je to tak nějak všechno. Helander nepokrytě okrádá jiného zloděje (od fontu názvů epizod až po hroudy Au svítící do obličeje jak otevřený kufr na Vincenta Vegu), ale v tom penzu fyzikálních anomálií, násilí, krve a zpomalených záběrů mě ten způsob nadsázky docela míjel. Jinak předpokládám, že tenhle snímek byl přílohou k žádosti Finska o vstup do NATO.. (17.05.2023)

Láska ke splatteru a John Wickovský kult osobnosti v luxusním finském podání. Krásně syrová řezanice která nikam nespěchá, každý brutální kill a každý nasraný škleb hlavního démona z pekel, živoucího ztělesnění všeho Finska, se tu náležitě vychutnává. Členění do kapitol a krásně přepálené gore evokují Tarantina, ale ten právě ten pomalejší styl filmu evokuje spíš spaghetti westerny. A všechna čest autorům že zvládli takovouhle stylovku, a ne jen prázdné exhibování bezuzdného násilí a nekorektnosti jak se to v podobných filmech nezřídka děje. Jen humoru by mohlo být trochu víc, hlavně v první půlce, která se místy vleče až trochu moc. Ale poslední třetina, kdy už náckové konečně jenom zoufale utíkají a je jich stále míň a míň, ta už je perfektní. 8/10 (19.05.2023)

Zjevná pocta Tarantinovi, okatě a občas komicky přepálená ve směru nesmrtelnosti hlavního hrdiny, jehož zdrojem má být finské sisu, které posbíral mezi vřesem v Laponsku. Jorma Tommila hraje dobře, jakoby tak nějak napůl vypadl z filmu Aki Kaurismäkiho. Jeho protipól Aksel Hennie je ale ještě o něco lepší. Zvláštní zmínku zaslouží Ilkka Koivula jako pilot Stuky, kterého maskéři namaskovali do úžesně umatlané slizkosti. Kamera fajn, efekty fajn, CGI mohlo být lepší. Dialogy jsou tu vlastně jen filler a proto občas nepůsobí přirozeně. Slušná zábava, i když mě napadá, že nějlepší kousky byly tak nějak odhaleny již v traileru... (26.06.2023)

Sisu? Nejsu su! Byl jsem su minulý měsíc a dost mě to prudilo, kdo se má furt zašívat a reponovat! Nepřeložitelné slovo „su“ přeneseně znamená vcelku nudného urputného dědka, kterého nezabije ani zmrd. Bidos western a jakože pocta (čti „pohlupavý plagiát“) Drtidomu, nedosahující kvalit či poetiky ani jednoho a působící asi jako nejnudnější film s Bronsnovic Karlíkem nebo nejunylejší sračka od Kventýna. Nesmrtelné Laponsko personifikované do železného senila, potírajícího uprostřed monotónní tundry četu úchylných dementů Wehrmachtu. Nic víc, nic míň. Půlka hrací doby je spíše otravný turistický průvodce, jako hezká krajinka, ale na dokument Národní geografie jsem se fuckt netřásl, k tomu trocha poměrně retardované akce a několik málo roztomilých fatalit, kvůli nímž zdejší kohorta omezených kečupových frotérů zase brutálně přebušila procenta. Tři s hodně odřeným Helanderem. (18.05.2023)

Tleskám kreativitě scénáristy, řvu smíchy nad ahistoričností prakticky čehokoliv, co se objeví na plátně a souvisí to s Němci, a konstatuji, že slabá hodinka a půl (bez titulků) je dnes už trestuhodně málo vídané umění, zvlášť pokud jde o žánrové filmy. A tohle není nic jiného než přepálená "one man army Nazi killing spree" žánrovka, kterou zjevně tvůrci dělali s velkou radostí:) Westernová, resp. Tarantinovská stylizace funguje na výbornou, ale přesto ke konci už to všechno bylo i přes neskrývaně záměrnou přehnanost prostě moc. Ale i tak nelituji ani jediné minuty, kterou jsem u téhle brutální záležitosti strávil. Ryzích 80%. (01.06.2023)