Watcher

Plíživý, nikam spěchající thriller. Velice dobře pracuje se zvuky,vytváří strach a napětí pouhým klepáním na dveře, kdy k přesvědčení pomáhá i výborná hlavní hrdinka, která nikdy nesklouzne do stavu otravné blondýny. Výsledný dojem, tak kazí opravdu pomalé, nijak gradující tempo a zbytečně konvenční závěr, který na sílu sklouzne do thrillerového béčka. (04.09.2022)

Film jsem si docela užila. Není nijak objevný, ale je pořádně udělaný, Maika je fantastická a Burn jakbysmet. Jedině Karl působil jako slabý článek, nevím jestli herecky, nebo proto, že jeho postava nebyla ani scenáristicky úplně vymazlená. Každopádně mám jednu in universe výtku, a to totiž jak spolu všechny postavy, u kterých bylo předem ustanoveno, že umí i anglicky, mluví rumunsky a hlavní hrdinku ignorují a odstrkují. Ano, ze strany tvůrců je to nástroj pro ještě větší izolaci a alienaci hrdinky, ale nemyslím si, že v rámci světa, ve kterém postavy existují, všichni měli být takoví idioti, že by ji takhle vědomě vynechávali ze situací, ve kterých je fyzicky přítomná. Manžel očividně pracuje v mezinárodní firmě, kde se spousta businessu dělá v angličtině, tak mi neříkejte, že by při společných večeřích a koktejlech nemluvili anglicky. A závěrem, výjimečně v něčem souhlasím s Pomem, a totiž že jsem čekala, že to skončí tak, jak by jeden nečekal, ale bohužel neskončilo. Kdyby to bylo aspoň trochu míň konvenční a trošku víc jako Spoorloos. Když jsi na pochybách, vždycky buď víc jako Spoorloos. (22.01.2023)

Okno do okna. Príbeh o dvojakom type samoty, na jednej strane žena v novom prostredí a s manželom, ktorý je neustále v práci. Na druhej strane muž starajúci sa o chorého otca bez akéhokoľvek kontaktu s okolím a to aj napriek práci ("Ja sa v práci nikomu do tváre nepozerám", hovorí jeho kolegyňa). Jednoduchý príbeh však sotva vystačí aj na striedmu stopáž a finále začne iba niekoľko minút pred koncom. Áno, všetko sme už videli, ale zase zimná Bukurešť je skvelým miestom pre podobný triler. 70% (18.07.2024)

Okuno je mnohem lepší režisérka než scenáristka. Snaživá variace na Hitchcocka říznutá Polanskiho smyslem pro paranoiu. Táhne to skvělá scénografie, naplno využívající chladnosti a neokoukanosti bukurešťských lokací, trpělivá kamera, která drží záběry mnohem déle, než je příjemné, a samozřejmě vynikající Maika Monroe, držící v hrsti titul nezávislé scream queen, k níž však přidává dost uvěřitelné zobrazení ženy na pokraji zlomu. Všechno žánrový nadstandard. Jenže dnes každý festivalový horor musí mít kritický podtext a být jaksepatří „elevated". U Watchera je tato rovina jen velmi jemná, nerozpracovaná a přesně taková, jaká si myslíte. Pokud ale celá pointa visí na pomyslném „I told you so", je trochu zvláštní, že se hrdinka párkrát zachová naprosto neúměrně vzhledem k situaci a strachu z pronásledování, který by ji měl svazovat. Sama v noci liduprázdným metrem. Pronásleduje podivína od naproti do temného baráku bez jakékoliv zbraně. Chápu, že eskalace tempa a napětí musí být, ale zároveň nemůžu popřít, že mě to trklo. A tak jsme někde na půl cesty mezi hutnou žánrovkou a štípavou sociální kritikou. Ve výsledku ale zcela neuspokojí ani jeden tábor. 60 % (26.06.2022)

Tohle na mě dýchlo atmosférou téměř od začátku a s hlavní hrdinkou se mi v její situaci "sama v cizí zemi" jednoduše soucítilo. Hodně se mi líbila kamera a celá ta obrazová kompozice. Řemeslná stránka je prostě hodně povedená. Je to vizuální lahůdka se zvukovým podkresem, jenž je taky využit efektivně a svou roli zde podle mě hrají i specifické barvy. Je to zkrátka umně natočený, ladný film, ze kterého čpí femininita a o to víc mě těší, že crčí tato zručnost z ženské režijní taktovky. Watcher se mi dostal hodně pod kůži svoji paranoiou a čtvrtou hvězdu si potvrdilo dechberoucí finále, které mi nabídlo čistokrevné překvapení. Herecké výkony jsou taky na špici a jen pohled na Burna Gornmana ve mě úplně rezonoval. Škoda, že jsem ten film tak dlouho odkládala, toto je moje krevní skupina. (24.02.2023)