Bídníci

Veľkolepé dielo, ktoré aj po takmer trištvrte storočia nestráca nič na svojej kráse.Dramatické,romantické i vtipné.Milo prekvapujúci tu boli aj herci.Pár rokov od derniér nemých filmov sú ich výkony vskutku fantastické.Je až s podiv, že v spomínanom roku vzniku dokázali niečo podobné,s ohromnou filmárskou kvalitou natočiť.Je paradoxom ,že až takmer päťhodinová dĺžka v tak obsiahlom diele nenudí ani na chvíľu. (15.09.2009)

Úžasné spracovanie knihy, ktorú som vždy chcel prečítať, ale kvôli hrúbke som sa k nej nikdy nedostal (raz to možno napravím), ba by som povedal, že najlepšie. No ale k filmu - bol to excelentný herecký koncert za ktorý by dnes hlavný predstaviteľ dostal zrejme Oskara. Mnoho vecí vás vo filme dojme už len tým, že sa dejú a ďalšie už príde samo. Vďaka Levným Knihám sa fakt človek dostane k úžasným skvostom svetovej filmografie. (10.05.2010)

Naprosto nechápu, jak je možné, že se mezi tak skvělou a výborně hrající partu vloudily představitelky Fantiny a dospělé Cosetty. Obě měly velmi chudobný herecký rejstřík a v něm dvě polohy, afekt a ještě větší afekt. Obě děti, jak Cosette tak Gavroche, byly velmi dobré. Škoda, že se ty dvě čůzy od nich něco nepřiučily. Výborná byla i Demazis coby Eponina, z mírně nudného Vanelova Javerta se postupně vyklubal jeden z nejodpornějších Javertů světové kinematografie. Ocenění si zaslouží hudba i kamera. Nejblíže tomuto zpracování má Hosseinovo z roku 1982, akcentuje stejné detaily, hodně se věnuje bitvě na barikádě a vše soustředí na hlavního hrdinu. Musím konstatovat, že i v tomto případě je to velice dobře. Baur byl opravdu vynikající a svým výkonem setřel i pachuť z omylu při výběru představitelek dvou hlavních ženských postav. S každým novým jménem Jeana Valjeana byl před kamerou nový Baur, Baur velmi silný v kramflecích a ovládající celou scénu. (21.01.2015)

Velkoryse pojatá adaptace Bídníků (společnost Pathé tento román převáděla na filmové plátno od roku 1912 téměř pravidelně) R. Bernarda nechává své další následovnice v hlubokém stínu, počínaje robustním hereckým výkonem H. Baura v roli Jeana Valjeana, přes zachování všech důležitých postav včetně jejich vzájemných vztahů až po bravurní inscenování počátku revolučních událostí roku 1832 (na barikádách to pak už místy vypadá trochu strnule). Škoda, že tyto sekvence nestudoval O. Vávra, než se o něco podobného pokusil s chabým výsledkem ve finále své Filosofské historie. Jediným rušivějším momentem je přehrávání představitelky šestnáctileté Cosetty, zato holčička, která ji hraje jako osmiletou, vám možná vyrve slzu z oka. (03.05.2009)

3/3 Drsný přepis krutého románu. První evropská zvuková adaptace patří mezi výrazné velkofilmy 30. let, v mnoha úrovních jde až na dřeň. Stopáž je samozřejmě velkorysá, ale i četné jiné přepisy si při pokusu o krácení těch 2000 stran tak či onak vylámaly zuby. Herecké výkony odpovídají a mnohdy i překračují tehdejší francouzský standard. Vrcholem je hned v první části příběh ubohé Fantiny (zobrazení právě této postavy je vždycky výzva, Hugo nám o ní podává skutečně mnoho informací, zde je navíc možnost poznat Fantinu ještě před jejím setkáním s osudem, proto je pohled na její smrt tak bolestný). Odporní Thénardierovi kralují druhému dílu, přičemž jejich povahové rysy snadno zastíní svrab a hnus jejich postav, prostředí i obydlí. A samozřejmě díl třetí zobrazuje drama na barikádě i pod ní. Ten vynaložený čas stál za to. (20.11.2020)