Nezvyčajné vyšetrovanie

Gian Maria Volontè přehrává jako o život, ale zrovna k tomuhle filmu to krásně pasuje. Ostatně i scénář je obdobně satiricky nadsazený. Kafkovské kriminální drama z pohledu muže opilého vlastní mocí je každopádně velmi originální záležitostí. Hlavní hudební motiv Ennia Morriconeho má divák po chvíli napevno v uších. Elio Petri a Ugo Pirro zaslouží poklonu. (10.09.2018)

Italský film, který ve skutečně nepříjemném a depresivním světle ukazuje, co je to elitářství a jak je možné provést v podstatě cokoli a obejít se bez toho, že by byl člověk potrestán. Je celkem smutné, že snímek za chvíli bude padesátiletý, ale jeho podstata je nadále aktuální a nadále je možné jej vztáhnout na současný svět. (12.04.2017)

Co na tom, že jde o výborný snímek s originální atmosférou, scénářem plným kafkovsky absurdních rozhovorů, podbarvený tradičně dobrou Morriconeho hudbou, když mi na rozdíl od některých strašně vadilo to příšerné přehrávání všech herců? Volonteho samolibý a zpupný obličej sice seděl na arogantního člověka, jistého si svou mocí, ale to,že si držel ten samý výraz po celou dobu, pro mě bylo spíš únavné. Nevím, možná to byl umělecký záměr, který nejsem schopna náležitě pochopit a docenit, ale at' je to tak či onak, bránilo mi to v tom si tohle kriminální drama naplno užít. (04.01.2014)

Už aj na svoju dobu trochu tuctovejšie lavírovanie hlavného šéfa vyšetrovacieho tímu. Jeho vlastnosti a profesionálna lojálnosť, ktorou sa obklopuje a vlastní démoni, ktorí protirečia jeho odbornej schopnosti v kontradikcii prirodzenosti autority, ktorej sa dôveruje, poukazuje na krehkú hranicu dobrého a zlého úmyslu, ktorá je zakorenená v každom človeku. A je jedno, či ste cukrák, ktorý odflákol narodeninový koláč, alebo detektív, ktorý sa chce svojho prípadu čo najrýchlejšie zbaviť a otravuje ho kľučkovanie kauzou, ktorej vyšetrovanie nikam nespeje. "Kafkovské" maniere a inteligentné prepojenie čudáckej diverzie s posadnutosťou falzifikovať a neskôr sa do krvi priznávať k vlastnému trestnému činu je typickou črtou ľudskej nerovnováhy a strachu. Snímok ukazuje, aké je to, keď sa nechá prietrž nelogickostí presiaknuť až za pomyselnú zdravú hranicu. Potom je možné, že nastane aj tá najnepravdepodobnejšia situácia, akú sme mali možnosť vidieť. (12.06.2019)

Jediné,čo mi asi vadilo,že je to nadabované do angličtiny,zrejme pre amícke publikum,ktorému sa nechcú čítať titulky,inak tomuto kontroverznému počinu nie je čo vytknúť,Gian Maria je herec,ktorého nie je problém zapamätať si,ja som ho videl vo westernoch Sergia Leoneho,a tak som vedel,kto ma čaká a nesklame,takže tento snímok stojí najmä na jeho výkone,ktorý je spoľahlivý a nemá obdoby v tom ako je podaný cez jeho osobu.Tak ako je výrazný Gian,tak je výrazná aj herečka Florinda Bolkan,kde jej postava Augusta Terzi je úchylná,perverzná a manipuluje s hlavným hrdinom,t.j inšpektorom,ktorého prehovára k aktivitám,ktoré mu prerastajú cez hlavu,ale on si z toho aj tak nič nerobí... Réžia a scenár sú potrebné filmové postupy,ktoré s hercami vytvárajú neobyčajný počin,ktorý svojou skladbou vzbudzuje de facto k tomu,že korupcia je mocná,t.j priznanie sa človeka k spáchaniu zločinu nie je v podstate dôležité,pokiaľ sa to týka oddelenia,ktoré by to mohlo stiahnúť na dno,že zahrať to do autu je to najpodstatnejšie,čo sa dá robiť,čestnosť neexistuje,snímok,ktorý si servítku pred ústa nikdy nedáva.Pozor na to! (23.05.2014)