Rimini

Netušil jsem, na jaký film se budu dívat. Domníval jsem se, že by mohlo jít o nějaký divoký party snímek z progresivního Rimini, o němž jsem slyšel, že prožívá renesanci. Realita byla někde jinde a nemohu říct, že bych byl zklamaný. Hořkosladký snímek nebo jinak řečeno tuze hořká komedie s dramatickými prvky. Výtečný Michael Thomas v roli zkrachovalého zpěváka proplouvajícího životem v Rimini, kde kulisu představují přistěhovalci za všech ročních období. Film ideální do menších artových kin. (02.08.2024)

Rimini je pohľadnicou, ktorú nechcete nikdy poslať ani dostať. Smutný pozdrav z časopriestoru, kde sú vlasy mastné aj po dôkladnom umytí, duša nezvratne skazená, poháriky večne prázdne, zrkadlá pokrivené, publikum hluché i slepé, chodby dní zatuchnuté a rodinný dom prázdny, aj keď sa nečakane zaplní. Viac v mojej recenzii. (13.11.2022)

Richie Bravo vyzerá na začiatku filmu s čiernym dlhým kabátom a blond vlasmi v cope ako Russell Crowe v Master and Commander. Avšak väčší rozdiel medzi postavami byť ani nemôže. V Rimini je všetko lož, možno niekedy presvitá náznak autenticity pocitov, lenže Richie je už tak navyknutý na frázy a podvody, že sám už nevie, čo cíti, alebo či dokáže ešte niečo cítiť. Film je nakoniec o niečom inom ako o večnom koncertovaní a sexe za peniaze, ale to netreba prezrádzať. Richie sexuje preto, aby mal peniaze, niekto chce zase peniaze na to, aby mal lepší prístup k sexu. (16.09.2024)

Deuce Bigalow potkává Wrestlera v režii Ulricha Seidela. Hlavní hrdina je takovým vyčpělým Danem Nekonečným, který baví důchodkyně příšernými odrhovačkami v odporném Rimini a jako přivýdělek s některými souloží ve standardně explicitní Seidolově režii. Není to pro každého, ale má to vtahující atmosféru, která dokáže i největšího pesimistu přesvědčit, že na tom není tak zle jako hlavní hrdina Richie, který je ale ve výsledku možná i šťastný. Doporučuje 9 z 10 gerontofilů. (09.05.2023)

Ulricha Seidla sleduji průběžně a patřím k jeho příznivcům. A tak jsem se dopídil i k jeho poslednímu kousku, a jak říkají Pražáci: a jsem za to velmi rád. Nejdřív jsem si přečetl místní recenze (není jich moc, 14) a poznamenal si v nich uvedená mužská jména (Seidla a Richieho Brava samozřejmě pomíjím): Deuce Bigalow, Karel Gott a Mickey Rourke, recenzent Topco doplňuje Karola Duchoně, a já z vlastní zkušenosti Stanistava Hložka, která nás kdysi obšťasňoval na podnikové konferenci, naopak Pavel Novák byl na podnikovém plese skvělý) . Možná to je jakási základna, nad níž se film vypíná. Uvidíme. Z malatestovské slávy jsme toho v Rimini (město znám poměrně dobře) sice moc neviděli, hodně ovšem z pádu člověka, který odmítá stárnout a bláhově se domnívá, že ještě dokáže něco napravovat. Rimini není "pro starý", podobně jako - byť v jiném smyslu - Mannovy Benátky. Seidl, jako správný stratigraf, kope zběsile kolem Richieho Brava, který je sám o sobě nedotknutelný ve svém povolání i přebývání, a na povrch vynáší jednu vrstvu za druhou, nic neodděluje ani nepřesívá, jen to strká do vitrín... Uvedl jsem seznam jmen, některá jsem zatím vynechal: sebe a vás. Poprali jsme se lépe se svým osudem? Nezapomínejme, že Ritchie byl až do samého konce svobodným člověkem... Samozřejmě se se mi to moc nelíbilo - zvlášť italalsko-německý popík by sotva snesitelný, ale těším se na dalšího Seidla, kterému osud Richieho Brava zřejmě nehrozí, alespoň dokud nezačne odkrývat "svoje vrstvy". (10.05.2023)