Deti Nagana

Jeden si přidřepne a za zády rozhodí hokejky… to byly časy. K tomu Jardova žvejka, Zárubův ječák, dvacetikorunová bankovka, Tamagotchi, devadesátkové káry, móda, nostalgie a „specifický“ výchovný styl. Ale taky skrz naskrz průměrný a průhledný příběh. Nemá to dynamiku, nemá to tah na bránu, nemá to ani moc humoru. Kluci (a nej holka ze třídy) dostanou na plácku u hospody klepec od party z druhého stupně, ujme se jich bývalý extraligový hokejista, kromě tréninků padne i pár „životních“ rad, takže odveta bude jiné kafe. Nic víc, nic míň. Nagano (hlavně ten dopad na společnost), které bylo minimálně pro jednu generaci zásadní událostí, se už nikdy nezopakuje. Dané době docela rozumím, příběhu méně. Dan Pánek totiž otevírá řadu témat, která nezvládá, neumí s nimi pracovat a vlastně je ani nedokáže nějak solidně uzavřít. A asi ani nechce. Takže pokud něco funguje, tak právě nostalgie. (27.05.2023)

Bál jsem se, aby to zase nebyl typický český nudný film, ale nakonec jsem byl vcelku mile překvapen. Děti Nagana se od současné české filmové produkce liší hned v několika ohledech, a to zejména příjemnou dobovou atmosférou plnou nostalgie, decentním, přesto fungujícím humorem, a také zajímavým příběhem. Chválím výběr herců, nejvíc mě bavili tradičně výborný Hynek Čermák a charismatický Otakar Brousek. Naproti tomu dětští herci mě bohužel nijak zvlášť nezaujali. Pochvalu si zaslouží i kamera a střih, závěrečný zápas má tak svižné tempo a potřebné napětí. Leccos by se dalo vytknout i příběhu, z mého pohledu to ale není nic zásadního, jako celek mě film bavil, užil jsem si ho,  takže u mě dobrý. 7/10. (24.05.2023)

Naganská nostalgie zafungovala tak, jak měla a Pánkovi se navíc podařilo filmu vtisknout ducha nesmrtelných dětských filmů jako byli Páni kluci. No ne že by se ke kvalitám starých klasik nějak výrazně přiblížil, ale ten nádech tu je a to mi vlastně stačí. Fajn to bylo i co do castingu a musím říct, že dětští herci se vedle osvědčených jmen neztratili. Naopak parta výrostků, s nimiž hlavní hrdinové měří síly, se zrovna nevyvedla a motiv domácího násilí mi přišel naprosto zbytečný a do celkového konceptu se nehodil. I s tím Haškem se to tady dalo zařídit elegantněji. Takže za mě je to fajn, ale jen si tak říkám, jestli ta cílovka, kterou jsou především děti, zrovna tohle ocení. 70% (08.06.2023)

Věřím, že pokud bych byl hokejový fanoušek a zažil bych řádně vítězství v Naganu (tehdy mi bylo jen šest let), určitě bych vnímal Pánkův film jako splněný sen. Jako sportem nepolíbený divák jsem si přesto projekci vcelku užil - zejména díky veskrze civilním hereckým výkonům a dobové atmosféře. Vedle přípravy na velký mač, což mi připomínalo Vybíjenou, která byla ale o dost ulítlejší, se film soustředí i na mezilidské vztahy a má tak širší záběr. Tvůrci mohli klidně zapojit více humoru, ale i tak - lepší tři hvězdičky. (15.05.2023)

Nagano byl náš největší hokejový svátek a možná nejkrásnější událost v naší společnosti za posledních 30 let. Film sice přímo s Naganem nesouvisí, ale zato se mu daří přenášet lásku k milovanému sportu, dětské zaujetí a vrací nás do doby, kdy ještě děti nefungovaly skrze mobilní telefony, ale chodily zkrátka ven něco dělat. PS: Pod Hynkem Čermákem bych nechal na hřišti poslední zbytky sil. 60% (12.05.2023)